Jedno procento nejbohatších lidí světa je na cestě k tomu, aby mělo až 30krát vyšší uhlíkovou stopu, než je zapotřebí k tomu, aby se globální oteplování omezilo na 1,5 stupně Celsia. Naopak emise nejchudších 50 procent populace klimatické cíle nepřevyšují. S odkazem na výzkum dvou evropských environmentálních agentur o tom informuje zpravodajský web BBC.

Obyvatel Evropské unie v roce 2019 v průměru vyprodukoval 34,4 kilogramu odpadu v podobě plastových obalů, z nichž 14,1 kilogramu prošlo recyklací. S tímto odhadem přišel unijní statistický úřad Eurostat, podle kterého míra recyklace v EU dosáhla 41 procent. Česko bylo s 61 procenty druhé v celé unii.

Rozšířit jediný bezobalový obchod v Jihlavě pomohly příspěvky od lidí získané na crowdfundingové platformě HitHit. Do opravených větších prostor v ulici Matky Boží se obchod přestěhoval před loňskými Vánocemi, po třech letech existence. Lidé tam kupují potraviny i drogerii nejčastěji do vlastních sklenic, plastových nádob nebo šitých sáčků. I řada obchodníků dodává zboží ve vratných obalech. Pokud přece jen nějaké obaly zbudou, najde se pro ně jiné využití. ČTK to řekla podnikatelka Tereza Kos Černá, která se letos umístila na třetím místě v krajském kole soutěže Živnostník roku.

Prvky vzácných zemin jsou v současnosti zcela klíčové kovy pro moderní technologie jako jsou mobilní telefony a baterie do elektromobilů. Nově vyvinutá metoda umí těchto 17 prvků extrahovat z již vyřazených zařízení a to pomocí zcela přírodního bakteriální proteinu. Vědci jsou navíc přesvědčení, že metodu půjde brzy využít v průmyslovém měřítku. O studii informuje žurnál ACS Central Science.

Nová sběrná centra, kde si lidé mohou vzít věci, které jiní vyhodili, se na Vysočině osvědčují. Velkou návštěvnost mají takzvaná re-use centra v Jihlavě i Třebíči. Podle ankety ČTK místa, kde odložené věci dostanou druhou šanci, chystají další obce. Je to podle nich jeden ze způsobů, jak snižovat množství odpadů. Například v Pelhřimově by mělo být re-use centrum otevřeno v listopadu, Světnov na Žďársku počítá s jeho zřízením v příštím roce.

Kdyně na Domažlicku s 5200 obyvateli vykazuje dlouhodobě nejmenší produkci směsného odpadu mezi všemi městy v ČR. Loňských 117 kilogramů na obyvatele za rok je jen o necelé dva kilogramy víc než v roce 2012. Za tu dobu se v Kdyni téměř zdvojnásobil podíl vytříděných odpadů na více než 40 procent. Při udělení Odpadového Oskara Plzeňského kraje to ČTK řekl Milan Havel ze spolku Arnika, která soutěž pořádala posedmé. Jejím cílem je motivovat ke snižování množství směsného odpadu.

Každý Čech loni vytřídil k dalšímu využití v průměru 66,8 kilogramu odpadů, což bylo o 1,6 kilogramu více než v roce 2019. Různí výrobci dali loni na trh nevratné obaly o váze 1,23 milionu tun, z nichž se podařilo vytřídit a předat k dalšímu využití 76 procent. V roce 2019 to při mírně nižším množství obalů bylo 73 procent. Vyplývá to z dat společnosti Eko-Kom, která v Česku organizuje sběr a recyklaci obalových odpadů. Dnes firma v Hradci Králové uspořádala konferenci Odpady a obce.

Společnost Kofola chce své nápoje znovu prodávat i ve vratných skleněných lahvích, a nabídnout tak alternativu k plastovým lahvím a plechovkám. V projektu Cirkulka připravuje na lahve i speciální modulární přepravku. Nové lahve plánuje uvést na trh příští rok na jaře, řekl mluvčí Kofoly Pavel Barvík. Už předtím, od konce letošního září, začne zálohované skleněné lahve v řetězci Lidl nabízet konkurenční Mattoni.

Obyvatelé brněnských sídlišť loni vyhodili do popelnic o 27 procent méně potravinového odpadu než v předchozím roce, průměrný obyvatel Brna o 11 procent méně. Nejčastěji lidé vyhazují ovoce a zeleninu, pečivo a balené potraviny. Množství potravin v komunálním odpadu druhým rokem měřili odborníci z Mendelovy univerzity, výsledky představili novinářům. Snažili se také ovlivnit chování lidí. Lépe než vyvolávání šoku či strachu funguje v kampaních pozitivní motivace a dlouhodobá edukace.

Pražané od začátku ledna do konce července vytřídili 449 tun kovových obalů, což je o 90 více než ve stejném období loni. Přibyly také kontejnery k jejich sběru. ČTK to sdělil Radim Mana, mluvčí Pražských služeb (PSAS), které se o odpad v metropoli starají. Z odpadu pracovníci PSAS ručně vytřídili 2,6 tuny hliníkových kapslí do kávovarů.