Letní počasí stále láká ke koupání a pobytu u vody. Někdo dává přednost umělému koupališti a někdo si jde raději zaplavat do přírody. Každá vodní plocha však nemusí být vhodná ke koupání. Jak poznat, zda je daná lokalita bezpečná a kde zjistit kvalitu koupací vody?

Po návratu domů z dovolené by lidé měli nechat vodu z kohoutku dostatečně odtéct, než se jí napijí. Dlouhá doba, po kterou voda stojí v trubkách, může v kombinaci s teplým počasím zhoršit především její senzorické vlastnosti. Voda pak má neobvyklou chuť či vůni, uvedla společnost Pražské vodovody a kanalizace (PVK).

Z opakovaně použitelných plastových lahví na pití pro děti unikají nebezpečné chemické látky. Vyplývá to z výzkumu kanadské McGillovy univerzity, který si nechala vypracovat nizozemská nevládní organizace Tegengif a na kterém se podílela také česká Arnika a nevládní organizace z Dánska, Lotyšska a Španělska.

Co myslíte, že je častější příčina úmrtí rostlin v nepřírodních podmínkách, tedy v interiéru, nebo v exteriéru v nádobách, na fasádách, na střechách apod.?

„Uhlíkově neutrální“, „climate friendly“ nebo „bio“ jsou jen některé z takzvaných zelených tvrzení, s nimiž se spotřebitelé stále častěji setkávají. Z dotazníkového průzkumů, který zpracoval dTest ve spolupráci se zahraničními kolegy vyplynulo, že skutečný obsah těchto pojmů řadě spotřebitelů uniká anebo v nich vyvolává mylnou představu o zakoupeném zboží. Proti lakování na zeleno – greenwashingu – by mohla pomoci i nová evropská směrnice.

Probíhající léto zatím neprovázely tak časté tropické teploty či dlouhá období bez srážek, jak tomu bylo v předchozích letech. Problematika sucha a s ním souvisejícího využívání různých zdrojů vody proto letos nerezonuje veřejným prostorem v takové míře. To ovšem neznamená, že není aktuální.

Třeba takový sýček. V současné době obývá výhradně bezprostřední okolí lidských sídel, nejčastěji vesnice s farmami, stodolami, stájemi a jinými hospodářskými budovami, ale nevyhýbá se ani větším městům. Právě zde jsou sýčci vystaveni řadě nebezpečí v podobě smrtelných pastí, jako jsou různé nádrže na vodu, větrací šachty, svisle stojící roury či fukary na seno, ze kterých se sýčci nedokáží dostat a hynou v nich. V takovýchto pastech uhynula v posledních desetiletích více jak třetina (36 %) sýčků, u nichž známe příčinu smrti, ale i řada dalších ohrožených ptáků, což dokládá třeba nález 28 mrtvých sov pálených v jediné ocelové trubce od fukaru na seno. Zabezpečení takových pastí je přitom často rychlé a jednoduché.

Zvířata volně žijící ve městech ve vedru, které nyní panuje i v Česku, trpí žízní. Lidé jim mohou pomoci tím, že v zahradách, parcích nebo vnitroblocích umožní ptákům, včelám, ježkům, zajícům, veverkám a dalším přístup k vodě. Umístí tam mělké misky s vodou nebo do bazénů či jezírek plovoucí prkna, aby se pohodlně napili a neutopili, uvedl na svém webu Český svaz ochránců přírody (ČSOP).

Jestli nemáte před Vánocemi moc času, tak tady to máte v rychlosti: Netrapte kapry, zkuste nestřílet petardy a to nejtěžší, zkuste trochu environmentální empatie.