Zmapovat pozůstatky „středních“ lesů v porostech spravovaných Lesy ČR, navrhnout v nich lesnický management a založit síť vzorových objektů a výzkumných ploch je cílem společného projektu státního podniku a Mendelovy univerzity v Brně. Lesníci tak podporují ekologickou a ekonomickou hodnotu porostů a naplňují i Memorandum o Ždánickém lese.

Česká společnost ornitologická (ČSO) zakládá sedmý ptačí park na Střimické výsypce v Ústeckém kraji. Název odkazuje na zaniklou obec Střimice, která musela v padesátých letech ustoupit těžbě hnědého uhlí. Výsypka vznikla zasypáním původního terénu hlušinou z velkolomu Most–Ležáky a následně prošla rekultivací. Ta však proběhla pouze s ohledem na zpevnění a stabilizaci tohoto prostoru, který je z hlediska biodiverzity velmi chudý. Ornitologové plánují Střimickou výsypku o velikosti 251 hektarů změnit na území s cennými biotopy, které bude atraktivní pro ptáky, další živočichy i lidi. ČSO využije své téměř dvacetileté zkušenosti se správou dalších šesti ptačích parků v Česku.

Kvalita vody v rybnících ovlivňuje přítomnost ptáků, potvrzuje studie publikovaná v odborném časopise Ecosphere zkoumající vztah mezi distribucí a početností ptáků v závislosti na průhlednosti vody. Ta ukázala, že zhoršující se kvalita vody během sezóny omezuje prostor pro ptáky. Studie zdůrazňuje význam řízeného managementu mokřadů a udržování kvalitních biotopů, které mohou podpořit ptačí populace a obnovit ekologickou rovnováhu. Třeboňsko tak má potenciál být vzorem v ochraně přírody.

Na světě žije posledních 250 jedinců západního poddruhu antilopy Derbyho. V Senegalu je už téměř 25 let pomáhá chránit skupina českých vědců z České zemědělské univerzity v Praze. Posledním útočištěm těchto největších antilop světa je národní park Niokolo Koba. Do jeho srdce se Češi vypravili mimo jiné proto, aby otevřeli novou výzkumnou stanici Assirik.

Borůvkové galaxie jsou relativně blízké galaxie, ale protože jsou drobné, jejich světlo dokáží pořádně zachytit až nejmodernější astronomické přístroje. Celkově v sobě tyto galaxie ukrývají desítky až stovky milionů hvězd, což je ale pořád tisíckrát méně, než má naše Mléčná dráha. Řadí se tak mezi takzvané trpasličí galaxie.

Slovenské Ministerstvo životního prostředí (MŽP) zveřejnilo vyhlášku, kterou se ode dneška zahajuje patnáctidenní lov vlků. Odborníci z organizací Aevis, We Are Forest a WWF Slovensko varují, že tento krok není založen na vědeckých argumentech a vyvolává vážné obavy o budoucnost ohrožené vlčí populace. Organizace vyjadřují zásadní nesouhlas s tímto nařízením a varují před vážnými důsledky pro slovenskou přírodu.

Meteorologické radary zaznamenaly bezprecedentní rušení ptáků ohňostroji. Záznam z radarů je součástí studie, která na radarových datech ze silvestrovské noci ukazuje vliv ohňostrojů na ptactvo v okolí nizozemských měst Herwijnenu a Den Helderu.

Novým ředitelem Správy Národního parku Podyjí se stane Pavel Müller, absolvent Mendlovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně a projektový manažer ze soukromé mezinárodní společnosti. Do funkce nastoupí 1. února 2025.

Novou kometu zpozoroval v noci ze 24. na 25. prosince 2024 vědec Martin Mašek z Fyzikálního ústavu AV ČR nad západním obzorem v Argentině. Dalekohled přitom ovládal online z Liberce. Jde tak o první český objev komety, při kterém pozorovatel nebyl v observatoři fyzicky přítomen, a zároveň je prvním českým objevem z jižní polokoule. Nad naším obzorem se kometa objeví až na přelomu února a března.

Český tým astrofyziků z Akademie věd dosáhl významného průlomu v porozumění chování černých děr. Vědci v mezinárodní spolupráci publikovali dvě studie, které poskytují nové pohledy na chování rentgenových dvojhvězdných systémů s černou dírou. Černá díra o hvězdné hmotnosti v takové soustavě přitahuje hmotu ze svého hvězdného souputníka a vzniká kolem ní tzv. akreční disk. Na pólech černé díry pak může hmota ze systému unikat směrem ven v podobě vysokoenergetických výtrysků.