Ivan Brezina ve svém článku "Jak se manipulovalo Kjóto" (LN 22.2.2005) uvádí svoji představu o tom, jak v minulých letech vznikaly vědecké podklady k formulaci Kjótského protokolu, který minulý týden vstoupil v platnost. Zaštiťuje se přitom "přiznáním" amerického klimatologa Benjamina Santera a jeho "svědectvím o praktikách politiků", které v roce 1996 vedly ke vzniku Druhé odhadové zprávy Mezivládního panelu ke změně klimatu (IPCC) a odkazuje se i na některé zpochybňující výroky dalších osob. Jednoduchým pohledem do příslušné zprávy lze zjistit, že pan Santer nebyl hlavním editorem zprávy, ale pouze jedním z mnoha spolupracovníků, který v žádném případě nemohl mít sílu takové změny na nátlak politiků prosadit.

Silně pravicová Občanská demokratická strana (ODS) na své internetové straně uvádí též program „modrá šance pro životní prostředí“, vypracovaný prof. B. Moldanem, prvním ministrem životního prostředí ČR a první velkou obětí lustračního šílenství, rozpoutaného tehdy vznikající ODS.

Radek Svítil se ve svém komentáři („Je ministr Ambrozek hoden mzdy své“) dopustil podstatné novinářské chyby. Ani lehký tón nepřekryl podobně lehké znalosti popisovaných problémů. Přitom stačilo zeptat se u zdroje - například zástupce ekologických organizací v pracovním týmu, který (v tuhle chvíli skutečně pouze v rámci rezortu MŽP) připravuje výnosově neutrální ekologickou daňovou reformu (EDR).

Vážení přátelé, v předchozích dnech odvolal ředitel Správy ochrany přírody PhDr. Petr Dolejský čtyři vedoucí Správ CHKO (Ing. Ivo Machar - CHKO Litovelské Pomoraví, RNDr. Jan Piňos, CHKO Broumovsko, Mgr. Michael Pondělíček - CHKO Český kras, Mgr. Pavel Vaněk - CHKO Žďárské vrchy). Jako regionální sdružení působící v Českém krasu neumíme dostatečně posoudit důvody pro odvolání jiných vedoucích správ, ale nesouhlasíme s odvoláním Mgr. Michaela Pondělíčka.

Jedním z předpokladů demokratického vývoje naší země bylo vytvoření nové plně transparentní státní správy pojímající svoji práci jako službu občanům i jako poslání. Dík prvním ministrům Josefu Vavrouškovi, Bedřichu Moldanovi a Ivanu Dejmalovi k tomu byly v resortu životního prostředí v krátké době položeny základy. Po smutné epizodě bezkoncepčního vedení dalšího ministra se situace začala opět, byť ne přímočaře, zlepšovat. Zvláště se vstupem do Evropské unie bylo možné předpokládat, že tento trend posílí a dojde k hledání cest, jak co nejefektivněji využít to nejcennější, co resort má - lidské zdroje. Zkušené pracovníky, kteří berou svoji práci jako své poslání.

Vážený pane ministře, na sklonku minulého roku jsme si vyměnili korespondenci (náš dopis z 21. 9. 2004, podepsaný devíti starosty a dopis Vaší náměstkyně Ing. Jiráskové z 8. 11. 2004) v návaznosti na skutečnost, že Váš úřad Dohodou k soubornému stanovisku ke 2. verzi konceptu ÚPVÚC Benešovska z 9. 8. 2004 oproti stanovisku OSEA z 5. 12. 2003 upustil od koncepční úvahy na zkapacitnění silnice I/3 na čtyřpruh, i od možnosti varianty Promika.

Nejspíš to taky znáte. Máte spoustu práce, tak si naplánujete, kdy co uděláte. Po týdnu či měsíci pak smutně zjišťujete, že se přehled plánovaných úkolů změnil na přehled nesplněných úkolů. Útěchou vám budiž, že v tom nejste sami. Vaše vláda je v tom s vámi.

ČTK vydala 14. 2. zprávu s názvem „Lidé v EU mají ode dneška právo na informace o životním prostředí“, již publikoval i EkoList po drátě. Tato zpráva ovšem nebyla zcela pravdivá. I když to zní poněkud paradoxně, řekl bych, že nebyla pravdivá naštěstí.

V rozhovoru Ekolistu s panem Sádlem mě překvapil shovívavý postoj botanika pana Sádla se současným antropogenním atakem na krajinu (dálnice, megamarkety apod.) a zároveň výrazný odtažitý názor od pokusů rehabilitovat lidské zásahy do krajiny prostřednictvím revitalizací nebo rekultivací.

Různí sociální demokraté v poslední době projevili zájem o Stranu zelených jako o svého možného koaličního partnera. Prozatím se otázka posuzuje z toho konce, zda Strana zelených může být pro sociální demokracii "nevěstou" dostatečně seriózní. Přitom je zde daleko zajímavější okolnost. Jde o to, že sociální demokraté vůbec uvažují o svých příštích koaličních partnerech.