Tvrdit o většině ekologických produktů že jsou skutečně ekologicky příznivé, je mnohdy zkreslující až nepravdivé. Nestačí jen LED žárovku nebo úsporný spotřebič zabalit do obalu z recyklovaných materiálů. Je potřeba se podívat, jak dané výrobky ovlivňují naše spotřebitelské chování a jak ovlivňují trh jako takový. Na zoubek "zeleným" výrobkům se podívali Trevor Zink a Roland Geyer na stránkách univerzitního magazínu Stanford Social Innovation Review.

Ekoporadenských příruček, brožur a webů jsou hromady. Nedávno k nim přibyla webová aplikace Ekodomácnost, kde si na sebe může člověk uplést bič v podobě ekoslibů, a komunitní portál poraďme.se, kde se člověk může zapojit buď jako odpověď hledající, nebo odpověď nabízející uživatel.

Energetický štítek je pro spotřebitele jednoduchá a rychlá informace o energetické spotřebě konkrétního spotřebiče. Tedy byl. Do doby, než se zadrhla aktualizace kritérií a místo přeškálování stupnice A-G se objevilo nové A+. A pak A++ a pak A+++. A ze srozumitelné ekoznačky se stala ekoznačka matoucí. Evropská komise před časem odstartovala generální opravu. A schvalovací proces minulý týden prošel důležitým hlasováním v Evropském parlamentu.

Energetické štítky jsou dobrým (byť trochu matoucím), nikoliv však jediným vodítkem při nákupu nového přístroje. „Spotřebiče vybírejte především tak, aby velikostně postačovaly vaší domácnosti. Například 300litrová lednička A+++ spotřebuje více elektřiny než 150litrové modely A++. Ještě úspornější bývá 75litrová chladnička A+. Čili nejprve se rozhodněte pro správnou velikost spotřebiče a teprve pak věnujte pozornost energetickým třídám,“ doporučuje Michaela Špačková.

„Oblečení, v kterém chodíte do přírody, dost možná přírodě škodí,“ upozorňuje organizace Greenpeace. Do většiny voděodolného outdoorového vybavení se totiž v současnosti přidávají sloučeniny PFC - a některé jsou toxické a hromadí se v životním prostředí i v našem těle. Ve své publikaci radí ochránci přírody, jak se těmto chemikáliím při svých nákupech vyhnout.

Běžnému spotřebiteli by se mohlo zdát, že je mnohem snazší najít potraviny obsahující palmový či palmojádrový olej, než opačně. Objevuje se i v potravinách, kde byste ho nečekali. Třeba v kojeneckém mléce nebo listovém těstě. Luštění drobného písma na etikách je frustrující a leckoho může od nákupu potravin bez palmového oleje odradit. Potravinový e-shop Rohlik.cz zavedl jednoduchý „checkbox“, lidově zaškrtávátko, které odfiltruje ze sortimentu vše, co palmový olej obsahuje.

Kde v Praze najít lokální, ekologické, ručně vyráběné produkty a služby radí webový portál Greenglasses. V jeho adresáři se kromě typických ekologických podniků představuje i služby vybraných módních butiků, restaurací nebo třeba ekologického kadeřnictví.

Skupina lidí dá zemědělci na začátku sezony peníze a ten jim pak v průběhu celého roku dodává, co mu na statku vyroste. Nemusí se znát, ale dohodnou se, že si budou navzájem věřit. Takhle nějak ve zkratce se dá popsat systém komunitou podporovaného zemědělství (KPZ). Jeho úspěch dnes potvrzují tisíce farem ve Francii, USA, Velké Británii a dnes už i dvě desítky sedláků a potravinových komunit v České republice. Má řadu podob - od městských společenství, které si sami pro sebe pěstují zeleninu, až po zemědělce, kterým odbyt přes KPZ dokáže významně vylepšit ekonomickou stabilitu farmy. Zdánlivě jednoduchý systém nabízí oběma stranám víc, než se na první pohled zdá.

Českobudějovická ekoporadna Rosa vydala čtvrtou reedici Průvodce ekospotřebitele. Brožura je určena lidem, kteří se chtějí dozvědět více o dopadech každodenního života spotřebitele a hledají cesty, jak ty svoje co nejvíce omezit.