Společnost Kofola chce své nápoje znovu prodávat i ve vratných skleněných lahvích, a nabídnout tak alternativu k plastovým lahvím a plechovkám. V projektu Cirkulka připravuje na lahve i speciální modulární přepravku. Nové lahve plánuje uvést na trh příští rok na jaře, řekl mluvčí Kofoly Pavel Barvík. Už předtím, od konce letošního září, začne zálohované skleněné lahve v řetězci Lidl nabízet konkurenční Mattoni.

Obyvatelé brněnských sídlišť loni vyhodili do popelnic o 27 procent méně potravinového odpadu než v předchozím roce, průměrný obyvatel Brna o 11 procent méně. Nejčastěji lidé vyhazují ovoce a zeleninu, pečivo a balené potraviny. Množství potravin v komunálním odpadu druhým rokem měřili odborníci z Mendelovy univerzity, výsledky představili novinářům. Snažili se také ovlivnit chování lidí. Lépe než vyvolávání šoku či strachu funguje v kampaních pozitivní motivace a dlouhodobá edukace.

Pražané od začátku ledna do konce července vytřídili 449 tun kovových obalů, což je o 90 více než ve stejném období loni. Přibyly také kontejnery k jejich sběru. ČTK to sdělil Radim Mana, mluvčí Pražských služeb (PSAS), které se o odpad v metropoli starají. Z odpadu pracovníci PSAS ručně vytřídili 2,6 tuny hliníkových kapslí do kávovarů.

Jedna ze čtyř komor žaludku krav, bachor, obsahuje mikroby, které jsou schopné rozložit některé typy plastu. Možná se tak otevírá nová udržitelná cesta ke snížení množství plastového odpadu. O studii provedené na vídeňské University of Natural Resources and Life Sciences informuje žurnál Frontiers.

Jen zhruba pětina obsahu kontejnerů na sídlištích ve Vysokém Mýtě by měla skončit na skládce. Ostatních 80 procent tvoří tříditelné složky jako papír, plast, sklo nebo biologický odpad. Vyplývá to z analýzy odpadů z kontejnerů ze sídlištní zástavby, kterou město dělalo na jaře. Výsledky byly ve všech kontejnerech obdobné.

Národní parky, potažmo celou českou přírodu, trápí množství odpadků, které v ní po návštěvnících zůstane. Právě v národních parcích je tento problém o to palčivější, že se jedná o turistické magnety s obrovskou návštěvností. Těch nevhodně se chovajících turistů není sice vysoký podíl, ale v absolutních počtech jde o velké množství lidí. Navíc při představě, jak dlouho odhozené odpadky v přírodě přežívají, je obava o českou přírodu na místě. Každoročně se konají sběračské akce, aby následky nevhodného chování turistů napravily. Ale ideální by samozřejmě bylo, kdyby se žádné takové akce vůbec konat nemusely. O kampani, která tomu má pomoci, informují české národní parky.

V Teplicích se otevřelo takzvané re-use centrum. Místo, kam mohou lidé nosit nepotřebné věci pro někoho jiného, kdo je ještě využije, je v areálu sběrného dvora v Úprkově ulici. Smyslem re-use pointu je dát věcem druhou šanci a předcházet vzniku odpadů, řekl ČTK primátor města Hynek Hanza (ODS).

Zhruba tunu kuchyňského odpadu, která by jinak skončila na skládce směsného odpadu, vytřídili obyvatelé Šumperku za první dva týdny od zahájení pilotního projektu na třídění gastroodpadu. Ve druhém týdnu lidé do speciálních nádob odložili dvojnásob tohoto typu odpadu než první týden, informovala ČTK mluvčí šumperské radnice Soňa Singerová. Podle zástupců radnice je Šumperk prvním městem v republice, které se do třídění gastroodpadu pustilo. Analýz ukazují, že zbytky z kuchyně zabírají zhruba 30 procent popelnic na směsný odpad.

Hliníkových kávových kapslí od kávy, které lidé mohou od letošního roku odkládat do šedých separačních nádob, byly letos od ledna do dubna v Praze vytříděny dvě tuny, sdělil mluvčí firmy Pražské služby (PSAS) Radim Mana.

Blansko se potýká s černými skládkami, lidé je zakládají v okrajových částech města, v zahrádkářských oblastech a stále častěji i přímo v ulicích. Likvidace černých skládek přitom každoročně stojí desetitisíce. Jen letos městský rozpočet na tento účel počítá s částkou 220 000 korun.