Hlasování v anketě o Strom roku dneškem vstoupilo do tajné fáze, v níž hlasující nevidí, kolik stromy dosud získaly hlasů. Do takzvaného superfinále postoupilo pět stromů z původních deseti finalistů. Za pořadatelskou Nadaci Partnerství o tom informoval David Kopecký. Předchozí titul Strom roku 2023 získala hrušeň, která roste v širém poli u Mrákotína u Skutče v Železných horách.

Nejméně směsného odpadu v Česku vyprodukovali za loňský rok obyvatelé Fulneku, Chvalšin a Dalešic. Obce tak získaly Odpadového Oskara, kterého každý rok uděluje nezisková organizace Arnika.

Vědci budou opět intenzivně monitorovat výskyt bělozubky tmavé. Malý hmyzožravec se na Chebsku v posledních dvou letech postupně rozšířil. Vědci díky spolupráci s místními obyvateli získávají cenné poznatky o jeho životě, informovala ČTK vědkyně z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd Alena Fornůsková.

Průzkum Mendelovy univerzity v Brně a Vysoké školy ekonomické v Praze zaměřený na plýtvání potravin u lidí narozených v letech 1995 až 2010, tzv. generace Z, má za sebou první rok. Rozbory popelnic univerzitních kolejí ukázaly, že mladí lidé denně vyplýtvají v průměru 43,4 gramu potravin na osobu. Další součástí průzkumu byla deníková šetření, do kterých se zapojili lidé z generace Z žijící nejen na kolejích, ale také sami nebo s rodinou. Z deníků vyplynulo, že tato skupina mladých denně vyplýtvá 30 gramů na osobu. Důvodem plýtvání je zejména špatné plánování při nákupu a přípravě jídla, řekly novinářům vědkyně.

O psech je známo, že s oblibou aportují, už méně se ale ví, že to rády dělají i kočky. Aportování totiž u obou šelem spojuje prvky predátorského a společenského chování, a to i přes jejich velmi odlišný styl lovu a hry, zjistili vědci z univerzity v britském Lincolnu. Informoval o tom list The Washington Post.

Záchranná stanice Huslík u Poděbrad na Nymbursku přijímala v posledních dnech kvůli povodním a chladnému počasí kolem 40 zvířat denně, čtyřikrát víc než běžně v září. Nejprve šlo hlavně o vlaštovky a jiřičky, po povodních přibyli ježci. Na Huslíku jich v posledních dnech přijali téměř 100, řekl ČTK vedoucí záchranné stanice Luboš Vaněk.

Stovky jiřiček přijaly jihočeské záchranné stanice zvířat od soboty do pondělí, přežijí z nich jen desítky. Pracovníci objevili také stovky už mrtvých. Hromadné úhyny způsobilo počasí posledních dnů, během kterých se ochladilo, pršelo a celé dny nelétal hmyz. Jiřičky a i vlaštovky jsou na létavém hmyzu závislé, zůstaly tak bez potravy a vyčerpáním a chladem hynuly, řekl Libor Šejna, ředitel Záchranné stanice živočichů Makov, která jich během tří dnů přijala na 300 většinou jiřiček.

Za odmítnutím evakuace může být například nevědomé popření rizika nebo strach o vlastní majetek. Většina lidí ale podle něj složkám integrovaného záchranného systému (IZS) důvěřuje a dobře spolupracuje. Na dotaz ČTK to uvedl psycholog Ministerstva vnitra ČR a člen Stálého výboru pro psychologii krizí, katastrof a traumatu EFPA Štěpán Vymětal. Přímo zasaženým lidem nejvíc pomůže praktická pomoc a možnost rozhovoru, citlivější by měli omezit přísun informací z médií na klíčové zprávy.