Čtyři pětiny Čechů považují plasty za hrozbu pro životní prostředí. Podle poloviny lidí plasty znečišťují moře. Většina Čechů pravidelně třídí odpad a více než polovina si třeba do obchodu nosí vlastní tašku. Vyplývá to ze zářijového průzkumu společnosti Perfect Crowd pro mezinárodní firmu Alpla, který se zabývá výrobou plastových obalů. Alpla dnes výsledky průzkumu zveřejnila na tiskové konferenci, kde také představila web replastuj.cz, který se snaží představit recyklovatelné plasty jako jedno z ekologicky šetrných řešení obalů. Web zmiňuje třeba opakované plnění plastových lahví. Podle průzkumu by skoro polovina Čechů souhlasila se zavedením záloh na PET lahve.

Do nového mělnického re-use centra v Plavební ulici postupně přibývají věci, má začít brát i elektrospotřebiče. Město nyní vyřizuje administrativní náležitosti, což potrvá ještě několik týdnů. Obyvatelé Mělníka zde mohou nyní odevzdávat nepotřebné vybavení, oblečení i nábytek, zdarma brát si je může kdokoliv, tedy i lidé, kteří v Mělníku trvale nebydlí, řekl novinářům místostarosta Mělníka Milan Schweigstill (za STAN). Kromě úspory peněz šetří opětovné užití věcí i životní prostředí, které by jinak zatížila výroba nových.

Lidstvo za rok a půl pandemie vyprodukovalo přibližně 8,4 milionu tun plastového odpadu souvisejícího se šířením covidu-19. S takovýmto odhadem přichází tým vědců z Číny a Spojených států ve studii publikované tento týden odborným časopisem Proceedings of the National Academy of Sciences (PNAS). Většinu odpadu podle autorů vytváří nemocnice.

Jedno procento nejbohatších lidí světa je na cestě k tomu, aby mělo až 30krát vyšší uhlíkovou stopu, než je zapotřebí k tomu, aby se globální oteplování omezilo na 1,5 stupně Celsia. Naopak emise nejchudších 50 procent populace klimatické cíle nepřevyšují. S odkazem na výzkum dvou evropských environmentálních agentur o tom informuje zpravodajský web BBC.

Obyvatel Evropské unie v roce 2019 v průměru vyprodukoval 34,4 kilogramu odpadu v podobě plastových obalů, z nichž 14,1 kilogramu prošlo recyklací. S tímto odhadem přišel unijní statistický úřad Eurostat, podle kterého míra recyklace v EU dosáhla 41 procent. Česko bylo s 61 procenty druhé v celé unii.

Rozšířit jediný bezobalový obchod v Jihlavě pomohly příspěvky od lidí získané na crowdfundingové platformě HitHit. Do opravených větších prostor v ulici Matky Boží se obchod přestěhoval před loňskými Vánocemi, po třech letech existence. Lidé tam kupují potraviny i drogerii nejčastěji do vlastních sklenic, plastových nádob nebo šitých sáčků. I řada obchodníků dodává zboží ve vratných obalech. Pokud přece jen nějaké obaly zbudou, najde se pro ně jiné využití. ČTK to řekla podnikatelka Tereza Kos Černá, která se letos umístila na třetím místě v krajském kole soutěže Živnostník roku.

Prvky vzácných zemin jsou v současnosti zcela klíčové kovy pro moderní technologie jako jsou mobilní telefony a baterie do elektromobilů. Nově vyvinutá metoda umí těchto 17 prvků extrahovat z již vyřazených zařízení a to pomocí zcela přírodního bakteriální proteinu. Vědci jsou navíc přesvědčení, že metodu půjde brzy využít v průmyslovém měřítku. O studii informuje žurnál ACS Central Science.

Nová sběrná centra, kde si lidé mohou vzít věci, které jiní vyhodili, se na Vysočině osvědčují. Velkou návštěvnost mají takzvaná re-use centra v Jihlavě i Třebíči. Podle ankety ČTK místa, kde odložené věci dostanou druhou šanci, chystají další obce. Je to podle nich jeden ze způsobů, jak snižovat množství odpadů. Například v Pelhřimově by mělo být re-use centrum otevřeno v listopadu, Světnov na Žďársku počítá s jeho zřízením v příštím roce.

Kdyně na Domažlicku s 5200 obyvateli vykazuje dlouhodobě nejmenší produkci směsného odpadu mezi všemi městy v ČR. Loňských 117 kilogramů na obyvatele za rok je jen o necelé dva kilogramy víc než v roce 2012. Za tu dobu se v Kdyni téměř zdvojnásobil podíl vytříděných odpadů na více než 40 procent. Při udělení Odpadového Oskara Plzeňského kraje to ČTK řekl Milan Havel ze spolku Arnika, která soutěž pořádala posedmé. Jejím cílem je motivovat ke snižování množství směsného odpadu.

Každý Čech loni vytřídil k dalšímu využití v průměru 66,8 kilogramu odpadů, což bylo o 1,6 kilogramu více než v roce 2019. Různí výrobci dali loni na trh nevratné obaly o váze 1,23 milionu tun, z nichž se podařilo vytřídit a předat k dalšímu využití 76 procent. V roce 2019 to při mírně nižším množství obalů bylo 73 procent. Vyplývá to z dat společnosti Eko-Kom, která v Česku organizuje sběr a recyklaci obalových odpadů. Dnes firma v Hradci Králové uspořádala konferenci Odpady a obce.