„Oblečení, v kterém chodíte do přírody, dost možná přírodě škodí,“ upozorňuje organizace Greenpeace. Do většiny voděodolného outdoorového vybavení se totiž v současnosti přidávají sloučeniny PFC - a některé jsou toxické a hromadí se v životním prostředí i v našem těle. Ve své publikaci radí ochránci přírody, jak se těmto chemikáliím při svých nákupech vyhnout.

Příspěvkem Agentury Koniklec ke Dni Země 2016 je pozvánka do virtuálního prostoru s názvem „Poraďme.se“. Tato komunitně orientovaná znalostní báze a poradna je díky možnostem internetu a sociálních sítí otevřená všem zájemcům o ekologicky šetrný životní styl a ochranu životního prostředí. Tak, jako myšlenka Dne Země symbolicky spojuje aktivní a odpovědné občany na celém světě, tak náš projekt umožňuje toto spojení a trvalé sdílení potřebných znalostí a dovedností dlouhodobě udržovat.

Běžnému spotřebiteli by se mohlo zdát, že je mnohem snazší najít potraviny obsahující palmový či palmojádrový olej, než opačně. Objevuje se i v potravinách, kde byste ho nečekali. Třeba v kojeneckém mléce nebo listovém těstě. Luštění drobného písma na etikách je frustrující a leckoho může od nákupu potravin bez palmového oleje odradit. Potravinový e-shop Rohlik.cz zavedl jednoduchý „checkbox“, lidově zaškrtávátko, které odfiltruje ze sortimentu vše, co palmový olej obsahuje.

Kde v Praze najít lokální, ekologické, ručně vyráběné produkty a služby radí webový portál Greenglasses. V jeho adresáři se kromě typických ekologických podniků představuje i služby vybraných módních butiků, restaurací nebo třeba ekologického kadeřnictví.

Skupina lidí dá zemědělci na začátku sezony peníze a ten jim pak v průběhu celého roku dodává, co mu na statku vyroste. Nemusí se znát, ale dohodnou se, že si budou navzájem věřit. Takhle nějak ve zkratce se dá popsat systém komunitou podporovaného zemědělství (KPZ). Jeho úspěch dnes potvrzují tisíce farem ve Francii, USA, Velké Británii a dnes už i dvě desítky sedláků a potravinových komunit v České republice. Má řadu podob - od městských společenství, které si sami pro sebe pěstují zeleninu, až po zemědělce, kterým odbyt přes KPZ dokáže významně vylepšit ekonomickou stabilitu farmy. Zdánlivě jednoduchý systém nabízí oběma stranám víc, než se na první pohled zdá.

Českobudějovická ekoporadna Rosa vydala čtvrtou reedici Průvodce ekospotřebitele. Brožura je určena lidem, kteří se chtějí dozvědět více o dopadech každodenního života spotřebitele a hledají cesty, jak ty svoje co nejvíce omezit.

Dieta se nemusí držet jen kvůli štíhlé linii, člověk se pro ni může rozhodnout i kvůli palmovému oleji, indonéským pralesům a orangutanům. Vyřadit nebo alespoň omezit palmový olej ve své spotřebě znamená dobrovolně vzdát se nejedné své oblíbené sladké i slané pochoutky a pečlivě zkoumat složení každého jednotlivého výrobku v obchodě.

Na energetické štítky si spotřebitelé zvykli a při svých nákupech je využívají. Kvůli shodě několika okolností se však může stát, že spotřebitele zmatou. Příklad? Představte si, že jste si právě koupili pračku v energetické třídě A+. A žijete v přesvědčení, že A+ bude asi docela úsporný spotřebič. Ve skutečnosti je to ten nejhorší na trhu. V současnosti energetická třída A+ paradoxně označuje ty nejméně účinné pračky, myčky nádobí (60 cm), chladničky a mrazničky, protože třída A již je „zakázaná“. To nejlepší u těchto výrobků je A+++.

V létě se sice netopí, náročné na spotřebu energií je ale i toto období. Náklady na elektřinu zvyšuje například tvorba námrazy v ledničce. Její pravidelné odmrazování, efektivní praní nebo odpojování nepotřebných spotřebičů ze sítě se však vyplatí praktikovat po celý rok.

Chtěli mít přístup k čerstvé zelenině od českých farmářů. Chtěli znát toho, kdo jimi zakoupené potraviny vypěstoval. Nebo chtěli na vlastní kůži poznat, jaké to vlastně je být zemědělcem odkázaným na vrtochy počasí. A tak se stali „KáPéZetkou“, neboli komunitou podporující zemědělství (KPZ). Navázat přímou spolupráci mezi farmářem a skupinou jeho zákazníků může každý, důležité jsou hlavně organizační schopnosti.