V průběhu milionů let se v sedimentárních horninách formovaly železité konkrece – malé kulovité útvary bohaté na železo, o velikosti od několika milimetrů až po několik centimetrů. Vědci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, kteří studovali tyto konkrece v pískovcích Utahu, objevili překvapivě složité magnetické vzorce. Výzkum ukázal, že tyto útvary obsahují různé magnetické složky s odlišnou orientací, což naznačuje, že během svého dlouhodobého vývoje postupně zaznamenávaly změny zemského magnetického pole. Tento objev přináší nejen pohled na geologické procesy na Zemi, ale má význam i pro pochopení podobných struktur nalezených na Marsu.

Kombinace vysychání vodních ploch a přítomnosti konkurenčního druhu významně ovlivňuje životní strategie čolků a jejich chování po metamorfóze. Ukázal to výzkum vědců z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR a Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Zatímco vysychání vody urychlilo vývoj larev, konkurence měla vliv na velikost čolků při jejich přechodu na souš.

Nejstarší chráněná krajinná oblast v České republice – Český ráj – si letos připomene sedmdesát let od vyhlášení. Oslavy se budou konat po celý rok a přinesou pestrý program. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, která CHKO spravuje, jej připravuje společně především s Domem přírody Českého ráje v Dolánkách u Turnova a informačním střediskem Bukovina na Hruboskalsku.

Správa Národního parku Šumava si již pro tradiční, celoroční téma letos zvolila návraty. V rámci Roku návratů tak budeme blíže představovat příběhy druhů, které ze Šumavy vymizely, byly vyhubeny nebo se vyskytovali v malých, nezachytitelných populacích a v průběhu necelých 35 let se na území Šumavy navrátily nebo zásadně rozšířily.

Český svaz ochránců přírody (ČSOP) vyhlásil rok 2025 Rokem obojživelníků. Co nás čeká v nejbližší době? Záchranné transfery, vzdělávací aktivity, soutěže či pozorování obojživelníků.

Dálnice fungují pro zvířata jako migrační bariéra. Hlavně pro velké savce. Proto je na nich potřeba stavět zvířecí přechody. Zároveň ale může travnatý pás vedle nich fungovat jako migrační koridor, například pro motýly. „A funguje. Máme na to data,“ uvedl Vladimír Hula z Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity na nedávném workshopu o podpoře biodiverzity nejen ve městech.

Ve dvou roklích v Národním parku České Švýcarsko v těchto dnech probíhá likvidace starých odvodňovacích příkopů. Jedná se o boční rokle navazující na údolí České silnice, konkrétně o Mlýnskou rokli a Střeleckou dolinu. Kvůli usnadnění lesnického hospodaření byla voda z původně podmáčených údolí v minulosti cíleně odváděna. Odtékala odvodňovacími příkopy rychle a schopnost roklí přirozeně zadržovat vodu byla citelně snížena, na úkor původních biotopů. To se probíhajícím zásahem změní.

Zvýšit biologickou rozmanitost a podpořit konkurenčně slabší a tedy vzácnější druhy rostlin se snaží na svých pozemcích Magistrát hlavního města. Už čtvrt století proto probíhá na různých místech Prahy pastva. Nově seje na vhodná místa kokrhel luštinec. Poloparazitickou rostlinu, která dokáže oslabit trávy a uvolnit tak místo k růstu i jiným druhům.

Loni Český svaz ochránců přírody (ČSOP) vykoupil 7,6 ha pozemků v lokalitě Na Skřivánku na Jihlavsku. Jde z hlediska přírody o velmi zajímavou lokalitu, jak potvrdily i přírodovědné průzkumy, které zde probíhají. Hned několik druhů brouků zde bylo objeveno pro Českomoravskou vrchovinu vůbec poprvé. Nyní se ČSOP snaží rozšířit lokalitu o dalších 2,7 ha.

Na Konopišti se bude kácet. Není ale důvod k panice. Rozsáhlý přírodně krajinářský park obklopující romantický zámek čeká kýžená revitalizace, která mu navrátí jeho historickou podobu. Kácení se soustředí na náletové dřeviny v zanedbávaných oblastech s cílem záchrany historických starých stromů a posílení ekologické stability i biologické rozmanitosti parku. Omezení pro návštěvníky parku budou minimální.