Velká část žáků a studentů má dobré povědomí o tom, jak šetřit pitnou vodou, a má i zažité správné návyky. Téměř 90 procent oslovených dětí také ví, že do odtoků dřezu, umyvadla či toalet se nemají splachovat zbytky jídla, barvy, léky nebo hygienické potřeby. Vyplývá to z průzkumu programu Recyklohraní, jehož se zúčastnilo 8400 žáků základních škol a středoškoláků. O výsledcích průzkumu z přelomu letošního února a března informovala Jana Čechová.

Dnes vrcholí kampaň Ukliďme svět. Koordinátor, Český svaz ochránců přírody (ČSOP), na webu eviduje kolem 290 nahlášených úklidových akcí po celém Česku. Úklidy nejsou omezeny jen na dnešek. Pořadatelé vyzvali také školy, aby učitelé s žáky a studenty vyrazili pomoci přírodě. Hlavní "úklidový" termín měl být původně v březnu, posunul se kvůli pandemii. K úklidům přírody při samostatných procházkách však zástupci ČSOP vyzvali lidi už dříve.

Už více než rok zajišťuje radnice v Doksech na Českolipsku svoz a likvidaci komunálního odpadu vlastní firmou. Změna se vyplatila. Vytřídit se za loňský rok podařilo více než polovinu odpadu, lidé totiž mají nádoby na plasty, papír a bioodpad přímo u svých domů. I když v době koronavirové pandemie i v Doksech množství odpadu z domácností vzrostlo zhruba o osm procent, toho směsného, za jehož likvidaci musí město platit, zbylo díky lepšímu třídění o pětinu méně než v roce 2019.

Obyvatelé brněnské městské části Slatina mohou od pondělí vyhazovat zbytky ze zeleniny a ovoce, čajové sáčky či kávovou sedlinu do hnědých popelnic. Městská svozová společnost SAKO jich tam navezla 43, čímž ve městě začal systematický sběr biologického odpadu. Popelnice postupně přibudou po celém městě. Kromě Slatiny v Černovicích, Líšni a Brně-jihu. V pátek návoz skončí v Židenicích, Vinohradech a Brně-středu, řekl předseda představenstva SAKO Brno Filip Leder (KDU-ČSL).

Testovací sady použité při samotestování žáků ve školách se podobně jako třeba roušky budou vyhazovat v pytlích do běžných kontejnerů na směsný komunální odpad. Vyplývá to z návodu na testování, který ministerstvo školství zaslalo do škol. Úřad se v metodice odkazuje na stanovisko ministerstva životního prostředí (MŽP), které v únoru vydalo pokyn k zacházení s odpadem z antigenních testů určených k samotestování osob. V něm odbor odpadů doporučil zařadit odpad ze sebetestování pomocí antigenních testů jako běžný směsný komunální odpad.

Třídění biodpadu na pardubických sídlištích se zatím moc nedaří. Město ho zavedlo před pěti měsíci na Dubině a Slovanech. Někteří lidé do hnědých kontejnerů házejí odpad, který tam nepatří. Materiál se proto nedá kompostovat a končí na běžné skládce. ČTK to řekl vedoucí odboru životního prostředí Miroslav Míča.

V dubnu začne v Brně sběr biologicky rozložitelného odpadu. V areálu městské svozové společnosti SAKO Brno je již připraveno 1000 biopopelnic, které pracovníci rozmístí na vybraná stanoviště. První hnědé nádoby se v ulicích objeví příští týden, do té doby je společnost vybaví samolepkami s návodem, uvedl mluvčí SAKO Brno Michal Kačírek.

Centrální plzeňský obvod slaví úspěchy s takzvanými pytlomaty, tedy místy, kde si mohou dobrovolníci na kraji lesa nebo oblíbeného rekreačního území vzít pytel a rukavice, při procházce přírodou do něj sbírat poházené odpadky a pak ho donést zpět na výchozí stanoviště. Obvod zajišťuje několikrát v týdnu svoz pytlů s nasbíraným odpadem. V březnu obvod umístil první pytlomaty v okrajové části Nová Hospoda, kde vzešla iniciativa přímo od místních obyvatel. Později se pytlomaty objevily i v osadě Valcha na kraji města a naposledy tento týden ve Slovanském údolí. Tři pytlomaty si od obvodu půjčila také obec Vejprnice, která leží na druhé straně lesa od Nové Hospody, řekla ČTK mluvčí obvodu Alena Marešová.

Lidé v Česku v loňském roce prostřednictvím sběrné sítě REMA odevzdali 22 100 tun elektroodpadu, což je o šest procent více než o rok dřív. Je to také zhruba o čtvrtinu více, než vyžadují legislativou dané limity. REMA je jedním z kolektivních systémů sběru elektroodpadu, které jsou financované z recyklačních poplatků placených spotřebiteli při nákupu výrobku.

V Chebu v loňském roce překvapivě ubylo směsného odpadu, a to přesto, že řada lidí byla kvůli koronaviru více doma. Naopak ale přibylo objemného odpadu a lidé i více třídili odpad. Kvůli vyšší ceně za ukládání odpadu na skládky ale město neušetří, ve výsledku bude muset naopak zaplatit za likvidaci odpadu více, řekl starosta Chebu Antonín Jalovec (VPM).