Německo bude letos pravděpodobně vyrábět více než 50 procent energie z obnovitelných zdrojů. Ke konci desetiletí ale musí přechod na tuto technologii zrychlit. Na konferenci pořádané nadací Heinricha Bölla v Berlíně to podle agentury Reuters řekl německý ministr hospodářství Robert Habeck.

Bezpečnou, udržitelnou, konkurenceschopnou a cenově dostupnou energii pro Česko má zajistit aktualizovaný Vnitrostátní klimaticko-energetický plán. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) ho spolu s ministerstvem životního prostředí (MŽP) poslalo do mezirezortního připomínkového řízení. Plán má také podpořit výzkum a inovace prostřednictvím přilákání investic, uvedly dnes ministerstva v tiskové zprávě.

Až 98 procent Evropanů dýchá vysoce znečištěný vzduch, který má na svědomí 400 000 úmrtí ročně. Vyplynulo to z analýzy, kterou ve spolupráci s odborníky provedl britský list The Guardian, podle nějž kontinent kvůli špatné kvalitě ovzduší čelí "vážné krizi veřejného zdraví".

Britský premiér Rishi Sunak oznámil, že Británie posouvá plánovaný termín zákazu prodeje nových automobilů se spalovacími motory z roku 2030 na rok 2035. Uvolnění se má týkat také postupné výměny domácích plynových kotlů za tepelná čerpadla, dosud plánované do roku 2035. Cíl uhlíkové neutrality do roku 2050 nadále platí, ujistil Sunak podle agentury Reuters v projevu.

Obce z Pošumaví chtějí do připravovaného zákona o hlubinném úložišti radioaktivního odpadu zahrnout jako nezbytnou podmínku souhlasy dotčených obcí. Požádaly o to dopisem vládu a Parlament. Vzhledem k tomu, že ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) připravuje další jaderné bloky a zvýší se objem odpadu, cítí teď údajně starostové tlak na urychlení výběru jedné ze čtyř zvažovaných lokalit pro úložiště. Při řešení tak závažné problematiky by měly fungovat demokratické principy, což vůbec neplatí, řekl ČTK bývalý starosta Chanovic na Klatovsku Petr Klásek, který je deseti obcemi lokality Březový potok pověřený k jednání o úložišti. Vládní návrh ani sněmovní úpravy s právem veta pro obce nepočítají. MPO veto odmítlo, zájem obcí podle úřadu nemůže převýšit zájem státu na zachování jádra jako jednoho z pilířů české energetiky.

Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová svůj dnešní projev na Valném shromáždění OSN věnovala kritice pokračující ruské agrese proti Ukrajině, ochraně klimatu a potřebě dbát na obranu lidských práv a demokracie v souvislosti s novými technologiemi. Výzvy, se kterými se svět nyní potýká, jsou podle Čaputové zejména lidského původu, a tudíž vyžadují lidské řešení. Naději slovenská prezidentka spatřuje především v mladých lidech.

Británie zvažuje odklad zákazu prodeje nových aut s benzinovým nebo naftovým motorem o pět let. Zákaz by tedy nově platil až od roku 2035. Informovala o tom zpravodajská televize BBC s odvoláním na nejmenované zdroje. Úřad premiéra v reakci na zprávu uvedl, že se ke spekulacím nevyjadřuje. Premiér Rishi Sunak včera večer oznámil, že v příštích dnech přednese významný projev ohledně dlouhodobého rozhodnutí, jež se týká snižování emisí.

Elektromobily ve svém vozovém parku má v současnosti 14 procent tuzemských firem, loni to byla jen čtyři procenta. Negativní postoj k pořizování elektromobilů do firemních flotil má stále 42 procent společností, pozitivní postoj naopak zaujímá zhruba 18 procent podniků v Česku. Vyplývá to z červnového průzkumu poradenské společnosti EY mezi manažery tuzemských firem, který prezentovala na tiskové konferenci.

Cesta k naplnění cílů udržitelného rozvoje stanovených před osmi lety v rámci takzvané Agendy 2030 je ve velkých nesnázích, přímý dopad má i ruská agrese na Ukrajině, řekl dnes na summitu OSN v New Yorku český prezident Petr Pavel. Česká republika si je podle něj vědoma své globální odpovědnosti a pošle proto v letech 2024 až 2027 čtyři miliony dolarů (asi 92 milionů Kč) do Zeleného klimatického fondu OSN na podporu rozvojových zemí. O tom už dříve rozhodla česká vláda.

Británie dá půl miliardy liber (14,3 miliardy Kč), aby udržela v chodu ocelárnu v Port Talbotu v jižním Walesu. Díky vládní podpoře má tato největší britská ocelárna také vyrábět ocel ekologičtějším způsobem, informoval zpravodajský server BBC. Pomoc ale může v celé Británii znamenat ztrátu až 3000 pracovních míst, což kritizují odbory.

