Pražané v loňském roce vyhodili do černých kontejnerů na směsný odpad 253 806 tun odpadků, což je meziročně o 2204 tun méně. Množství vytříděného odpadu vzrostlo proti roku 2022 o zhruba pět procent na 80 431 tun, sdělil mluvčí Pražských služeb (PSAS) Alexandr Komarnický. Společnost vlastní hlavní město, má na starost svoz odpadu a provozuje spalovnu v Malešicích.

Slovensko potvrdilo výskyt invazního druhu komára tygrovaného, který přenáší na člověka viry horečky dengue a chikungunya, žluté zimnice či ziky. Informovala o tom Slovenská akademie věd, podle které byl tento komár opakovaně zjištěn v Bratislavě.

Kvůli mimořádně teplému počasí rozkvetly v těchto dnech lísky, podle meteorologů tak v Česku začala pylová sezona. Její posunutí do února pozorovali i v předchozích letech. Pokud vysoké teploty vydrží, brzy rozkvete i další pylový alergen - olše, uvedla Lenka Hájková z oddělení biometeorologie Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

Fakulta zemědělská a technologická Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích otevírá nový doktorský studijní program Zemědělství a technologie 4.0. Jde o první studijní program tohoto druhu v republice. Fakulta tím reaguje na současné trendy v zemědělství a potravinářství, které jsou stále více ovlivňovány moderními technologiemi a automatizací, informoval vedoucí marketingového oddělení školy Zbyněk Havelka.

Češi kvůli rostoucím cenám zeleniny v obchodech stále častěji pěstují na svých zahrádkách a políčkách mrkve, okurky, rajčata či papriky pro vlastní spotřebu, aby v době rostoucích výdajů za potraviny aspoň částečně ulevili svým peněženkám. Čerstvou zeleninu pěstuje už více než půl milionu domácností, jejichž produkce má takřka pětinový podíl na celkové tuzemské sklizni, která například v roce 2022 obnášela 303.034 tun zeleniny. Samozásobení zeleninou je na vzestupu nejen na venkově, ale díky komunitnímu pěstování i ve městech. ČTK dnes informaci získala ze situační a výhledové zprávy zaměřené na zeleninu, kterou zpracovaly ministerstvo zemědělství a Zelinářská unie Čech a Moravy (ZUČM).

Návštěvnické centrum (NC) Krkonošského národního parku – Muzeum Krkonoš od začátku listopadu, kdy zahájilo provoz, navštívilo 11 000 lidí. Rekordní denní návštěvnost přesahovala 800 lidí a v nejsilnějším týdnu tam zavítalo 3000 návštěvníků, sdělili zástupci Správy Krkonošského národního parku (KRNAP). Muzeum Krkonoš ve Vrchlabí s interaktivními expozicemi o Krkonoších vzniklo za 318 milionů korun v interiéru opraveného bývalého kláštera, v němž má sídlo muzeum Správy KRNAP. Otevřené je denně mimo pondělí od 9:00 do 17:00.

Současné déletrvající teplé a vlhké počasí vytváří velmi dobré předpoklady pro rozvoj hmyzích škůdců a infekcí, které škodí polním plodinám i ovocným stromům či révě vinné. ČTK to řekl Karel Klem, který se v Ústavu výzkumu globální změny AV ČR zabývá ekologickou fyziologií rostlin. Do jaké míry se však na jaře projeví, záleží na tom, jestli ještě přijdou déletrvající silnější mrazy, a na tom, zda bude jaro suché nebo vlhké.

Šumavský národní park loni navštívilo 2,4 milionu lidí. Je to o osm procent méně než v roce 2022, ale výrazně více než v letech před pandemií koronaviru, informoval mluvčí NP Šumava Jan Dvořák.

Návštěvníkům kolínského muzea se ve Veigertovském domě otevřela první část nové expozice Svět hmyzu. Jde o první stálou přírodovědnou expozici v historii muzea. Náklady na její vybudování činily kolem dvou milionů korun, příprava trvala několik let. Doplnění další části se chystá za dva roky, řekl ČTK kurátor expozice Ivo Rus.

V Botanické zahradě v Liberci probíhá výstava jablek a příběhů, jež se vážou k jejich šlechtění. Po areálu jsou už nyní plody 61 historických, tržních i novošlechtěných odrůd. Výstava trvá do 18. února. Podílí se na ní Ústav experimentální botaniky (ÚEB) Akademie věd ČR, který se šlechtění jablek věnuje v osadě Střížovice u Turnova přes 60 let. Na výstavě představí ústav i novinky, které zatím nejsou ani na trhu.