Občané jsou klimatickou krizí znepokojeni, ale většina z nich se domnívá, že již nyní dělají pro ochranu planety dostatek a jen málokdo je ochotný změnit vlastní životní styl, vyplynulo z průzkumu společnosti Kantar v deseti zemích. Respondenti jsou přesvědčeni, že pro boj s klimatickými změnami dělají více, než vlády, velké korporace nebo média. O průzkumu, zveřejněném u příležitosti právě probíhající konference OSN o změnách klimatu COP26, napsal list The Guardian.

Naší společnost se potřebuje vypořádat se změnami klimatu. Jedna rovina tohoto snažení je institucionální, kdy po našich politicích chceme, aby problém řešili, a oni nastavují průmyslu a energetice podmínky, které by měly vést k ochraně klimatu. A nebo nenastavují či nevedou. A druhá rovina je osobní. Spotřeba konkrétního člověka a s ní spojené emise skleníkových plynů. Podle Viktora Třebického, který spolu s obecně prospěšnou společností CI2 stojí za aktualizovaným vydáním osobní uhlíkové kalkulačky, je to, co sami uděláme, stejně podstatné, jako to, co udělají vlády a korporace.

Co můžete dělat, pokud se chystáte zateplovat či rekonstruovat dům, abyste přitom nezlikvidovali jejich hnízda a neporušili tak zákon o ochraně přírody a krajiny?

Ministerstvo pro místní rozvoj letos pro velký zájem žadatelů navýšilo evropské dotace z Integrovaného regionálního operačního programu (IROP) na zateplování bytových domů a další energetické úspory. Původní 2,5 miliardy byly navýšeny na finálních 5,5 miliard korun. Zájemci o tuto finanční podporu mohou podávat své elektronické žádosti do 29. listopadu 2020 do 14 hodin. Informuje o tom Svaz českých a moravských bytových družstev.

Stavební činnost se podílí na jedné třetině veškerých globálních emisí skleníkových plynů. To je zhruba 10x víc než veškerý letecký provoz. Přesto se rychle rozrůstající sektor stavitelství zatím pokouší jen o malé změny v zaběhlém režimu. Skutečnou, radikální změnou by mohlo být širší zapracování dřeva jako udržitelného stavebního materiálu. Píše o tom ScienceDaily.

Studie uveřejněná v žurnálu Global Environmental Change nabízí neotřelý pohled na naši budoucnost. Mohla by mít udržitelnou podobu a to i při zachování decentního standardu kvality života pro všech 10 miliard obyvatel planety Země. I v roce 2050 by pak lidem stačilo o 60 % méně energie než dnes. Co by bylo třeba změnit a jak by to mělo vypadat? O tom píše Leeds.ac.uk.

Vnitrobloky jsou ve městě jedno z míst, kde se dá snadno něco udělat pro zlepšení městského klima i sousedských vztahů. Jenže vnitrobloky (i lidské vztahy) bývají často zanedbané. Pět videí, která zveřejnil spolek Bieno, může lidem přinést inspiraci i navézt ke konkrétním řešení.

Co udělat proto, abychom udrželi globální oteplování pod limitou 1,5°C? Podle odborníků je třeba udržet bilanci emisí skleníkových plynů pod 2,5 tunami oxidu uhličitého na osobu ročně. Začít s tím co nejdříve a dokázat to ideálně do roku 2030, protože pak by už mohlo být pozdě. Zatím se to ale nedaří. Ambiciózní požadavek v zemích Evropské unie momentálně naplňuje méně než 5 % domácností. Píše o tom Phys.org.

Trocha historie nemůže škodit, zvlášť když jde o osvícenského filosofa z Francie Denise Diderota. Antropologické, psychologické a environmentální vědy jsou díky němu bohatší o pojem tzv. Diderotova efektu, který souvisí se spotřebním chováním a konzumní mentalitou. O co v praxi jde a jak se mu vyvarovat?

Koronavirus ani politická situace mě zdaleka nezneklidňují tolik, jako jiný vážný problém. Sucho.