Česká botanická společnost vyhlásila rostlinou roku 2025 starček úzkolistý (Senecio inaequidens), invazní druh pocházející z jižní Afriky. Tento žlutě kvetoucí druh je ale hrozbou pro naši přírodu. Botanici Správy KRNAP jej zaregistrovali už i v Krkonoších.

Správa Krkonošského národního parku společně s Ministerstvem životního prostředí udělala v roce 2024 další významný krok k ochraně jedinečné přírody Krkonoš. Díky prostředkům z Národního programu Životní prostředí, který spravuje Státní fond životního prostředí České republiky (SFŽP ČR), bylo vykoupeno více než 11 hektarů pozemků na území národního parku a jeho ochranného pásma. Celková investice dosáhla 3 035 340 korun.

Jižní Morava byla donedávna poslední oblastí v Česku, kde se vlci objevovali pouze zřídka a doposud zde až na jedinou výjimku nezpůsobili žádné škody chovatelům. Již delší dobu má Agentura ochrany přírody a krajiny ČR zprávy o jejich výskytu ve vojenském výcvikovém prostoru Březina na Vyškovsku. Od loňského podzimu přibylo několik doložených pozorování z volné krajiny v okolí Vysočan a Žďárné, ale nejnověji i z výběžku Olomouckého kraje u Protivanova a Nivy.

V roce 2024 proběhl první ročník monitoringu invazních a nepůvodních druhů, který na území Karlovarského kraje a části Ústeckého kraje zajišťuje Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, RP Správa CHKO Slavkovský les.

Využili jsme krátkého mrazivého období letošní zimy a díky mrazu posekali drny rákosí hnízdního ostrůvku v přírodní rezervaci Nový rybník.

Stovky ornitologů v Česku a tisíce dalších ve 143 zemích světa tradičně vyrazí o víkendu 18. a 19. ledna sčítat vodní ptáky na řeky, rybníky, přehrady, jezera a mořská pobřeží. Zapojí se tak do nejstaršího a nejrozsáhlejšího projektu tzv. občanské vědy (citizen science) - Mezinárodního sčítání vodních ptáků (International Waterbird Census), které se koná již od roku 1966. Projekt přináší cenné informace o tom, kde jsou na našem území významná zimoviště vodních ptáků i informace o jednotlivých druzích, které jsou k dispozici na webových stránkách www.waterbirdmonitoring.info. Sčítání v Česku organizuje Fakulta životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze jako součást mezinárodního projektu koordinovaného organizací Wetlands International.

Ve spolupráci s Fakultou lesnickou a dřevařskou České zemědělské univerzity v Praze, Odborem přípravy území a rekultivací Severočeských dolů a.s. a společností ČEZ Energetické produkty s.r.o. proběhla na lokalitě Libouš výsadba lesních dřevin s využitím nově vyvinutých hydrogelových tablet. Tato akce představuje významný krok směrem k zajištění úspěšné rekultivace v extrémních podmínkách stanoviště.

Oblast soutoku řek Dyje a Moravy je pro své přírodní i kulturní hodnoty v celoevropském měřítku územím jedinečným a mimořádně cenným. Jde o největší komplex lužních lesů ve střední Evropě a najdeme zde i mokřady chráněné Ramsarskou úmluvou. Zásadní roli tu hraje voda, síť říčních ramen, mokřadů, tůní, nivních luk a lužních lesů. Území s mimořádnou biodiverzitou obývá na 900 druhů cévnatých rostlin a stovky druhů vzácných živočichů, například čolek dunajský nebo orel královský. Nyní by se měla oblast dočkat celoplošné ochrany a stát se chráněnou krajinnou oblastí s vyhlášením k 1. červenci 2025. Dnes nařízení o vyhlášení CHKO Soutok schválila vláda.

Před sedmi lety zaujal Lenku Caisovou z Biologického centra Akademie věd ČR při procházce v přírodě nenápadný, ale velmi zvláštní mech. Při podrobnější laboratorní analýze vědkyně odhalila, že se nejedná o mech, ale o dosud neznámou, mnohobuněčnou zelenou řasu. Pojmenovala ji Draparnaldia erecta a záhy rozpoznala její potenciál stát se mimořádně zajímavým výzkumným objektem pro studium evoluce řas a rostlin.

Fakulta lesnická a dřevařská České zemědělské univerzity v Praze (ČZU) zakládá Forest Invasion Synthesis Centre, Prague (FISC). Nové výzkumné centrum, financované ze zdrojů Evropské unie, se zaměří na ekologii a management biologických invazí v lesích.