Po mnoha letech rušení zahrádkářských kolonií, na jejichž pozemcích vznikají bytové a rodinné domy, nechá vedení Brna prověřit možnosti vzniku nových kolonií. Město chce podpořit jak budování klasických zahrad, tak komunitních zahrad, které by měly vznikat společně s novými parky. Tento týden kvůli tomu město podepsalo memorandum s Českým zahrádkářským svazem a obě strany si nastavily principy spolupráce, řekl novinářům náměstek primátorky Petr Hladík (KDU-ČSL). V budoucnu už se nemají místo zahrad stavět byty a domy, i tak mohou některé zaniknout.

Nový projekt australských vědců zkoumá, zda by mohla lidská moč sloužit jako levný a udržitelný zdroj hnojiva pro květiny a trávníky v městských parcích. Píše o tom britský deník The Guardian, podle kterého může studie ukončit splachování hodnotných výměšků do kanálu.

Sedmina klecových chovů drůbeže se loni předělala na neklecové. V rozhovoru s ČTK to řekl místopředseda Českomoravské drůbežářské unie Zdeněk Mlázovský. Klecových tak podle něj zůstává 65 procent chovů, biochovů je v současnosti kolem jednoho až dvou procent. Podle Mlázovského je číslo předělávaných chovů nadhodnocené, protože někteří chovatelé jdou cestou jednoduché alternativy a to odstraněním dvířek klecí.

Lidé mající zahrady mohou ode dneška do neděle pozorovat a zapisovat druhy ptáků, kteří na jejich zahradu přiletí, a zúčastnit se tak soutěže o titul Živá zahrada. Soutěž pořádá od roku 2004 Český svaz ochránců přírody a jejím cílem je, aby se lidé snažili přilákat ke svým domovům divoká zvířata a vytvořili jim prostředí, kde najdou potravu, bezpečný úkryt a místo pro rozmnožování.

Místo jednotného systému měřícího nutriční hodnoty tzv. Nutri-score by mohlo být v celé Evropě Planet-score. To by kromě výživových hodnot řešilo také udržitelnost, pohodu zvířat nebo uhlíkovou stopu z hlediska dopravy. Právě nové celoevropské značení by podle zástupců Potravinářské komory ČR mělo být jedním z hlavních témat českého předsednictví Evropské unii, které nastane v druhé polovině příštího roku.

Zahrádkáři se po mnoha letech dočkali svého zákona. Ode dneška vstupuje v účinnost nový zahrádkářský zákon, který Parlament schválil letos na jaře. Kromě jiného zakotvuje veřejnou prospěšnost zahrádkářské činnosti. definuje například zahrádkářské osady nebo podmínky pachtu pozemků. Upravuje možnost Státního pozemkového úřadu nebo obcí přenechat pozemky k zahrádkářské činnosti.

Pravděpodobně největší brambor světa o hmotnosti téměř osm kilogramů vypěstovali na své zahradě na Novém Zélandu manželé Colin and Donna Craigovi-Brownovi. Dosavadním rekordmanem zaznamenaným v Guinnessově knize rekordů je brambor vykopaný v roce 2011 v Británii, který vážil 4,99 kilogramu.

Spolek arboHELP v Hodoníně a okolí po červnovém tornádu do současné doby zkontroloval asi 5500 stromů, přes 1000 jich muselo jít k zemi. ČTK o tom informoval Jan Forejt ze společnosti Safe Trees, která se spolkem spolupracuje. Spolek pomáhá s kontrolami dřevin v oblasti, také s obnovou poškozených stromů a zeleně. S výsadbou pomáhají i další organizace. Odborníci už dříve odhadli škody na mimolesní zeleni po tornádu na desítky až stovky milionů korun.

Nadace Partnerství a organizace Člověk v tísni domácnostem na jihu Moravy na obnovu zahrad po tornádu rozdělí přes 2,5 milionu korun. Peníze z grantové výzvy získá 73 rodin a jednotlivců, uvedl mluvčí nadace David Kopecký. O další peníze budou moci lidé žádat od 6. prosince do února 2022.

Čerstvou zeleninu v Česku na zahrádkách pěstuje zhruba 240 000 domácností, což je více než pět procent z jejich celkového počtu. Pro vlastní spotřebu je v posledních letech určeno deset až 15 procent z celkového množství v tuzemsku vypěstované zeleniny, které například v roce 2019 obnášelo 283 541 tun. Pěstování zeleniny pro vlastní spotřebu se v Česku těší stále větší oblibě. Loni snahu lidí o samozásobení domácí zeleninou umocnila pandemie koronaviru. Na dotaz ČTK to řekl předseda Zelinářské unie Čech a Moravy Petr Hanka.