V Praze je více než 800 včelařů, kteří chovají téměř 6 500 včelstev. Za poslední tři roky jich v hlavním městě přibylo zhruba 1000. Nejčastěji lidé chovají včely ve starších rodinných domech například v Troji, Libni a Dejvicích. Ve městech se objevuje také takzvané střešní včelaření. Klub střešních včelařů odhaduje, že na střechách svých sídel chová včely zhruba 50 firem a veřejných institucí, z toho v Praze jich je 16, informovala Státní veterinární správa (SVS).

Archeoskanzen v Modré na Uherskohradišťsku provoní dnes med a medovina. Akce nazvaná Den medu a medoviny se tam uskuteční už podevatenácté. Klade si za cíl vyzdvihnout práci domácích včelařů, návštěvníci ale budou moci ochutnat také med a medovinu ze zahraničí, řekl ČTK správce archeoskanzenu Lubomír Sláma.

Nová naučná stezka láká k procházkám do okolí Medkových rybníků na okraji Kroměříže. Lidé se jejím prostřednictvím mohou seznámit s ptactvem, které v lokalitě žije, zkusit poznávat stromy, poznat zvuky dřeva pomocí dendrofonu, získat základní přehled o koloběhu vody v krajině a vyzkoušet si vodní splávek, uvedl místostarosta Vít Peštuka (TOP 09, zvolen za Zdravé Kroměřížsko).

Zdravotníci podávají častěji než loni antisérum kvůli uštknutí zmijí. Loni do června vydali jedno balení antiséra, letos osm a v srpnu už další dvě. Na facebooku o tom informovala Všeobecná fakultní nemocnice (VFN), pod níž spadá toxikologické informační středisko (TIS). Po relativně klidném červenci v srpnu případů podle něj rapidně přibylo. Odborníci z TIS je konzultují každý druhý den. Kromě jedu samotného může být nebezpečná i alergická reakce, hrozí u lidí alergických na píchnutí včel či vos.

V pražské záchranné stanici pro volně žijící živočichy v první polovině tohoto roku nově přijali k ošetření 2560 zvířecích pacientů, meziročně více. Asi polovina z nich byla nesamostatná mláďata, sdělila mluvčí městské organizace Lesy hlavního města Prahy (LHMP) Petra Fišerová. Pražská organizace provozuje záchrannou stanici v pražských Jinonicích. V první polovině roku 2021 byl počet ošetřených zvířat asi o pětinu nižší než letos.

Počet psů v útulcích na jihu Moravy je v současné době srovnatelný s obdobím pandemie, zůstávají v nich ale delší dobu. V době pandemie ve srovnání s předchozími lety množství zvířat v útulcích mírně kleslo, byl o ně ale větší zájem a lidé je rychleji adoptovali. Problémy s financemi kvůli narůstající inflaci mají spíš soukromé útulky, které převážně spoléhají na příspěvky od lidí. ČTK to zjistila od zaměstnanců oslovených jihomoravských útulků.

Když Polská akademie věd před časem zařadila kočku domácí mezi invazivní, tedy nepůvodní druhy, mnohé tím zaskočila, nebo dokonce rozčílila, napsala agentura AP. Pro chovatele koček se ale nic nezměnilo, ujistily úřady.

Ochránci přírody apelují na lidi, aby kvůli vysokým teplotám umožnili přístup k vodě volně žijícím živočichům, jako jsou ježci, zajíci, ptáci nebo včely. Na zahradách, ve vnitroblocích nebo parcích stačí například položit na zem misku s vodou a pravidelně ji obměňovat. Během veder nejvíce trpí mláďata rorýsů, kteří hnízdí v dutinách pod střechami domů a kvůli vedrům se tlačí u vletových otvorů a vypadávají ven, uvedl Český svaz ochránců přírody.

Lepicí pasti na hmyz, které se používají k jeho hubení v zahradách a sadech, mohou být nebezpečné hlavně pro ptáky a další drobné obratlovce. Hrozí jim, že se při nesprávném použití pastí mohou zranit, nebo dokonce uhynout. Ministerstvo zemědělství (MZe) upozornilo na to, že za nesprávné použití pastí hrozí pokuta až tři miliony korun.

Kuřata, která stěží unesou vlastní nohy a pod náporem mohutných těl se jim lámou kosti. Často umírají hladem či žízní. Takhle to podle záběrů zveřejněných v pondělí na sociálních sítích spolku OBRAZ – Obránci zvířat vypadá v standardních českých chovech kuřat na maso.