Petardy, rachejtle a domácí ohňostroje, které lidé odpalují s příchodem Nového roku, jsou ve větších městech často příčinou extrémního znečištění ovzduší. Maximální koncentrace prachových částic naměřené krátce po půlnoci Nového roku bývají na městských stanicích nejvyššími z celého roku, řekl ČTK vedoucí oddělení kvality ovzduší z brněnské pobočky Českého hydrometeorologického ústavu Jáchym Brzezina.

Zástupci zoo na Svatém Kopečku u Olomouce žádají lidi, aby byli ohleduplní vůči zvířatům a při oslavách příchodu nového roku zvážili, zda je nutné odpalovat petardy a velké ohňostroje v blízkosti zahrady. Poukazují na to, že nadměrný hluk způsobený novoroční zábavní pyrotechnikou pro zvířata představuje utrpení a navíc může být fatální pro jejich život, sdělila ČTK mluvčí zoo Iveta Gronská.

Nadměrný hluk způsobený novoroční zábavní pyrotechnikou představuje utrpení pro zvířata. Nezisková organizace Helppes proto spolu s agenturou WMC Grey letos spustila projekt Psohňostroj, který vybízí k respektu ke zvířatům během silvestrovských oslav.

Ohňostroje vypouštějí do ovzduší řadu vysoce toxických látek, které představují nebezpečí pro člověka i pro životní prostředí. Lidé přitom o této skutečnosti nejsou dostatečně informováni nebo ji podceňují, uvedli vědci z Akademie věd České republiky (AV ČR). Doporučují proto zábavnou pyrotechniku omezit či zcela zakázat, důležitá je podle nich také osvěta.

Velkému zájmů dospělých i dětských návštěvníků se letos těšila první mezinárodní výstava exotických ježků ve Staré aréně v Ostravě. Kromě toho, že si některé ježky mohli pohladit, se o nich lidé dozvěděli i řadu zajímavostí - například, že ježek se neobejde bez kolotoče a že se při něm člověk moc nevyspí.

O vánočních svátcích se mohou vlastníci zahrad zapojit do soutěže v pozorování ptáků. V pátek startuje zimní kolo soutěže Živá zahrada, kterou pořádá Český svaz ochránců přírody (ČSOP).

Rekonstrukci, modernizaci a rozšíření 30 let fungující záchranné stanice pro živočichy umožní pořízení změny územního plánu Plzně, kterou schválili městští zastupitelé. Ochránci přírody chtějí své dosavadní prostory ve čtvrti Doubravka přestavět už delší dobu. Plánují tam nové léčebné zařízení, které by odpovídalo současným normám a které by dál sloužilo pomoci zvířat. Překážkou byl dosud územní plán, který zatím danou lokalitu vymezuje jako přírodní plochu, která neumožňuje navrhované využití, řekl ČTK primátorův náměstek pro životní prostředí Aleš Tolar (STAN). Záchrannou stanici provozuje Dobrovolný ekologický spolek - ochrana ptactva (DESOP).

Chovatelé by měli v období nízkých teplot věnovat pozornost životním podmínkám hospodářských zvířat i domácích mazlíčků. Státní veterinární správa upozornila na to, že například slepicím mohou omrznout hřebínky. Hlavně menší plemena psů se mohou nachladit a například koním, kteří nejsou zvyklí na pobyt venku, by měli chovatelé dávat ve výbězích deky.

Státní veterinární správa (SVS) zakázala na celém území České republiky venkovní chov drůbeže, opatření bude platit od středy. Důvodem je rostoucí počet ohnisek vysoce patogenní ptačí chřipky. Chovatelům drůbeže s výjimkou holubů a běžců, jako jsou pštrosi, veterináři nařídili umístit chované ptáky do budov. Tam, kde to není možné, je třeba maximálně omezit kontakt chované drůbeže s volně žijícími ptáky. ČTK to sdělil mluvčí SVS Petr Vorlíček. Stejné opatření bylo naposledy vyhlášeno loni koncem listopadu.

Na podzim se do záchranné stanice Huslík u Poděbrad dostávají nejčastěji ježci, od září jich bylo přes 200. Kvůli častým mlhám ošetřují také více zvířat poraněných nárazem do překážek. Letos se zatím zaměstnanci stanice postarali zhruba o 2000 zvířat. Péče o ně je meziročně nákladnější. Na energiích a pohonných hmotách zatím zhruba o 100 000 korun. Lidé se mohou od 17. prosince zapojit do vánoční materiální sbírky a donést na stanici krmení, například masové konzervy, ovoce, zeleninu nebo tvrdý chleba a pečivo. ČTK to řekla mluvčí stanice Marta Kroča Bryndová.