Včelařům po covidové pandemii ubyla pravidelná klientela. Lidé k nim přestali jezdit. Včelaři, kteří mají včelaření jako koníček, tak mívají přebytky, řekl předseda Základní organizace Českého svazu včelařů Chrudim Marcel Gregor.

V olomouckém univerzitním areálu na Envelopě vzniknou nové květnaté louky. Dosavadní travnaté plochy v okolí univerzitních kolejí, právnické a přírodovědecké fakulty budou letos na jaře osety travinobylinnou směsí s významným zastoupením jetelovin a dalších kvetoucích dvouděložných rostlin. Cílem projektu je nejen zatraktivnit prostředí, ale poskytnout tak podmínky pro bezobratlé živočichy s důrazem na významné druhy opylovačů, jako jsou blanokřídlí, motýli či pestřenky, informovali ČTK zástupci olomoucké přírodovědecké fakulty.

Pražský magistrát rozdělí mezi žadatele o peníze na výměnu kotlů za ekologičtější zařízení 1,52 milionu korun. Dotace dostane nyní devět žadatelů. Peníze vezme město z tzv. páté výzvy programu kotlíkových dotací, pro které má v této fázi vyčleněno 10,3 milionu korun. Vyplývá to z dokumentu, který schválili pražští radní. Pořízení ekologického vytápění do domácností má přispět ke zlepšování kvality ovzduší. První výzva kotlíkových dotací začala v červenci 2015 a peníze na tyto dotace dostává magistrát od ministerstva životního prostředí.

Dne 8. února se uskutečnilo trialogové jednání o revizi evropského Nařízení o rtuti, týkající se postupného ukončení používání zubního amalgámu a zákazu výroby, dovozu a vývozu několika produktů obsahujících rtuť, včetně určitých typů světelných zdrojů. Návrh se zaměřuje na zbývající použití rtuti v produktech s cílem zcela vyřadit rtuť z použití v rámci Evropské unie. Informuje o tom Arnika.

Způsob stravování lidí a výroby potravin způsobuje téměř 70 procent úbytku biologické rozmanitosti na celém světě a vytváří 30 procent celosvětových emisí skleníkových plynů, uvádí Světový fond na ochranu přírody (WWF). Organizace proto na představila doporučení pro zdravější a udržitelné stravování ve střední Evropě.

Ornitologové společně asi s dvěma desítkami lidí dnes pozorovali vodní ptáky u Libockých mokřadů v Kynšperku nad Ohří. Akci uspořádala Česká společnost ornitologická (ČSO) ke Světovému dni mokřadů. Libocký mokřad vznikl před deseti lety průsakem důlní vody z nedalekých zatopených lomů. Místo je tak vhodné pro hnízdění ptáků, například chřástala kropenatého nebo motáka pochopa, řekl ČTK pořadatel akce Aleš Jelínek. Ačkoli byly dnes vodní plochy zčásti zmrzlé, lidé tu mohli vidět racka bělohlavého, hýla obecného či kormorána velkého. Největší šanci měli ti, kteří si sebou přinesli dalekohledy.

Lidé během lednového sčítání pozorovali zhruba 792 600 ptáků, což je zatím nejvíce. Sčítání nazvané Ptačí hodinka se konalo pošesté a zapojilo se do něj přes 35 000 lidí. Stejně jako v minulých letech nejvíce lidí, přes 88 procent, spatřilo sýkoru koňadru, uvedla Česká společnost ornitologická (ČSO).

Podpora z programu Nová zelená úsporám (NZÚ), který provozují Státní fond životního prostředí (SFŽP) a ministerstvo životního prostředí (MŽP), se navýší o deset miliard korun. Peníze úřady vyčlení z Modernizačního fondu, který čerpá finance z výnosů emisních povolenek. Zároveň dotační program od února zvýší a zefektivní podporu fotovoltaiky pro rodinné domy. Změny se nebudou týkat dotací z výzvy Oprav dům po babičce, NZÚ Light ani programů na podporu bytových domů, informovalo ministerstvo v tiskové zprávě.