Jablonecké re-use centrum vyhlásilo do konce listopadu výprodej. Za všechno včetně kočárků nebo dětských sedaček teď zaplatí zájemci deset korun. Centrum dává druhou šanci nepotřebným věcem, které by jinak skončily na skládce, před zimou chce vyprázdnit skladovací prostory. Výprodejem ale provoz centra ve Smetanově ulici neskončí, dál je možné věci přinášet i nakupovat, řekla ČTK mluvčí magistrátu Jana Fričová.

Úspora energií – téma, které dnes rezonuje celou společností. Jak k němu v oblasti veřejného osvětlení přistupuje hlavní město Praha? Která opatření zavedlo a proč některá nedoporučuje? Společnost Technologie hlavního města Prahy (THMP), která má správu veřejného osvětlení v metropoli na starosti, připravila odpovědi na nejčastější dotazy Pražanů.

Nová vyhláška Ministerstva zemědělství upřesní veterinární a hygienické požadavky na ukládání uhynulých těl koňovitých (například koní a oslů) a zvířat v zájmovém chovu, včetně požadavků na zvířecí hřbitovy. Nově už například chovatelé nebudou muset místo zahrabání koňovitých na vlastním pozemku označovat, ale budou povinni vést k nim dokumentaci. Hřbitovy pro zvířata musí být oplocené. Návrh vyhlášky bude v nejbližších dnech rozeslán do meziresortního připomínkového řízení, účinnost se předpokládá od 1. července 2023. Informuje o tom Ministerstvo zemědělství.

V Británii vytvoří jedno procento lidí s nejvyššími příjmy za rok stejné množství emisí oxidu uhličitého jako jejich chudší spoluobčané za 26 let. Vyplývá to z nové studie ekologické organizace Autonomy, o které informoval deník The Guardian. Podle ní existuje enormní rozdíl mezi tím, jaké emise vznikají kvůli životnímu stylu bohatší elity, a tím, jak se na znečištění podílejí chudší lidé. Autonomy proto navrhuje zvážit, zda emise movitější části obyvatel nezdanit.

Lidé v Česku vyhazují více potravin, než subjektivně vnímají. Na dnešní konferenci o potravinovém odpadu to řekla Lea Kubíčková z Mendelovy univerzity Brně. Z jejího výzkumu vyplynulo, že jeden člověk vyhodil loni v průměru 33 kilogramů potravin, respondenti ale uvedli, že vyhodili měně než poloviční množství. K podobnému výsledku dospěl také výzkum Akademie věd ČR, podle kterého lidé nedokáží správně odhadnout množství potravin, které vyhodí. Podle dat ministerstva zemědělství skončí v ČR ročně v odpadu zhruba 800 000 tun potravin, z toho více než polovinu vyhodí domácnosti.

Více než čtyři pětiny lidí při přípravě jídla dbají na to, aby využily veškeré suroviny, a 62 procent má špatné svědomí, když jídlem plýtvá, uvedlo Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Více než polovina lidí se podle výsledků průzkumu domnívá, že potravinový odpad nepředstavuje problém pro životní prostředí.

V Jihlavě mohou lidé odložit věci, které ještě mohou posloužit někomu jinému, i do venkovní samoobslužné skříně na sídlišti Březinova. Od minulého týdne tam je mezi nákupním a zdravotním střediskem. Dát do této skříně mohou například nádobí, vázy, květináče, knihy, CD nebo hračky, uvedla radnice na webu. První tzv. re-use centrum v tomto krajském městě funguje od loňska ve sběrném dvoře v Brtnické ulici, podle Služeb města Jihlavy se osvědčilo.

Obyvatelé Šumperku za první rok pilotního projektu v třídění gastroodpadu umístili do speciálních nádob 90 tun odpadu, který pak skončil v rapotínské bioplynové stanici. Šumperk se stal prvním městem v Česku, které začalo celoplošně tuto komoditu třídit. V současné době je ve městě rozmístěno již osm desítek nádob na třídění zbytků z kuchyně, do budoucna jich chce město na svém území mít až na 300. Tento způsob třídění již začala testovat také Olomouc, ale i Šternberk či Litovel.

Evropský parlament učinil jeden z posledních kroků na cestě EU k zavedení jednotného nabíjecího řešení pro chytré telefony, tablety a další přenosná zařízení. Europoslanci podle očekávání schválili finální verzi směrnice, podle níž budou muset výrobci od podzimu 2024 používat výhradně kabely a zdířky typu USB-C. Návrh se týká také laptopů, na které se však sjednocení nabíječek začne vztahovat až na konci roku 2026.

Průzkum mezi dvěma tisíci dospělými v Británii zjistil, že 81 procent z nich vyhazuje nesnědené potraviny alespoň jednou týdně. Mezi nejčastější jídlo, kterým plýtvají, patří kromě chleba, banánů a salátu i mléko, okurky či brambory. Tento zlozvyk může vyjít na více než 25 liber měsíčně (přes 700 Kč), napsal web Independent.