Vážený pane předsedo vlády,
Obracíme se na Vás s naléhavou žádostí jako členové občanského sdružení Litvínov občanům a občané města Litvínova. V posledních dnech jsme velmi zneklidněni, pobouřeni a rozhořčeni informacemi o snahách přehodnotit platné územní limity těžby.

Karel Šťastný obdržel Hlávkovu medaili. „Velmi si takového ocenění vážím,“ říká prof. Karel Šťastný, který jako první z akademické obce ČZU toto ocenění letos 16. listopadu získal. „Vnímám v tom určité docenění toho, co se nám podařilo v ornitologii během těch více než tří desítek let založit a rozvinout.“

Kdykoliv projíždím na bicyklu tzv. Cyklostezkou Bečva, téměř pokaždé se setkávám s nějakým nepříjemným překvapením. Pravidelně využívám trasu od Přerova do Lipníku nad Bečvou a musím konstatovat, že od doby kdy byla původní pěšina kolem řeky Bečvy nezákonně zalitá asfaltem, vyskytují se neustále další a další problémy. Tragické jsou zejména případy smrtelných úrazů.

Autor článků o Spalovně (ZEVO) v Přerovských listech podává čtenářům informace, které nepochybně a záměrně líčí Spalovnu komunálního odpadu jako prakticky nezávadný provoz, téměř jako klimatizační zařízení na zlepšení ovzduší v našem městě. Ale tady nejde jen o emise, pan Juliš (dnes vedoucí odboru stavebního úřadu) zde klade otázku – je ZEVO zdrojem znečištění ovzduší? Podle odborníků je a také se velkou měrou bude podílet na znečištění přírody a krajiny.

V souvislosti s nařízením vlády č. 197/2003 Sb., o Plánu odpadového hospodářství České republiky, ve znění pozdějších předpisů (Nařízení vlády č. 197/2003 Sb. reaguje na podmínky stanovené Směrnicí Rady 1999/31/ES o skládkách odpadů. Maximální množství biologicky rozložitelných komunálních odpadů ukládaných na skládky má být dle nařízení vlády č. 197/2003 Sb. sníženo tak, aby podíl této složky činil v roce 2013 nejvíce 50 % hmotnostních a výhledově v roce 2020 nejvíce 35 % hmotnostních z celkového množství biologicky rozložitelného komunálního odpadu vzniklého v roce 1995.), hledají města a obce možnosti snížení množství biologicky rozložitelných odpadů ukládaných na skládky.

Ve španělské Salamance se odehrál desátý Světový kongres o divočině. Vědecké studie ukazují, jak moc je zachování ostrovů přírody bez lidských zásahů pro ostatní druhy důležité.

Vážený pane ministře,
Sdružení středisek ekologické výchovy Pavučina je krajně znepokojeno současnými kroky ministerstva, které řídíte, směřujícími k popření spolupráce s občanským sektorem při ochraně a tvorbě zdravého životního prostředí v České republice.

Zdá se, že solární boom z roku 2010 někdy též přezdívaný „Solární tunel“ je oblíbeným tématem mnohých kandidátů do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR napříč politickým spektrem. Obzvlášť rádi jej však používají coby klacek proti podpoře a rozvoji obnovitelných zdrojů energie (OZE) politici ze strany ODS. Dal jsem si proto tu práci a vybral několik článků, které podrobně popisují rozhodující okamžiky, které měly zásadní vliv na průběh a dopady solárního boomu ke kterému došlo v r. 2010.

Kvalitní prostředí pro život pokládá za důležitou hodnotu většina voličů. Namísto konkrétních opatření ale obvykle slyší jen vágní hesla. Asociace ekologických organizací Zelený kruh proto požádala strany s významnějšími volebními preferencemi, aby své záměry v oblasti životního prostředí upřesnily. Zároveň jsme se podívali na to, co říkají v médiích. Analýzu volebních programů a veřejná vyjádření politiků z pohledu životního prostředí a občanských práv přehledně shrnuje webová stránka www.chytravolba.cz. Vedle užitečných slibů stran tu najdete také prapodivné nápady, které by spíše snížily kvalitu prostředí, kde žijeme – a ještě bychom je zaplatili z veřejných rozpočtů.

Nedávno vyšly v rámci předvolebního cyklu v Ekolistu odpovědi Petra Stehlíka ze Strany Práv Občanů Zemanovci k ekologickým otázkám i otázkám energetické koncepce. Už Ekolist upozornil na rozpor v otázce dostavby Temelína v předvolebním programovém prohlášení Zemanovců a odpověďmi Petra Stehlíka. Je otázka, zda jde o rozdíly názorů v této straně nebo o snahu neztratit voliče s různými názory na příslušnou problematiku. Pozorně jsem si proto nedávno přečetl článeček Jaroslava Ungermana a Ilony Švihlíkové „Energetika potřebuje národohospodářský pohled“ v Britských listech. Jaroslav Urgeman sice na kandidátce Zemanovců není, ale Ilona Švihlíková je významnou osobnosti na kandidátce této strany a současně je také známou českou levicovou ekonomkou, která je tahákem Zemanovců pro jisté voličské kruhy. Proto mě zajímal její pohled na energetickou koncepci. A hned na začátku musím přiznat, že článek byl svou nekonkrétností pro mě velkým zklamáním.