Narůstající problém s množstvím ovoce a zeleniny, které původně mělo sloužit k obživě lidí, ale nakonec se jen vrší na skládkách, je už klasickým tématem ne-udržitelnosti stávajících schémat potravní bezpečnosti. Prstem se obvykle ukazuje na řetězce supermarketů, jež mají po desítkách tun vyřazovat z prodeje výpěstky neuniformního charakteru. Je to tak ale doopravdy?

Ve francouzském městě Rennes vzniklo takzvané polinárium, malá botanická zahrada, která pěstuje 15 druhů rostlin, jejichž pyl způsobuje většinu jarních alergií. O břízy, vrby nebo duby na střeše budovy místní knihovny se stará městský botanik Hervé Tiger. Každé ráno pozoruje, zda se na květech rostlin objevil žlutý prášek. Jeho závěry ověří alergolog a společně pak odešlou pylové zpravodajství do místní databáze. Odtud informace putuje všem registrovaným alergikům z okolí, informovala agentura AFP.

Domácnosti na jihu Moravy zasažené loňským tornádem si na obnovu zahrady z grantové výzvy Nadace Partnerství a Člověka v tísni rozdělí 13,3 milionu korun. Ve druhém kole výzvy na obnovu zničených zahrad a sadů jich uspělo 427 ze 429. Informoval o tom mluvčí nadace David Kopecký. Lidé mohli žádat od 5000 do 50 000 korun na projekt. Spolu se 73 loňskými žadateli z prvního kola jde o 500 podpořených projektů s celkovou částkou bezmála 16 milionů korun.

Udržitelnost se podle výzkumné agentury GfK stala spotřebitelským zájmem. Téměř každá druhá domácnost ze tří už v minulosti přestala nakupovat výrobky nebo služby, které měly negativní dopad na životní prostředí. Za udržitelné výrobky je podle Svazu a obchodu a cestovního ruchu ČR (SOCR) ochotno si připlatit až 70 procent zákazníků. Současnou situaci plnou změn je potřeba nejen u spotřebitelů, ale také u firem a státu využít k obratu přístupu k okolnímu prostředí. Všichni by se měli naučit odpovědnosti. Na konferenci Retail Summit to řekli Hana Říhová z GfK a prezident SOCR Tomáš Prouza.

Hasiči v Česku letos v březnu zasahovali u víc než 2200 požárů v přírodě, což je nové maximum. V období jara, kdy lidé v lesích a na zahradách pálí větve, listí a další bioodpad, byl dosud nejhorší duben 2020 s téměř 1600 požáry v přírodním prostředí. Letošní březnové číslo přesahuje i počty z letních měsíců, kdy hasiči vyjíždějí k požárům při žních. Hasičský záchranný sbor ČR to oznámil na svém webu.

Teplem ze slunečního záření likvidují nebezpečné roztoče termosolární včelí úly, které jako první na světě vyvinula a vyrábí olomoucká firma Apis Innovation. Úly pomocí zvýšení vnitřní teploty zabraňují množení a přežívání kleštíka včelího, který napadá plod i dospělé včely. Roztoč způsobuje obávanou varoázu a během dvou let dokáže zahubit celé včelstvo. S výrobou termosolárních úlů firma začala v roce 2016, nyní jich vyrábí stovky ročně a chce expandovat na další zahraniční trhy. Apis Innovation na konci ledna se svým termosolárním úlem vyhrála cenu Innovation Mastermind v evropské soutěži FedEx Small Business Grant.

Meteorologové z Českého hydrometeorologického ústavu začnou v dubnu vydávat předpověď na 15 dnů dopředu, ale i na 45 dnů a také sezonní na půl roku, která má sloužit primárně zemědělcům. Jde o další službu, která jim má pomoct se kvalifikovaněji rozhodovat při plánování činností, řekl na setkání tvůrců projektu Intersucho se zemědělci meteorolog Petr Štěpánek.

Obyvatelé ČR spotřebovali v roce 2020 biopotraviny za 5,99 miliardy korun. Trh s biopotravinami tak předloni meziročně vzrostl o 13,9 procenta. Vyplývá to ze Zprávy o trhu s biopotravinami v ČR v roce 2020, kterou zveřejnilo ministerstvo zemědělství. Podíl biopotravin na celkové spotřebě potravin a nápojů předloni dosáhl 1,77 procenta.

Do krajinotvorby plánuje v následujících pěti letech podle aktuálního průzkumu Agrární komory ČR investovat zhruba 80 procent zemědělců, přičemž zhruba 44 procent počítá s pravidelnými investicemi každý rok. V posledních pěti letech budovalo krajinotvorné prvky v boji proti nepříznivým vlivům, jako je vodní nebo větrná eroze půdy, 70 procent zemědělských podniků. Nejčastěji vytvářely stromořadí, skupiny dřevin, ale také meze, mokřady či terasy. Výsledky průzkumu dnes představil prezident Agrární komory ČR Jan Doležal.

Ve Žďáru nad Sázavou rozvěsí pracovníci příští měsíc 35 ptačích budek na 11 místech, které radnice vytipovala s ochránci přírody. U dvou budek budou kamery, které umožní sledovat ptačí osazenstvo v přímém přenosu na internetu. Počty budek by chtěla radnice zvyšovat, výhledově až do čtyř desítek lokalit. Chce přispět k tomu, aby se zpěvným ptákům ve městě dařilo. Novinářům to dnes řekl starosta Martin Mrkos (Žďár-živé město).