S výměnou kotlů první a druhé emisní třídy, které je od září zakázáno používat, je často třeba na rodinných domech učinit také drobné stavební úpravy. Náklady na ně se mohou pohybovat zhruba mezi 10 000 až 45 000 korunami. Některé z nich mohou být již zahrnuty v dotaci. ČTK to sdělili zástupci České komory autorizovaných inženýrů činných ve výstavbě (ČKAIT). S končící možností čerpat dotace na nové kotle realitní portál Bezrealitky zaznamenal propad cen domů ve špatném stavu zhruba o pět až 15 procent.

Současná praxe kolem reklamních letáků zásadně zatěžuje odpadové hospodářství obcí a zároveň nevyhovuje velké části spotřebitelů. Proto je potřeba narovnat podmínky pro zadavatele i distributory tak, aby každý platil spravedlivě část svých nákladů na recyklaci a svoz, které dnes platí výhradně obce. Zároveň je ale potřeba hledat cesty, jak reklamní letáky dostat k těm, kteří je chtějí, a neobtěžovat tím ostatní. Rada seniorů i Ministerstvo životního prostředí tak považují za důležité zlepšit systém distribuce papírových letáků.

Celkově se zatím v Česku vyměnilo 194 000 neekologických kotlů, na které přispěly dotační programy ministerstva životního prostředí. Zájemcům o výměnu ministerstvo vyplatilo 21 miliard korun, řekla ČTK jeho mluvčí Veronika Krejčí. Přesná data resortu chybí, avšak pracuje s odhadem 150 000 kotlů, které zbývá vyměnit. Začátkem září začal platit zákaz používání kotlů první a druhé emisní třídy. V krajních případech při používání starých kotlů hrozí lidem pokuty až 50 000 korun, a to opakovaně.

Administrativní budovy, základní škola, rodinné domy s biosolární střechou, vinařství, panelové domy, a dokonce i tramvajová vozovna – to vše jsou objekty, které letos soutěží v jedenáctém ročníku soutěže Zelená střecha roku 2024. O Cenu veřejnosti i uznání poroty se uchází dvanáct unikátních projektů. Hlasování je nyní otevřené a veřejnost může podpořit své favority na webu www.zelenastrecharoku.cz, kde jsou k dispozici fotografie a podrobné informace o každé realizaci.

Obce zatím neplánují plošné kontroly zákazu kotlů první a druhé emisní třídy, provádět je budou podle stavu v lokalitě a na základě shromážděných poznatků. Prioritou podle nich bude informování domácností o možnostech výměny. Porušení zákazu pak chtějí nejprve řešit domluvou a poučením, případná sankce je až nejzazší možností řešení situace. Na dotaz ČTK to uvedl Svaz měst a obcí ČR. Zákaz kotlů, které nesplňují parametry třetí a vyšší emisní třídy, platí od neděle. Podle odhadů Asociace podniků topenářské techniky je ale v Česku nadále v provozu kolem 150 000 nevyhovujících kotlů.

V souvislosti s novým systémem emisních povolenek se mohou zdražit náklady na dopravu, což nejvíce dopadne na nízkopříjmové domácnosti. Takzvaná dopravní chudoba ale nemusí být pouze finančního rázu. Jde také o infrastrukturní dostupnost a fyzickou použitelnost, řekla ČTK výzkumná pracovnice Rebeka Hengalová z Institutu pro evropskou politiku EUROPEUM. Podle ní pomůže například rozšíření veřejné dopravy, pronájem elektrokol či elektrických mopedů nebo zlepšení cest pro chodce a cyklisty.

Navzdory dnes začínajícímu zákazu kotlů první a druhé emisní třídy jich v českých domácnostech je stále přes 150 000. Poptávka po výměnách sice podle výrobců v posledních týdnech razantně vzrostla, drtivá většina objednávek se však do začátku zákazu nestihla vyřídit. Na dotaz ČTK to uvedl prezident prezident Asociace podniků topenářské techniky Zdeněk Lyčka.

Praha 8 umístila na střechu radnice úly, které obývá na 40 000 včel. Společně s profesionální včelařkou o ně budou pečovat děti z centra Klokánek. Pro děti z osmé městské části vznikne také výukový program a takzvaný výukový úl, na kterém se dozvědí vše o včelaření, řekl mluvčí radnice Martin Šalek. Včelí úly má na střeše svého sídla na Mariánském náměstí například také pražský magistrát.

Letošní úroda rakytníku je silně nadprůměrná. Díky tomu mají zájemci možnost nasbírat si plody tohoto keře při samosběru v sadech v Blatničce na Hodonínsku, o které se stará Josef Kolínek. Při obvyklé úrodě prodává většinu úrody zpracovatelům na šťávy a sirupy. Rakytník obsahuje značné množství tělu prospěšných látek, a i když jsou plody drobné kuličky, jejich zpracování je rychlé a nenáročné, řekl Kolínek ČTK.