Moderní technologie oživují informace skryté v historických exponátech. Vědci z Ústavu biologie obratlovců AV ČR dosáhli průlomových objevů díky analýze DNA z muzejních vzorků starých více než 150 let. Například určili, kam na evolučním stromu patří tajemný africký rod savců a přiřadili správná jména malým šplhavým myškám. Jejich výzkum potvrzuje globální význam české vědy v analýze staré DNA a její přínos k ochraně biologické rozmanitosti.

Dvojice mladých samců tučňáka brýlového původem z Amsterdamu adoptovala v SAFARI PARKU mládě. Ve stejnopohlavním svazku žijí již druhou sezónu. Dvojice dostala do péče vajíčko od páru, který snesl vejce dvě. Mládě vyseděli a odchovali. Jejich rodičovská role skončila a před malým tučňákem je složité období osamostatnění. Pozoruhodný příběh se svým vyvrcholením jako pohádka strefil do období Vánoc.

Na konci roku Calla již tradičně provádí v přírodovědně zajímavých pískovnách zásahy, které mají podpořit biologickou rozmanitost a zlepšit podmínky pro ohrožené druhy. Letos přišla řada na obnovu tůní v Pískovně Ledenice a v Pískovně u Žemličky poblíž Hluboké u Borovan.

Český svaz ochránců přírody (ČSOP) právě před rokem rozjížděl kampaň na záchranu lokality Na Skřivánku nedaleko Jihlavy. Na výkup téměř 8 ha zdejších, převážně mokřadních ploch potřeboval shromáždit 3,5 milionu Kč. Díky stovkám dárců se to povedlo. ČSOP pozemky koupil a během roku na nich provedl rozsáhlé biologické průzkumy. Ty potvrdily, že jde o přírodovědně velmi významnou lokalitu. Díky velké podpoře dárců se v nejbližší době ČSOP vykoupí i sousedící cenné pozemky.

Nevím proč tomu tak je, ale v úterý 17. 12. 2024 to u nás na Záchranné stanici v Plzni vypadalo tak, že tradiční předvánoční shon, únava, soustředění se a pozornost se promítly i do životů některých našich zvířecích pacientů.

Celkem čtrnáct druhů dravců (z toho dvanáct chráněných) zaznamenali ornitologové na území chráněné krajinné oblasti Jeseníky při letošním průzkumu. Koordinovala ho Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. Osm ornitologů pozorovalo ptáky na sedmdesáti předem vytipovaných místech. Při práci strávili v terénu více než 280 hodin. Tak rozsáhlé sledování dravců v CHKO Jeseníky proběhlo poprvé.

Fotopasti se běžně používají spíše jako metoda k pozorování savců. Dají se ale využít i k monitoringu ptáků jako doplněk k tradičním metodám, díky fotopastem mohou pozorovatelé o ptactvu zjistit podrobnější informace, jako je například frekvence krmení mláďat nebo složení potravy u dravců. Vědecký tým z Agronomické fakulty se zaměřil na zkoumání ptactva pomocí fotopastí ve členité krajině Lomnicka. Srovnávali zde tuto okrajovou metodu s metodami tradičními.

Již od roku 2022 se Plzeňský kraj intenzivně věnuje projektu Zdravá krajina. Jeho cílem je připravit krajinu na budoucnost a klimatické změny, které nás čekají. Proč je to potřeba? Měnící se klima, ztráta přirozeně fungující říční krajiny, omezená schopnost krajiny zadržet vodu, ztráta heterogenity a biodiverzity, eroze a degradace zemědělské půdy. To jsou pro nás aktuální problémy, na které je potřeba reagovat. Proto se Plzeňský kraj rozhodl prostřednictvím projektu Zdravá krajina řešit adaptaci krajiny na změnu klimatu.

Zákaz plošného používání totálních herbicidů na základě glyfosátu se legislativně stále nedaří prosadit. Proto se na developerských projektech novostaveb, které se rozhodnou cílit certifikát udržitelnosti, pořád setkáváme s technickými zprávami, v nichž bylo použití totálních herbicidů na základě glyfosátu na začátku projektu předepsáno plošně pro celý rozsah budoucích krajinářských úprav.

Velkoplošné přemnožení podkorního hmyzu na smrku v roce 2023 v regionu střední Evropy (Rakousko, Česko, Německo, Polsko, Slovensko) „nevyrovnaně stagnovalo“ a celkově bylo evidováno přibližně stejné množství napadené hmoty jako v roce 2022, kolem 30 mil. m3.