Přirozenou reakcí lidí na energetickou krizi může být návrat k levným, ale ovzduší znečišťujícím způsobům topení. Odborníci z Českého hydrometeorologického ústavu předpokládají, že návrat k uhlí a dřevu povede ke zhoršení zhoršení kvality ovzduší. A nabízejí rady, jak při topení pevnými palivy co nejméně škodit ovzduší.

Cena palivového dříví u dodavatelů v říjnu meziročně stoupla o 37 procent, kdy byla průměrná cena štípaného dříví i s dopravou 2121 Kč za metr krychlový, uvedl srovnávač Srovnejdrevo.cz, který sleduje ceny více než stovky dodavatelů a zprostředkovává prodej dříví. Proti srpnu klesly prodeje přes server o 82 procent. Důvodem jsou podle provozovatelů webu rostoucí ceny, kdy náklady na topení některými druhy dřeva se blíží vytápění pomocí plynu nebo elektřiny.

Kvůli současnému růstu cen energií s nimi šetří tři čtvrtiny Čechů. Většinou omezují spotřebu vody a tepla nebo dobu svícení. Zhruba třetina lidí pak plánuje větší investice do úsporných opatření, jako jsou stavební úpravy či instalace fotovoltaických panelů. Vyplynulo to průzkumu, o jehož výsledcích informoval ČTK Svaz moderní energetiky. Podle něj je pro většinu společnosti současná krize zároveň příležitostí k proměně české energetiky k větší soběstačnosti.

Zájem o dotace na tepelná čerpadla a fotovoltaiku je v souvislosti s energetickou krizí a vysokými cenami v letošním roce rekordní. Stát na nich zatím za první tři čtvrtletí roku vyplatil dohromady více než 2,5 miliardy korun, což je půldruhé miliardy více než za celý loňský rok. O stovky procent narostl ve srovnání s loňskem i počet samotných žádostí, kterých stát letos dostal zatím zhruba 46 000. Vyplývá to z dat Státního fondu životního prostředí (SFŽP), který má dotační programy na starosti. Podle odborníků dotace za celý letošní rok dosáhnou proti loňsku čtyřnásobku.

Nový program Modernizačního fondu HOUSEnerg má podpořit opatření pro úspory energií v rodinných a bytových domech v Česku, k dispozici bude zhruba 54 miliard korun. Schválení programu oznámil po jednání vlády vicepremiér a pověřený ministr životního prostředí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Změnu už v říjnu podle ministerstva životního prostředí (MŽP) schválila Evropská investiční banka a peníze pro nový program jsou tak z evropské úrovně zajištěny.

V Británii vytvoří jedno procento lidí s nejvyššími příjmy za rok stejné množství emisí oxidu uhličitého jako jejich chudší spoluobčané za 26 let. Vyplývá to z nové studie ekologické organizace Autonomy, o které informoval deník The Guardian. Podle ní existuje enormní rozdíl mezi tím, jaké emise vznikají kvůli životnímu stylu bohatší elity, a tím, jak se na znečištění podílejí chudší lidé. Autonomy proto navrhuje zvážit, zda emise movitější části obyvatel nezdanit.

Asi třetina obydlených bytů v Česku má ústřední dálkové vytápění a ve dvou třetinách ze 4,48 milionu obydlených bytů je zavedený plyn. Tyto domácnosti tak musejí kvůli energetické krizi počítat se zdražováním. Vodovod má zavedený 99 procent obydlených bytů. Vyplývá to z výsledků loňského sčítání, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).

Města a obce na Domažlicku zaznamenávají kvůli energetické krizi výraznější příklon k topení dřevem. Prodávají hodně palivového dříví ze svých lesů. Starostové také hlásí před zimou víc kouře z kamen a kotlů rodinných domů než dřív. Ceny palivového dřeva musely obce zvýšit, hlavně kvůli zdražování pohonných hmot, zjistila ČTK.

Středočeští radní schválili první žádosti o dotace na ekologičtější kotle pro nízkopříjmové domácnosti. Zatím vyhověli 500 žadatelům, získají celkem 82 milionů korun. Ve schvalování žádostí bude rada kraje pokračovat. Jde o čtvrtou dotační výzvu, tentokrát není zaměřená na širokou veřejnost, ale na lidi v důchodu a s nízkými příjmy, informoval ČTK mluvčí hejtmanství David Šíma.

Výsledky první zimní etapy měření čistoty ovzduší v Jihomoravském kraji ukazují, že ve městech je menší znečištění karcinogenním benzoapyrenem než ve vesnicích. Měření se uskutečnilo v 60 městech a obcích, zvýšená koncentrace této látky byla zjištěna ve 23 z nich. Nejvíce znečištění přitom pochází z nesprávného způsobu vytápění nebo z pálení nevhodných materiálů, řekl ředitel odborné divize z Centra dopravního výzkumu Roman Ličbinský.