Rady a návody
V rubrice Zelená domácnost přinášíme informace o tom, jak se může chovat šetrně k životnímu prostředí každý z nás.
 Nejen při jarním úklidu si mnoho z nás povzdechne
nad tím, odkud se jenom všechny
ty věci doma vzaly. Odpověď ale dobře
známe: přinesli jsme je sem my sami nebo
naši blízcí. V obchodě vypadaly tak prakticky,
zdobně a lákavě. A nyní nám spíš zabírají
místo ve skříňkách nebo na ně padá
prach. A už tak užitečně a atraktivně dávno
nepůsobí. 
 Zahrada – místo klidu, harmonie a nekonečné
pohody. Nebo to tak aspoň tvrdí
všechny ty lifestyle magazíny s fotkami dokonale
udržovaných trávníků, záhonků, které
vypadají jako z botanické zahrady, a usmívajícími
se zahradníky, kteří očividně nikdy
nezjistili, co znamená bolest v kříži a ústřel
obratle. Ve skutečnosti bývá očista zahrady
epickou výzvou: každý záhon skrývá více
plevele než zeleniny, kompost smrdí jako
mrtvola a sousedova kočka se očividně rozhodla,
že vaše čerstvě zkypřená půda je to
pravé místo pro její opakovanou každodenní
potřebu. Takže ano, očista zahrady – to je
ta pravá cesta k osvícení. Pokud to tedy se
zdravým rozumem přežijete. 
 Možná během jarního úklidu, nebo kdykoli jindy, při smýčení a vyklízení svých domácností narazíte i na nějaký ten vysloužilý drobný elektrospotřebič. Co s ním? Do sběrného dvoru zrovna cestu nemáte, kontejnery na elektroodpad nepotkáváte. Právě pro tento případ spustily společnosti REMA a Balíkovna službu Rebalík.

 Každý den produkujeme digitální odpad - staré e-maily, nepotřebné soubory, zapomenuté aplikace a zbytečné duplikáty fotografií a videí. Možná si to neuvědomujeme, ale i tento digitální nepořádek spotřebovává energii a přispívá k emisím CO2. Internet a jeho podpůrné systémy vyprodukují ročně až 900 milionů tun CO2, což odpovídá produkci velké průmyslové země.

 Asociace renovátorů tonerů z.s. ve spolupráci s Magistrátem Hlavního města Prahy v rámci projektu Šetřipřírodu.cz sbírá na vybraných pražských sběrných dvorech použité tonerové a inkoustové tiskové kazety pro jejich následné ekologické zpracování renovátory. Stále větší podíl kazet nelze nijak zpracovat a zamořují životní prostředí. 
 18. února je Mezinárodní den baterií. Tento den byl vybrán v návaznosti na narození Alessandra Volty (18. února 1745), průkopníka v oblasti elektrochemie, který také stál u zrodu moderní baterie. Baterie je dnes každodenní součástí našich životů a vyskytuje se v desítkách přístrojů, které běžně využíváme. Dnes se prosazují především lithiové baterie kvůli své delší životnosti.

 Češi mohou třídit kovové obaly také do žlutých kontejnerů určených na plasty ve více obcích. Historicky kovové obaly správně patřily k vytřídění pouze do šedých sběrných nádob, kterých ale není v regionech tolik. Na zjednodušení systému třídění se dohodly svazy svozových a třídicích firem a sdružení obcí. Očekávají, že rozšíření povede k vyšší míře třídění a recyklace kovových obalů. Konkrétní termín zavedení v jednotlivých obcích závisí na dohodě s jejich samosprávou. V Česku je nyní k dispozici půl milionu žlutých kontejnerů, které tvoří polovinu všech nádob na tříděný odpad. 
 Vánoční svátky skončily a většina z nás teď řeší otázku, co s vánočním stromkem. Zatímco umělé stromky jednoduše uložíme zpět do skříně, ty živé vyžadují specifický přístup, abychom je zlikvidovali ekologicky a šetrně k přírodě. Možnosti likvidace se navíc liší podle regionu. Tady je přehled způsobů, jak správně naložit se stromky, doplněný o konkrétní informace z Prahy, Brna, Ostravy a také inspiraci z Bratislavy. 
 Zpomalení klimatických změn je obrovský úkol, ke snížení emisí ale mohou přispět i malé individuální kroky, píše server BBC a nabízí sedm kroků, jak toho docílit. Od konzumace rostlinných potravin přes snížení počtu letů až po nákupy oblečení z druhé ruky. 
 Nakupování oblečení jako dárků k Vánocům se stalo pro mnoho lidí tradicí. Prodejci navíc v tomto období nabízejí slevy a akční nabídky, které lákají k hromadnému nakupování. Nakupování levných módních kousků má však výrazně negativní dopady na životní prostředí, především kvůli rychlé módě, známé jako „fast fashion“.

|
|