Více než tři čtvrtiny lidí si české zemědělství nejčastěji spojují s produkcí kvalitních potravin a dávají přednost domácím potravinám před zahraničními. O původ potravin se zajímají více než dvě třetiny populace, pro nejvíce lidí ale je důležitá cena. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro Zemědělský svaz ČR z prosince loňského roku.

Třebíč připravuje k prodeji pozemky v nové zahrádkářské kolonii. Chce také upravit povinnost platby za odpad majitelům chatek, které na zahrádkách stojí. Podle současné úpravy by museli za odpad platit dvakrát. Nové znění vyhlášky o odpadech bude podle místostarosty města Pavla Janaty (KDU-ČSL) platit od příštího roku.

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) nově na jednom místě poskytuje informace se vztahem k živé přírodě. Na webu info.chmi.cz/bio se zájemci dozvědí o aktivitě klíšťat, kůrovce a nově také o aktivitě komárů. Dostupné zde jsou také informace pro alergiky o rozšíření pylů, o rychlosti vývoje vegetace ve vztahu k počasí a o pocitových teplotách. ČTK to oznámila vedoucí tiskového a informačního oddělení ČHMÚ Monika Hrubalová.

Narůstající problém s množstvím ovoce a zeleniny, které původně mělo sloužit k obživě lidí, ale nakonec se jen vrší na skládkách, je už klasickým tématem ne-udržitelnosti stávajících schémat potravní bezpečnosti. Prstem se obvykle ukazuje na řetězce supermarketů, jež mají po desítkách tun vyřazovat z prodeje výpěstky neuniformního charakteru. Je to tak ale doopravdy?

Ve francouzském městě Rennes vzniklo takzvané polinárium, malá botanická zahrada, která pěstuje 15 druhů rostlin, jejichž pyl způsobuje většinu jarních alergií. O břízy, vrby nebo duby na střeše budovy místní knihovny se stará městský botanik Hervé Tiger. Každé ráno pozoruje, zda se na květech rostlin objevil žlutý prášek. Jeho závěry ověří alergolog a společně pak odešlou pylové zpravodajství do místní databáze. Odtud informace putuje všem registrovaným alergikům z okolí, informovala agentura AFP.

Domácnosti na jihu Moravy zasažené loňským tornádem si na obnovu zahrady z grantové výzvy Nadace Partnerství a Člověka v tísni rozdělí 13,3 milionu korun. Ve druhém kole výzvy na obnovu zničených zahrad a sadů jich uspělo 427 ze 429. Informoval o tom mluvčí nadace David Kopecký. Lidé mohli žádat od 5000 do 50 000 korun na projekt. Spolu se 73 loňskými žadateli z prvního kola jde o 500 podpořených projektů s celkovou částkou bezmála 16 milionů korun.

Udržitelnost se podle výzkumné agentury GfK stala spotřebitelským zájmem. Téměř každá druhá domácnost ze tří už v minulosti přestala nakupovat výrobky nebo služby, které měly negativní dopad na životní prostředí. Za udržitelné výrobky je podle Svazu a obchodu a cestovního ruchu ČR (SOCR) ochotno si připlatit až 70 procent zákazníků. Současnou situaci plnou změn je potřeba nejen u spotřebitelů, ale také u firem a státu využít k obratu přístupu k okolnímu prostředí. Všichni by se měli naučit odpovědnosti. Na konferenci Retail Summit to řekli Hana Říhová z GfK a prezident SOCR Tomáš Prouza.

Hasiči v Česku letos v březnu zasahovali u víc než 2200 požárů v přírodě, což je nové maximum. V období jara, kdy lidé v lesích a na zahradách pálí větve, listí a další bioodpad, byl dosud nejhorší duben 2020 s téměř 1600 požáry v přírodním prostředí. Letošní březnové číslo přesahuje i počty z letních měsíců, kdy hasiči vyjíždějí k požárům při žních. Hasičský záchranný sbor ČR to oznámil na svém webu.

Teplem ze slunečního záření likvidují nebezpečné roztoče termosolární včelí úly, které jako první na světě vyvinula a vyrábí olomoucká firma Apis Innovation. Úly pomocí zvýšení vnitřní teploty zabraňují množení a přežívání kleštíka včelího, který napadá plod i dospělé včely. Roztoč způsobuje obávanou varoázu a během dvou let dokáže zahubit celé včelstvo. S výrobou termosolárních úlů firma začala v roce 2016, nyní jich vyrábí stovky ročně a chce expandovat na další zahraniční trhy. Apis Innovation na konci ledna se svým termosolárním úlem vyhrála cenu Innovation Mastermind v evropské soutěži FedEx Small Business Grant.

Meteorologové z Českého hydrometeorologického ústavu začnou v dubnu vydávat předpověď na 15 dnů dopředu, ale i na 45 dnů a také sezonní na půl roku, která má sloužit primárně zemědělcům. Jde o další službu, která jim má pomoct se kvalifikovaněji rozhodovat při plánování činností, řekl na setkání tvůrců projektu Intersucho se zemědělci meteorolog Petr Štěpánek.