„Uhlíkově neutrální“, „climate friendly“ nebo „bio“ jsou jen některé z takzvaných zelených tvrzení, s nimiž se spotřebitelé stále častěji setkávají. Z dotazníkového průzkumů, který zpracoval dTest ve spolupráci se zahraničními kolegy vyplynulo, že skutečný obsah těchto pojmů řadě spotřebitelů uniká anebo v nich vyvolává mylnou představu o zakoupeném zboží. Proti lakování na zeleno – greenwashingu – by mohla pomoci i nová evropská směrnice.

Probíhající léto zatím neprovázely tak časté tropické teploty či dlouhá období bez srážek, jak tomu bylo v předchozích letech. Problematika sucha a s ním souvisejícího využívání různých zdrojů vody proto letos nerezonuje veřejným prostorem v takové míře. To ovšem neznamená, že není aktuální.

Třeba takový sýček. V současné době obývá výhradně bezprostřední okolí lidských sídel, nejčastěji vesnice s farmami, stodolami, stájemi a jinými hospodářskými budovami, ale nevyhýbá se ani větším městům. Právě zde jsou sýčci vystaveni řadě nebezpečí v podobě smrtelných pastí, jako jsou různé nádrže na vodu, větrací šachty, svisle stojící roury či fukary na seno, ze kterých se sýčci nedokáží dostat a hynou v nich. V takovýchto pastech uhynula v posledních desetiletích více jak třetina (36 %) sýčků, u nichž známe příčinu smrti, ale i řada dalších ohrožených ptáků, což dokládá třeba nález 28 mrtvých sov pálených v jediné ocelové trubce od fukaru na seno. Zabezpečení takových pastí je přitom často rychlé a jednoduché.

Zvířata volně žijící ve městech ve vedru, které nyní panuje i v Česku, trpí žízní. Lidé jim mohou pomoci tím, že v zahradách, parcích nebo vnitroblocích umožní ptákům, včelám, ježkům, zajícům, veverkám a dalším přístup k vodě. Umístí tam mělké misky s vodou nebo do bazénů či jezírek plovoucí prkna, aby se pohodlně napili a neutopili, uvedl na svém webu Český svaz ochránců přírody (ČSOP).

Jestli nemáte před Vánocemi moc času, tak tady to máte v rychlosti: Netrapte kapry, zkuste nestřílet petardy a to nejtěžší, zkuste trochu environmentální empatie.

Jednorázové rozložitelné kapsle s čisticími prostředky, do myčky či pračky, se jevily být dokonalým, ruce nešpinícím a v dávkování úsporným vynálezem. Alespoň do doby, než se začalo spekulovat o jejich omezené schopnosti se reálně rozložit. Pak by totiž nejspíš byly masivním zdrojem znečištění. V USA, kde na udržitelnost dbají, se z toho nyní stalo velké téma.

V současnosti je zadržování a využívání dešťové vody čím dál víc rozšířené. Jedním ze způsobů, jak dešťovou vodu zadržet, jsou akumulační nádrže. Často je s tímto způsobem spojený problém zhoršení kvality a vzniku zápachu vody. Jak tomu účinně předcházet?

Pro zmírnění dopadů extrémních teplot by lidé neměli sekat trávníky nakrátko, naopak je vhodné hlídat denní spotřebu vody. Města potřebují maximum zeleně a vodních prvků, aby lépe čelila vlnám veder. ČTK to řekl Lukáš Dolák z brněnského Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR.

Od roku 2018 nesmíte na plážích Havaje používat opalovací krém obsahující oxybenzon. Podobný zákaz záhy poté přijali v Palau, Arubě a na Panenských ostrovech. Důvodem byla ochrana korálových útesů, které tato funkční příměs hubila. Jak se ale ukazuje, podobně závadné mohou být i ostatní opalovací krémy.