Koronavirus ani politická situace mě zdaleka nezneklidňují tolik, jako jiný vážný problém. Sucho.

Bydlím v bytovém domě, kde všech 22 bytů používá na splachování záchodů přečištěnou vodu z našich koupelen. Této šedé vody je dostatek, takže v případě potřeby bychom ji mohli využívat i na zalévání stromů a keřů.

Typická paneláková ložnice. V posteli leží dva lidé. Už po dvou hodinách spánku přesáhne koncentrace CO2 hodnotu 2000 částic na milion (ppm). „To je úroveň, kdy začínáme pociťovat příznaky únavy a může nás začít bolet hlava,“ říká ekoporadce David Kunssberger z Agentury Koniklec. Do rána se koncentrace CO2 ještě zhorší. Ráno se lidé probudí, ale jsou kvůli špatné kvalitě vzduchu neodpočatí. Jednoduché řešení se přitom nabízí samo.

Pokud stavíte nebo provádíte rekonstrukci domu, je vaší zákonnou povinností postarat se o dešťovou vodu na vašem pozemku. V dnešních klimatických podmínkách by mělo být povinností každého dešťovou vodu na svém pozemku maximálně využít, zadržet a neodvádět ji kanalizací pryč. Jedním z praktických a zároveň estetických řešení je vybudování jezírka živeného ze srážkových vod.

Stále častěji slýcháme, jak málo je vody, že je období sucha a je potřeba šetřit vodou pitnou. Možná Vás už napadlo, že dešťovou vodu byste nemuseli využívat jen k zálivce zahrady, nebo odvádět do kanalizace? Pokud plánujete rekonstrukci nebo výstavbu rodinného domu, můžete právě při této příležitosti vhodnou metodou řešit i hospodaření se srážkovou vodou. Domácnost tak může ušetřit až 50 % spotřeby pitné vody a tím zásadně snížit náklady na její provoz. Takové hospodaření s dešťovou vodou není jen ekologické, ale i finančně velmi výhodné řešení.

Dešťová voda na vaši zahradu naprší sama a zdarma. Využívat ji se rozhodně vyplatí. Je ale dobré si způsob využití dobře promyslet vzhledem k možnostem a charakteru vaší zahrady. Zde je několik bodů, které se vyplatí promyslet.

Počátkem roku 2020 se už budou muset stavět pouze budovy s téměř nulovou spotřebou energie (nZEB). Uvedená povinnost se týká i větších změn dokončené stavby, tedy i budov procházející rozsáhlejší renovací. Předpokládá se, že v roce 2050 budou současné budovy tvořit asi 75 % stavebního fondu.

Řada lidí dnes hledá alternativy k tradičnímu bydlení. Alternativy, které jsou ekonomickým a mnohdy také ekologickým řešením. Jednou z možností, jak bydlet levně a zároveň k přírodě šetrně, je maringotka. Lidé žijící dnes v maringotkách nejsou zdaleka jen kolotočáři. Zjistit, kolik lidí v nich u nás bydlí, je těžké, žádná oficiální evidence není. Vím však zhruba o pěti maringotkách, kde trvale žije jednotlivec, pár či rodina a soudě podle mediálního ohlasu nejsou jediní. Dá se podle mého předpokládat, že lidí žijících v domech na kolech bude poměrně dost.

Letos vypsaná dotace Dešťovka je stále novinka. V druhém kole zbývá z původních 240 milionů korun vyčerpat ještě asi 100. Pokud máte zájem si na hospodaření s dešťovou vodou u vás doma vzít dotaci, pak se podívejte, na co si dát pozor, když budete o podporu žádat.

Zázraky nečekejte. Pokud udeří sucho, začne ubývat vody i ve vaší studni. Výše její hladiny odráží hydrogeologické poměry v širším území, takže žádné lokální zázračné řešení k dispozici není. Přesto je několik rad a doporučení, která vám během sucha mohou zajistit vodu ve studni.