Sněmovna asi neuzákoní právo obcí vetovat výstavbu hlubinného úložiště radioaktivního odpadu na jejich území, i když to dnes podle přání dotčených obcí navrhli jednotlivci z řad poslanců KDU-ČSL, Pirátů a SPD. Dolní parlamentní komora zřejmě pouze ve vládním návrhu prodlouží lhůty, které mají dostat obce na vyjádření stanoviska k vybudování úložiště. O podobě zákona by poslanci mohli rozhodnout do konce září.

Dánská průmyslová skupina A.P. Moller Holding (APMH) a její námořní divize Maersk založily podnik na výrobu zeleného metanolu, který bývá označován také jako e-metanol. Holding o tom informoval na svém webu. Roční produkce společnosti C2X by měla do roku 2030 přesáhnout tři miliony tun. Maersk má v plánu tímto nízkouhlíkovým palivem zásobovat svou flotilu nákladních lodí, a snížit tak svou uhlíkovou stopu. Celosvětová lodní doprava se podílí na globálních emisích oxidu uhličitého téměř třemi procenty.

Evropský parlament bude v legislativním dialogu s členskými státy prosazovat přísnější limity pro znečištění ovzduší, než jaké navrhuje Evropská komise. Poslanci to včera schválili na plenárním zasedání ve Štrasburku. Cílem je, aby povolené koncentrace některých částic a látek byly v souladu s posledními doporučeními Světové zdravotnické organizace (WHO). Podle kritiků jsou však připravené limity málo realistické. Hlasování bylo na poměry Evropského parlamentu těsné - pro hlasovalo 363 europoslanců, proti jich bylo 226.

Sněmovna odložila na páteční ráno dokončení druhého kola projednávání zákona, který má stanovit pravidla k vybudování hlubinného úložiště radioaktivního odpadu. Posunutí dnes navrhl předseda poslanců KDU-ČSL Aleš Dufek, nijak jej nezdůvodnil. Proti návrhu zákona protestují obce, na jejichž území by úložiště mohlo vzniknout. Požadují uzákonit právo veta na výstavbu úložiště. Vládní návrh ani jeho úpravy, které doporučil sněmovní hospodářský výbor, s tím nepočítají. Ministerstvo průmyslu a obchodu to odmítlo s tím, že zájem obcí nemůže převýšit zájem státu, tady zachování jádra jako jednoho z pilířů české energetiky.

Brniště na Českolipsku bude pokračovat v přípravách záměru na vybudování větrných elektráren. V anketě mezi obyvateli se proti tomu postavila jen necelá pětina účastníků. Do ankety se zapojila zhruba čtvrtina ze 420 domácností v obci, uvedl pro ČTK starosta Brniště Michal Vinš (NEZ).

Britský ropný gigant BP hodlá v Německu do konce desetiletí investovat až deset miliard eur (zhruba 246 miliard Kč) do nízkouhlíkových paliv, obnovitelných zdrojů energie a nabíjení elektromobilů. Chce konkurovat místním firmám, vzhledem k tomu, že soutěž v oblasti energetické transformace největší evropské ekonomiky se vyostřuje. Informovala o tom dnes agentura Reuters.

Slovensko podpoří částkou 58 milionů eur (1,4 miliardy Kč) produkci zeleného vodíku v chemičce Duslo, která patří do české skupiny Agrofert. Kromě Dusla dostane dotaci na ekologizaci výroby v rámci nejnovějšího programu v celkové hodnotě 470 milionů eur (11,5 miliardy Kč) také dalších pět průmyslových podniků, které spolu s chemičkou patří k největším producentům skleníkových plynů na Slovensku, informovalo slovenské ministerstvo životního prostředí.

Národní energeticko-klimatický plán bude Evropské komisi odeslán během září, ta pak poskytne Česku zpětnou vazbu. Do poloviny příštího roku se pak musí dokončit finální verze plánu. V diskusním pořadu České televize Otázky Václava Moravce to řekl náměstek ministra průmyslu a obchodu Petr Třešňák (Piráti). Návrhy národních plánů měly státy Evropské unie odeslat k posouzení Evropské komisi do konce června, Česko tento termín nestihlo. Vypracování plánu má na starosti ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) ve spolupráci s ministerstvem životního prostředí (MŽP).

Etiopie dokončila plnění kontroverzní přehrady na Modrém Nilu, která je součástí budované obří hydroelektrárny. Oznámil to etiopský premiér Abiy Ahmed. Proti projektu, který Etiopie považuje za klíčový pro svůj hospodářský rozvoj, se dlouhodobě staví Egypt a Súdán. Označují jej za významnou hrozbu pro své zásobování vodou.

