Policisté v pražských ulicích by v blízké budoucnosti mohli s pomocí speciální techniky zjišťovat, zda projíždějící vozy nemají odmontované či nefunkční filtry pevných částic. Praha také připravuje vyhlášku, která by měla zakázat topení uhlím a obecně regulovat topení tuhými palivy. Novinářům to včera řekl primátorův náměstek Petr Hlubuček (STAN). Lidem, kteří by kvůli vyhlášce museli vyměnit kotel, mohou pomoci tzv. kotlíkové dotace. Město připravuje i další opatření ke zlepšení ovzduší, třeba nízkoemisní zónu či MHD zdarma v době smogu.

Nikoli plastová brčka a obaly, ale vytápění, spotřeba elektřiny, a poněkud překvapivě i složení jídelníčku jsou hlavními „hříchy“ průměrného Čecha směrem k životnímu prostředí. Vyplývá to ze studie Fakulty technologie ochrany prostředí Vysoké školy chemicko-technologické v Praze, která byla publikována v minulých dnech.

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) vyčlení nad rámec takzvaných kotlíkových dotací 740 milionů korun na bezúročné půjčky pro obyvatele Ústeckého, Moravskoslezského a Karlovarského kraje. Půjčky jsou určeny na předfinancování nákladů spojených s výměnou starých kotlů pro nejméně sedm tisíc domácností. Dnes to oznámilo MŽP. Kotlíkové dotace lze využít nejen na pořízení zdroje a jeho instalaci, ale také na novou otopnou soustavu či její rekonstrukci včetně regulace a měření a úpravy spalinových cest.

Sociální politika státu v oblasti příspěvku na bydlení by se měla změnit. Příspěvek nyní totiž vůbec nemotivuje k přechodu na ekologičtější formy vytápění a ve své podstatě zvýhodňuje topení uhlím. Na dnešním setkání s novináři to řekla výkonná ředitelka Českého plynárenského svazu (ČPS) Lenka Kovačovská. Před zářím roku 2022, kdy bude provoz nejstarších kotlů na tuhá paliva ze zákona zakázán, je podle svazu nezbytné také zajistit další peníze pro sociálně nejslabší vrstvy a zvýšit povědomí o tomto zákazu.

Zbavit se nepříjemného odpadu, získat zdroj každodenně obnovované suroviny, prospět životnímu prostředí snížením emisí ve stavebním průmyslu. Zní to skoro dokonale. I tak se nápad na výrobu cihel s příměsí tuhých čistírenských kalů dívají lidé nedůvěřivě. Píše o tom ScienceAlert.

Ve středních Čechách by mohlo vyměnit své staré kotle za nové ekologické dalších 5000 domácností. Kraj připravuje žádost do nové dotační výzvy pro období 2019 až 2023. Na zlepšení ovzduší v regionu ministerstvo životního prostředí vyčlení 575 milionů korun. Krajští zastupitelé by měli program schvalovat na dubnovém zasedání, žádosti o dotace bude možné podávat elektronicky od 3. června, uvedla dnes Helena Frintová z krajského úřadu.

Středočeši budou moci letos znovu žádat o dotace na nové kotle. Ve třetí dotační výzvě by se mělo v regionu rozdělovat 640 milionů korun, řekla dnes novinářům hejtmanka Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO).

Ministerstvo životního prostředí vyčlení 3,125 miliardy korun na výměnu dalších až 30.000 kotlů na tuhá paliva v programu takzvaných kotlíkových dotací. Poprvé je nebude možné využít na kotle umožňující spalování uhlí. Podporována budou zařízení na biomasu s ruční i automatickou dodávkou paliva, tepelná čerpadla a plynové kondenzační kotle. Na jejich pořízení je možné získat až 127.500 korun. Na dnešní tiskové konferenci to řekl ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).

Ministerstva životního prostředí a práce a sociálních věcí se budou zabývat možnou změnou příspěvku na pevná paliva pro potřebné domácnosti. V dnešní tiskové zprávě o tom informovalo Hnutí Duha. Nyní je příspěvek paušální, a podle ochránců přírody tak motivuje k nákupu nejlevnějšího paliva, často hnědého uhlí. Analýza možných změn nastavení příspěvku s cílem zvýšení motivace příjemců podpory k upřednostnění ekologicky šetrných způsobů vytápění je jedním z úkolů v návrhu usnesení vlády, potvrdilo ministerstvo životního prostředí.

České republice chybí legislativní rámec pro rozvoj baterií, levné solární a větrné energie. V tiskové zprávě to uvedl Svaz moderní energetiky. Programový ředitel svazu Martin Sedlák upozornil, že experti z agentury Bloomberg NEF v pondělí představili výhled, v němž předpokládají, že do poloviny 21. století dodá energie z větrných a solárních elektráren až 50 procent světové výroby elektřiny. Rozvoj podle nich umožní především očekávaný pokles cen baterií, které by do roku 2030 měly být levnější až o 66 procent.