Do programu energetických úspor domácností Nová zelená úsporám vloží ministerstvo životního prostředí 55 miliard korun z evropského Modernizačního fondu, 19 miliard korun z Národního plánu obnovy je vyčerpáno. I když ceny energií po enormním nárůstu v minulém roce začaly klesat, chce úřad pod vedením Petra Hladíka (KDU-ČSL) zachovat dynamiku modernizace domů, plánuje proto zjednodušit podmínky čerpání, rozšířit nabídku i osvětu. Od září začne přijímat žádosti o podporu pro nové oblasti, které bude představovat postupně během jara. Půjde o podporu energetických úspor v bytových domech, podporu rekonstrukcí opuštěných budov, rozšíření programu pro nízkopříjmové domácnosti o podporu fotovoltaických systémů. Podporu bude přiznávat i zpětně na projekty realizované od 1. ledna 2021. První peníze na žádosti podané v září plánuje vyplatit ještě koncem daného měsíce. Plán dnes ministr představil novinářům.

Evropská komise (EK) navrhla pravidla, která by výrobcům ukládala povinnost nabízet opravu výrobků, například praček a televizí, i po záruce, po dobu pěti až deseti let od prodeje. Pravidla by se dále vztahovala na ledničky, vysavače a další zboží, které je podle unijního práva považováno za "opravitelné". EU jedná o pravidlech, která by tento požadavek rozšířila na chytré telefony a tablety. EK o tom informovala v tiskové zprávě.

O dotace z programu Nová zelená úsporám Light (NZÚ Light) zažádalo k dnešnímu dni 20 631 lidí. Celkově požadují 2,3 miliardy Kč, vyplacena byla zhruba třetina. Podle ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) se o dotaci přihlásili převážně senioři. Hladík představil novinky jako identifikační průkazy energetických poradců a informační příručky, díky nimž si žadatelé mohou ověřit, že nabízené poradenství není podvod. Úřad se chystá aktivně oslovovat s nabídkou ty, kteří pobírají příspěvek na bydlení. Zaměřit se hodlá i na strukturálně znevýhodněné kraje.

Plocha, na které farmáři pěstují zeleninu, letos klesne o pět procent z loňských více než 11 600 hektarů. Novinářům to sdělila předsedkyně Zelinářské unie Čech a Moravy Monika Nebeská. Uvedla, že zemědělci mají problém získat za svou produkci adekvátní cenu. Podle unie to povede k větší závislosti na dovozu ze zahraničí. Letos například u cibule mají pěstitelé zásoby zhruba 2000 tun, do další sklizně na přelomu června a července bude potřeba dovézt asi 40 000 tun. Na nízké výkupní ceny své produkce dlouhodobě upozorňuje také Ovocnářská unie ČR.

Středočeský kraj dnes rozdělil mezi dalších 164 lidí s nízkými příjmy peníze na výměnu kotlů za ekologičtější. Rozhodli o tom krajští radní. Jde o částku přes 26 milionů korun. Radní schválili také zásobník dalších 242 žádostí za více než 39 milionů korun, které musí vyčkat na případné navýšení prostředků z ministerstva životního prostředí. ČTK o tom informoval mluvčí kraje David Šíma.

Výrazný růst cen zeleniny na pultech tuzemských obchodů podle Zelinářské unie Čech a Moravy (ZUČM) souvisí s aktuální situací na společném evropském trhu, který se potýká s menšími zásobami z loňské sklizně i omezenou produkcí čerstvé zeleniny ze skleníků. Evropským zelinářům zároveň kvůli vysoké inflaci vzrostly náklady na pěstování a skladování zeleniny. "Česká republika kvůli nízké soběstačnosti nepatří mezi pěstitelské země EU s vlivem na cenotvorbu. Tuzemští pěstitelé pokrývají spotřebu zeleniny v ČR pouze z jedné třetiny," sdělila ČTK Zelinářská unie, podle které se ceny zeleniny stabilizují s příchodem nové letošní úrody.

Pražané v loňském roce odevzdali do takzvaných re-use center nabízejících použité výrobky přes 3300 předmětů a většinu z nich si lidé rozebrali k novému využití. Nejčastěji se v centrech objevoval nábytek či vybavení do domácnosti, sdělil Radim Mana, mluvčí Pražských služeb (PSAS), které místa provozují. Předloni skončilo v centrech, která vznikla s cílem předcházet vzniku odpadů, 3009 předmětů, tehdy ale fungovala jen dvě odběrná místa. V současné době jich je pět, první re-use point funguje od roku 2020.

V roce 2022 se v České republice výrazně snížila spotřeba zemního plynu. Celkově dosáhla hodnoty 7 544 mil. m3 (81 547 GWh), což značí meziroční pokles o 20 %, po přepočtení na dlouhodobý teplotní normál pak pokles o 16,5 %. Vyplývá to z údajů Energetického regulačního úřadu (ERÚ) zveřejněných ve čtvrtletní zprávě o provozu plynárenské soustavy ČR.

Spotřeba elektřiny v loňském roce meziročně poklesla o 3,9 %, domácnosti si připsaly dokonce rekordní devítiprocentní úsporu. Dokládají to statistiky Energetického regulačního úřadu (ERÚ), který aktuálně zveřejnil zprávu o provozu elektrizační soustavy v ČR za poslední čtvrtletí roku 2022. Informuje o tom Energetický regulační úřad.

České domácnosti si loni pořídily podle předběžných výsledků přes 60 000 tepelných čerpadel. Počet instalací tak v loňském roce stoupl meziročně až na dvojnásobek. Více než čtyřnásobně pak vzrostl instalovaný výkon zařízení, který činil 289 kilowattů (kW). Zájem o tepelná čerpadla táhly především rodinné domy, které často reagovaly na cenový vývoj na energetickém trhu. Na dotaz ČTK to uvedla Komora obnovitelných zdrojů energie (OZE), podle níž bude prudký růst poptávky pokračovat i letos. Téměř čtyřnásobně loni stoupl v ČR i počet připojených fotovoltaik.