Obyvatelé Josefova na Sokolovsku nechtějí v katastru obce větrné elektrárny. Rozhodli o tom v sobotu v místním referendu. Investor zde zamýšlel postavit dva větrníky. Obec tak mohla získat příspěvky do rozpočtu a realizovat naplánované investice, na které jinak těžko získá finance. Referenda se zúčastnilo 192 voličů z celkových 327, proti bylo 141, tedy 73,8 procenta z odevzdaných platných hlasů. Referendum je podle zákona platné. Výsledky zveřejnila obec dnes v noci na svých webových stránkách.

Agrovoltaice se blýská na lepší časy. Nově totiž bude ukotvená v zákoně a zemědělci nebudou muset volit, jestli půdu využijí na pěstování plodin, nebo na výrobu elektřiny. Počítá s tím novela zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, kterou připravilo Ministerstvo životního prostředí České republiky (MŽP). Informuje o tom ČVUT.

Generální tajemník OSN António Guterres před nadcházejícím summitem velkých světových ekonomik G20 vyzval světové lídry, aby pomohli zabránit hrozící klimatické katastrofě. Změny klimatu se podle šéfa OSN vymykají kontrole, a opatření proto musejí být rychlejší, ambicióznější a důvěryhodnější. Velkým problémem jsou i sílící rozpory mezi zeměmi, které zvyšují riziko konfliktu, citovala agentura Reuters Guterrese.

Současné tempo snižování emisí nestačí na to, aby se podařilo dodržet cíl omezit globální oteplování na úrovni 1,5 stupně Celsia do konce století. Uvádí to dnes zveřejněná zpráva OSN, o které informovala agentura AFP. Omezení růstu globálních teplot oproti předprůmyslové éře je hlavním závazkem klimatické pařížské dohody z roku 2015 a podle odborníků také jediným způsobem, jak zabránit katastrofálním důsledkům změn klimatu.

Společnosti Sokolovská uhelná a SUAS GROUP uspěly v žádosti o dotaci z amerického programu Phoenix, z kterého jsou financovány studie proveditelnosti související s umístěním malých jaderných reaktorů (SMR) v Evropě. Ty mohou v budoucnu po útlumu těžby uhlí pomoci zajistit dostupné a stabilní dodávky elektrické energie a tepla. Informuje o tom Jana Pavlíková, tisková mluvčí SUAS Group.

Ceny automobilů s čistě elektrickým pohonem se podle analytiků do roku 2027 dostanou na úroveň cen srovnatelných vozů se spalovacím motorem. Uvedla to výzkumná společnost Gartner. Předpověděla rovněž, že celosvětový odbyt osobních automobilů s elektrickým pohonem se v letošním roce zvýší o zhruba 35 procent na téměř 15 milionů vozů. V příštím roce počítá s nárůstem o zhruba 19 procent na téměř 18 milionů vozů.

Firmy mohou žádat o dotace na výstavbu a modernizaci malých vodních elektráren a na vtláčení biometanu do distribuční sítě. V obou výzvách lze získat až 65 procent výdajů, maximálně však 100 milionů korun na projekt. Žádosti v Operačním programu Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost (OP TAK) přijímá Agentura pro podnikání a inovace (API) do 13. prosince. Výzvy vyhlásilo ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO), které operační projekt řídí.

Prezident Petr Pavel bude na summitu OSN prezentovat národní závazky, které se týkají uhlí, obnovitelných zdrojů, regenerace přírody nebo ochrany ovzduší, řekl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Podle ministra životního prostředí odráží závazky vládní programové prohlášení. SDG Summit a Climate Ambition Summit budou 18. až 20. září v New Yorku.

Představitelé afrických zemí dnes navrhli nové globální daně, které mají pomoci financovat boj proti změnám klimatu. Učinili tak v deklaraci, která se mám stát základem pro jejich vyjednávací pozici na listopadovém klimatickém summitu COP28 v Dubaji. Informovala o tom agentura Reuters.

Nedostatek pohonných hmot v Rusku by mohl narušit podzimní sklizeň i setbu. Uvedl ruský ministr zemědělství Dmitrij Patrušev. Zároveň vyzval k pozastavení vývozu ropných produktů, informovala agentura Interfax.

Svět prohrává boj s časem při plnění svých klimatických cílů, řekl předseda nadcházející konference OSN o změnách klimatu COP28 na nynějším prvním africkém klimatickém summitu v Keni. Současně přislíbil investici 4,5 miliardy dolarů (přes sto miliard Kč) od Spojených arabských emirátů na rozvoj zelené energie v Africe. Informovala o tom agentura Reuters. Hlavy afrických států v keňském hlavním městě včera jednali zejména o tom, jak sehnat peníze na ekologickou agendu kontinentu.