Vlny veder budou ještě častější, delší a intenzivnější a nedá se tedy spoléhat na to, že extrémní období jednoduše přečkáme. Stromy pro příští desetiletí tak už testuje třeba Praha. Adaptace měst na vedro ale neznamená pouze vysadit co nejvíce stromů. Mění se i samotná logika, podle které veřejný prostor vzniká. Každá rekonstrukce je teď příležitost.

Letošní suché jaro přineslo sýčkům obecným jednu z nejhorších hnízdních sezon za poslední dekádu. V jádrové oblasti na severozápadě Čech vyvedli pouhých 48 mláďat – o 27 méně než loni. Ornitologové z České společnosti ornitologické (ČSO) a Ústavu biologie obratlovců AV ČR (ÚBO AV ČR) přičítají špatný výsledek především nedostatku potravy vlivem extrémního sucha. Sýčci v Česku dlouhodobě balancují na hraně vyhynutí. Hlavní příčinou je ztráta pestrosti zemědělské krajiny, která jim dnes nenabízí dostatek vhodných hnízdních a loveckých biotopů ani potravy. Nebezpečí pro ně představují také nezabezpečené technické pasti, jako jsou nádrže s vodou, komíny nebo svisle postavené trubky, ve kterých sýčci každý rok hynou.

Mendelova univerzita v Brně (MENDELU) v roce 2025 zahájila mezinárodní projekt zaměřený na záchranu nejohroženějších druhů stromů peruánské Amazonie. Projekt je financován prestižní švýcarskou nadací Franklinia. V oblasti Tingo María ve středním Peru společně s místními partnery hledá poslední zbývající populace kriticky ohrožených dřevin, zakládá lesní školky pro jejich záchranu a zapojuje do ochrany přírody místní obyvatele i domorodé komunity.

Ochránci přírody (nejen) v Zoo Ostrava jsou zdrceni. Mladý orlosup, kterého loni vysadili v Bulharsku a který v minulých měsících nalétal nad Evropou tisíce kilometrů, se vrátil na místo vypuštění, kde byl po pár dnech otráven. A nebyl sám, na místě bylo nalezeno dalších sedm otrávených supů. Je to obrovská ztráta – nejen samotných supů, ale také pro mezinárodní repatriační projekt, nemluvě o zmaru dlouholeté práce ochránců přírody.

V Liběchově u Mělníka byl v červenci a počátkem srpna opakovaně pozorován jeden jedinec invazní sršně asijské. Pátrání po dalších nebo hnízdě bylo zatím neúspěšné. Není tedy jasné, zda zde nějaké hnízdo je, či zda jde jen o osamoceného jedince dovezeného například do nedalekého mělnického přístavu. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR proto prosí veřejnost o pomoc s hlášením výskytů tohoto druhu.

Dlouhodobá spolupráce Mendelovy univerzity v Brně (MENDELU) a Nadace Partnerství přispívá ke kvalitnější výsadbě stromů i jejich následné péči. Studenti arboristiky se podílejí na výsadbách Alejí svobody, poskytují odborný dohled dobrovolníkům a pomáhají zachraňovat stromy, které byly v minulosti vysazeny nevhodným způsobem. Společně se zároveň podařilo vytvořit první dotační program zaměřený na povýsadbovou péči o stromy v České republice.

Jak vypadalo okolí Dendrologické zahrady před padesáti lety? Které části zahrady vznikly jako první a jak se proměňovaly během desetiletí? Odpovědi přináší nová interaktivní mapa Kompoziční vývoj Dendrologické zahrady v krajinných souvislostech, kterou vytvořili odborníci Výzkumného ústavu pro krajinu (VÚK). Návštěvníkům umožňuje doslova cestovat časem a sledovat, jak se jeden z nejvýznamnějších zahradních areálů v České republice vyvíjel společně s okolní krajinou.

Jednou z nejvýznamnějších hrozeb spojených s globální klimatickou změnou je rozšiřování a zvyšování četnosti suchých období v oblastech, kde se dosud vyskytovala jen zřídka. Proto se bude pravděpodobně areál rozšíření mnoha druhů dřevin posouvat k vyšším zeměpisným šířkám nebo do vyšších nadmořských výšek. Jednou z klíčových možností adaptace lesních ekosystémů je zvýšení zastoupení domácích druhů dubů (dubu letního a dubu zimního) v lesích střední Evropy.

V červenci odstartoval desetiletý mezinárodní program zaměřený na záchranu kriticky ohroženého sinokvětu chrpovitého (Jurinea cyanoides). Projekt nazvaný LIFE for Jurinea je postaven na úzké spolupráci odborníků z České republiky, Německa a Ukrajiny. Jeho cílem je obnova vzácných biotopů písečných dun, podpora opylovačů i zapojení široké veřejnosti prostřednictvím občanské vědy nebo osvětových aktivit.

Mezinárodní tým vědců včetně zástupce z Přírodovědecké fakulty UK odkryl skrytou historii slavné sopky Santorini. Analýza mořských usazenin starých 3500 let ukázala, že podmořské horké prameny zde v pulzech po dobu 1100 let chrlily obrovské množství těžkých kovů. Výzkum poprvé spojil geologii s analýzou DNA mikrobů, kteří se na život v extrémním a toxickém prostředí dokázali úspěšně adaptovat.