Většinu českých měst zasypává občasně nebo setrvaleji sníh. Někde průběžně taje, jinde zůstává. Ve větších městech to zpravidla znamená slanou břečku na hlavních ulicích, ujetý sníh a ledovku v ulicích vedlejších. Cyklostezky jsou v lepším případě posypané štěrkem s hranami ostrosti diamantového skla, v horším případě naprosto bez údržby. Výhled nám sice ukazuje, že především v nížinách sníh zatím delší dobu nevydrží, přeci jen je ale vhodné období na zopakování základů jízdy zimním městem.

Google v Česku i dalších evropských zemích v nadcházejících týdnech zavede do Map Google novou funkci ekologických tras. Řidiči si díky tomu budou moci zvolit vedle nejrychlejší trasy také cestu nejúspornější, která šetří pohonné hmoty a snižuje uhlíkovou stopu. Společnost odhaduje, že ekologické trasy mají potenciál ušetřit po celém světě více než jeden milion tun emisí uhlíku ročně, což je podobné tomu, jako kdyby ze silnic zmizelo 200 000 aut. Informuje o tom společnost Google.

Na hadí uštknutí zemře ročně ve světě více než sto tisíc lidí a dalších 400 tisíc má po uštknutí trvalé následky. Přesná čísla známá nejsou, ale odhaduje se, že hadi každoročně uštknou 4,5–5,4 milionu lidí. Zhruba u poloviny z nich dojde k otravě hadím jedem.

Jestli vás tíží vaše osobní či rodinná uhlíková stopa a chtěli byste ji nějak „vykoupit“, pak už jste si nejspíš našli něco k uhlíkovým offsetům a jiným „odpustkům“. Ty zpravidla stojí buď na výsadbě stromů (které pak pohltí uhlík) nebo na investicích do obnovitelných zdrojů energie či úspor (díky kterým se uhlík nevypustí). Zcela jinou cestou je virtuální měna CO2IN, za kterou si můžete koupit vlastní emisní povolenky. Je to i investice, protože povolenky můžete prodat, když se vám to vyplatí. A na pár místech si za ni něco koupíte.

Kvůli stovkám smrků, které odumřely po napadení kůrovcem a v příštích letech hrozí pádem, uzavřel Národní park (NP) Šumava část zelené turistické trasy od Paštěckého mostu u Rejštejna k zaniklé osadě Přední Paště. Asi 1,5 kilometru dlouhý úsek míří do strmého kopce nad Otavou se stometrovým převýšením. Cesta se v několika zatáčkách klikatí a podél ní je na 700 souší. Pokud by je park odstranil, aby nebyly pro turisty nebezpečné, vznikla by rozsáhlá holina na ploše tří až pěti hektarů, řekl ČTK náměstek ředitele správy parku Jan Kozel. Trasa bude uzavřena několik let.

Určitě jste to také zažili. Rychle jedoucí auto vás předjede, netrvá ale dlouho a vy ho v klidu dojedete na nejbližší červené. Nebo si po dálnici jedete maximálně předpisových 130 km/h, tu ale kolem vás proletí vůz, který povolenou rychlost překročil víc než kosmeticky. Nebo soused vozí v kufru auta téměř všechno, od náhradního akumulátoru přes trvale umístěnou autoledničku až po kovadlinu. A k tomu má střešní box na střeše, protože kdo by to sundával. Co mají tyto případy společného? Velmi neúspornou jízdu. A my si teď řekneme, jak naopak provozovat velmi úspornou jízdu.

Omezit využívání klimatizace, jezdit autem méně a pomaleji či mírně snížit výkon topení jsou účinné způsoby, jak se vypořádat se zdražováním energií a přispět k odbourání závislosti na ruské ropě či plynu. Lidem, kteří se potýkají s rostoucími účty za energie, to doporučila Mezinárodní agentura pro energii (IEA) spolu s Evropskou komisí (EK). Pokud se budou nezávazným návodem řídit, mohou podle agentury ušetřit stovky eur, tedy tisíce korun ročně.

Loňská pandemie covid-19 zamávala s mnoha jistotami kolem nás, a mimo jiné se promítla i do osobní automobilové přepravy ve velkých městech. V drtivé většině případů tedy do výrazného snížení počtu vozů na silnicích a propadu počtu hodin, které řidiči trávili čekáním v kolonách. Kromě Londýna, kde se v roce 2019 začal masivně podporovat rozvoj jízdních pruhů pro cyklisty. Což analytiky z Inrix vedlo k závěru, že cyklopruhy – které mají silnice uvolňovat – naopak zvyšují jejich ucpání.

Zatímco před dvěma desítkami let bylo létání stále ještě něco neobvyklého, i v České republice se stalo normální si na víkend někam zaletět, „užít si eurovíkend“. I stále více zboží je přepravováno letadly. Letectví je zodpovědné za významnou část celkových emisí skleníkových plynů na světě, i když létá méně než 10 % světové populace. Přitom se očekává, že emise z letectví se do roku 2050 zdvojnásobí.

Občané jsou klimatickou krizí znepokojeni, ale většina z nich se domnívá, že již nyní dělají pro ochranu planety dostatek a jen málokdo je ochotný změnit vlastní životní styl, vyplynulo z průzkumu společnosti Kantar v deseti zemích. Respondenti jsou přesvědčeni, že pro boj s klimatickými změnami dělají více, než vlády, velké korporace nebo média. O průzkumu, zveřejněném u příležitosti právě probíhající konference OSN o změnách klimatu COP26, napsal list The Guardian.