Solárních a větrných elektráren nepřibývá ani nečekaně, ani rychle. To, jakým tempem jich bude přibývat, bylo rozhodnuto už před sedmi lety. V Dánsku, Německu, Španělsku a dalších zemích – kde větrné a solární elektrárny vyrábějí mnohem větší část energie než u nás – s tím nemají problémy. Jenomže ČEPS, na rozdíl od svých kolegů v cizině, zaspal a na zelenou energetiku nepřipravil přenosové sítě, přestože na to měl sedm let.

13.3.2010 - Pochlubit se tím, kolik na Drahanské vrchovině postříleli zvěře, by chtěli o víkendu myslivci v kulturním domě v Žárovicích na Prostějovsku. Na výstavě by mělo být paroží srnců či muflonů i lebky lišek. U guláše a u piva, s nostalgií a snad i slzou v oku, zavzpomínají kovaní střelci, kolik toho zabili.

Článek uvádí animovaný klip, který pojednává o současných ekonomických stimulech pro snižování emisí CO2. Environmentální vzdělávání nabízí širokou paletu námětů, od klíčových východisek trvale udržitelného rozvoje až po lokální problémy. Výuka, zvláště obecných námětů bývá s využitím krátkých klipů snazší, neboť sama filmová řeč v sobě nese emoční zabarvení. A tím se přirozeně zvolené téma otevře k rozboru či debatě.

Před více než pěti lety vstoupila Česká republika do systému obchodování s emisními povolenkami a MŽP se stalo jeho skalním zastáncem. Současný rozpor mezi ČEZ a MŽP o rekonstrukci elektrárny Prunéřov II je však dokladem toho, že systém povolenek nemusí být funkční.

Princ Charles strávil 23. března asi tři čtvrtě hodiny v debatě s brněnskými doktorandy na téma udržitelného rozvoje. Přes dokonalé organizační zajištění akce mi po ní zbyl v ústech mdlý pocit - a to i přesto, že Charles je řečník formátu, který v Česku není k vidění. Právě ve své schopnosti nadhledu, sebeironii, zájmu o problém i schopnosti z něj vytáhnout to nejdůležitější a srozumitelně to zformulovat byl na hony vzdálený svým debatním partnerům. Těm totiž udržitelnost života, a tím ani udržitelnost debaty samotné, nic moc neříkaly.

Opět jeden smrtonosný den (17. 3. 2010) pro přerovské stromy, jekot motorových pil doprovází mnohé zdravé stromy na poslední cestě před kremací v krbech některých dřevomilů. Řada obyvatel, a nejen v naší zemi, považuje ve své omezenosti strom za pouhé 'dřevo', dokonce jim vadí padající listí (musí se uklízet). Neznalost, mnohdy hraničící s hloupostí se dá tolerovat jen u mentálně zaostalých jedinců, ti za svůj stav nemohou. Jak ale vysvětlit chování "odborníků", placených z peněz daňových poplatníků, kteří sedí na odboru Životního prostředí Magistrátu a jsou schopni každoročně podepsat konec životaschopných, zdravých stromů. Stromů, které jsou obydlím a zdrojem obživy pro ptactvo, kvetoucí stromy jsou pastvou pro včely, žije na nich mnoho forem hmyzu a tohle všechno dokáže odborník z Magistrátu svým podpisem ukončit.

Problematika fotovoltaických elektráren se často zužuje na odsuzování gigantických fotovoltaických elektráren a spekulantů blokujících připojovací kapacity pro další obnovitelné zdroje. Malé elektrárny na střechách, jejichž majitelé elektřinu v nich vyrobenou sami spotřebují, jsou naopak ukazovány jako vzor zelené technologie nezatěžující rozvodnou síť. Avšak i malé fotovoltaické elektrárny mají svá negativa, která nelze nevidět.

Po pečlivém přečtení studie si dovoluji konstatovat, že se v dokumentu kromě užitečných informací pro úředníky i potenciální investory nachází také paragrafy ověnčená spousta absurdit a nesmyslů, které mají dle mého názoru v kraji pokud možno na čas zbrzdit anebo i zcela zastavit celoevropsky a celosvětově velmi perspektivní rozvoj využití větrné energie. Dokument dle mého názoru vzniknl na přání krajských úředníků se záměrem rozvoj využití větrné energie v kraji nepřiměřeně omezovat a regulovat.

Tzv. „Územní ekologické limity těžby v Severočeské hnědouhelné pánvi (SHP)“ byly vyhlášeny usnesením vlády ČR č. 444 v roce 1991 jako povrchovou těžbou nepřekročitelné linie chránící zbytky osídlení, památek, přírody, krajiny, dopravní a technické infrastruktury a obyvatel pánevních okresů tehdejšího Severočeského kraje před pokračováním několik desetiletí trvající bezprecedentní devastace povrchovou těžbou uhlí a jejími důsledky na lidské zdraví a krajinné ekosystémy, včetně lesů Krušných hor.

Odbor Životního prostředí přerovského Magistrátu vydává povolení ke kácení velkých zdravých stromů jako na běžícím pásu. Povolení je během prací vyvěšeno na oplocení areálu Pedagogické školy v Přerově a pokácena byla celá řada zdravých topolů. Zdůvodnění? - 60-70tileté topoly byly považovány za přestárlé a za silného větru se prý odlamovaly větve. Dá se i člověk považovat ve věku např. 60-70 roků za přestárlého? Že se tímto počinem zlikvidovala ptačí obydlí a možnost získávání potravy pro mnoho ptačích druhů, to pracovníky OŽP v Přerově příliš nezajímá. Ptačí prostředí bylo na nějakých třicet let zlikvidováno a odsunuto snad někam do jiné etapy vývoje lidského myšlení. Opět vykvetla na povrch sobecká, lidská hloupost a někdo bude mít spoustu „dřeva“ na topení. Ve skutečnosti strom zajišťuje život ve svém okolí, ale jak to vysvětlit obyčejným lidem, když to nechápou nebo nehodlají pochopit ani naši vzdělaní „odborníci“ podepsaní na takovém povolení ke kácení.