Téměř na čtyřnásobek vzrostl meziročně zájem domácností o dotace na obnovitelné zdroje. Ukazují to data o počtu podaných žádostí do Nové zelené úsporám za první čtvrtletí let 2021 a 2022. Státní fond životního prostředí eviduje 12 200 žádostí o dotace, loni to ve stejném období bylo 3200 žádostí, uvedla Komora obnovitelných zdrojů energie (Komora OZE).

Zlepšení energetické náročnosti budov v kombinaci s efektivním využitím peněz z prodeje emisních povolenek by mohlo domácnostem s nízkými příjmy snížit výdaje za energie až o třetinu. Uvádí to studie nevládní organizace Institut pro evropskou energetickou a klimatickou politiku (IEECP), která se zaměřila na deset zemí EU s nejvyšší energetickou chudobou, mezi něž patří i Česko. Zmíněná opatření, s nimiž počítá unijní klimatický plán známý jako Evropská zelená dohoda, mohou podle studie zvýšit disponibilní příjem domácností řádově o jednotky procent.

Ministerstvo životního prostředí z programu Nová zelená úsporám (NZÚ) do konce loňského roku proplatilo 58 712 žádostí za 13,48 miliardy korun. V programu, který byl spuštěn v roce 2014, přispívá lidem například na projekty snižování energetické náročnosti budov a pořízení obnovitelných zdrojů energie. Program administruje Státní fond životního prostředí ČR.

Kraj Vysočina dostal od března 22 žádostí o změnu dotovaného kotle v domácnostech. Místo plynového kotle, na který původně dostaly dotaci, chtějí domácnosti raději pořídit tepelné čerpadlo nebo kotel na biomasu. Podle hejtmana Vítězslava Schreka (ODS a STO) jde ale o malou část z celkového počtu žadatelů, kteří dostali dotaci na plynový kotel.

Do dalšího projednávání dnes Evropský parlament poslal návrh na zavedení jednotné nabíječky. Cílem opatření je snížit množství elektronického odpadu a usnadnit používání mobilních telefonů a dalších přístrojů. Navrhovaná pravidla by zajistila, že spotřebitelé již nebudou potřebovat novou nabíječku a kabel při každém nákupu nového zařízení a budou moci používat jednu nabíječku pro všechny své malé a středně velké elektronické přístroje.

České republice může k energetické nezávislosti a odklonu od dovozu ruských fosilních paliv pomoci mimo jiné komunální energetika. Ukázala to studie expertní skupiny EGÚ Brno, kterou si zadaly Centrum pro dopravu a energetiku, Hnutí Duha a společnost Fank Bold. Potenciál instalované kapacity komunitně spravovaných fotovoltaických elektráren činí podle studie přes čtyři gigawatty (GW), což je téměř dvakrát více než všechny dosavadní fotovoltaické zdroje v ČR.

Lidé mají v posledních letech vyšší zájem o tepelná čerpadla, především jako o alternativu za vytápění zemním plynem. Řada firem zaznamenala zvýšenou poptávku, některé meziročně i o desítky procent, zjistila ČTK. Někteří odborníci však upozorňují na vysoké pořizovací i provozní náklady. Podle odborník na novou energetiku skupiny UCED Václava Skoblíka je však spotřeba energie na výrobu tepla v tepelných čerpadlech oproti využití plynových nebo elektrických kotlů zhruba třetinová.

Ekologické Hnutí Duha vyzývá k vyšším investicím do úspor a vlastní výroby čisté energie namísto financováno dovozu ruského plynu. Česko podle organizace od roku 2014 zaplatilo za dovoz zemního plynu z Ruska přes 200 miliard korun, naopak do zateplování domů či instalace solárních panelů a tepelných čerpadel šlo podle analýzy údajů z dotačních programů jen necelých 60 miliard korun.

Většina českých domácností označuje instalaci vlastní fotovoltaiky, zateplení domu a výměnu systému topení za způsob, jak zlepšit životní prostředí a přispět k řešení dopadů klimatických změn. Vyplývá to z internetové ankety na stránce Komoraplus.cz, v níž se Hospodářská komora (HK) dotazovala náhodně téměř 4000 lidí, které kroky pro ochranu klimatu mají podle nich smysl a které jsou ochotni realizovat.

Termín zákazu provozu starých kotlů na uhlí se posune o dva roky na 1. září 2024. Vláda tento týden schválila na návrh ministerstva životního prostředí, oznámila na twitteru ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (za KDU-ČSL).