V polovině května, přesněji 14. 5. 2009 mi telefonoval jeden z přerovských obyvatel (zahrádkář), abych se přijel podívat k zahrádkám pod přerovskou nemocnici, jak tam někdo kácí druhý ze dvou dominantních topolů.

Mám Š-105L v provozu od r. 1984 a v dobrém stavu, žiji v Praze, je mi 80 roků, řidičák mám 60 roků na vše mimo autobusu, špatně chodím (gonarthrosis), ale jinak jsem vcelku fit.

Vážený pane náměstku,

rád bych s dovolením navázal na naše jednání mj. o tzv. CPI Parku Žďárek. Věřím, že Vás zaujme reakce na tvrzení Vámi podřízených úředníků Krajského úřadu (kteří se mj. scházejí na neformálních schůzkách se zástupci CPI mimo budovu Krajského úřadu).

Vážení členové Výboru dopravy,
odborná i laická veřejnost je velice znepokojena současnou situací, kdy se velkou rychlostí ruší přechody přes tramvajová tělesa, aby se vyhovělo znění vyhlášky Ministerstva dopravy ČR č. 30/2001 Sb., která přechod dovoluje pouze tam, kde je řízen SSZ.

My, níže podepsaní starostové a místostarostové měst a obcí České republiky, podporujeme vládní novelu horního zákona, kterou v současnosti jako sněmovní tisk č. 625 projednává Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky. Jsme přesvědčeni, že přijetí novely ve vládou navržené podobě významně přispěje ke zlepšení českého horního práva a lepší ochraně ústavně zakotveného práva na samosprávu.

Vážení členové Výboru dopravy ZHMP,

Vědecká obec je překvapena prohlášením, které Miloš Zeman ve věci NP Šumava pronesl. Opakuje v něm pouze mnohokrát vyvrácené mýty a omyly o samovolném fungování horských lesů, kvůli kterým, mimo jiné, byl národní park zřízen. Většina vědecké obce podporuje bezzásahový režim v části NP Šumava, protože mnoho vědeckých prací z posledních let potvrzuje, že les na Šumavě je schopen samovolné regenerace, přirozeně se obnovuje a je zárukou vytvoření alespoň malého ostrůvku přirozených lesů ve střední Evropě. Samovolně se vyvíjející lesy v národním parku Šumava mají své místo v naší přírodě stejně jako lesy hospodářské, jejichž význam nikdo nezpochybňuje.

V programu Zelená úsporám narazíme na pojem „pasivní standard.“ Ten je zde definován potřebou tepla na vytápění max. 20 kWh/m², požadavkem na průměrný součinitel prostupu tepla obálkou budovy max. 0,22 W/m².K a požadavkem na těsnost budovy h₅₀ ≤0,6 h^-1 (platí pro rodinné domy). Odborná veřejnost i informovaní laici jsou zmateni: až dosud se za pasivní pokládal dům s potřebou pod 15 kWh/m². Uvádí to dokonce i norma ČSN 730540, ovšem v nezávazné, doporučující části.

V těchto dnech proběhla v televizních novinách zpráva o chystané demonstraci majitelů vodních skůtrů před Ministerstvem dopravy (chybí jim vodní plochy, kde by se mohli vyřádit). Jakoby ti, "kteří na to mají," potřebovali nějaké zvláštní přednostní práva a zákony. Začínáme se potýkat s problémem majitelů také sněžných skůtrů, teréních motocyklů, čtyřkolek, offroadů a jejich činností spojených úzce se ztrátou zdravého rozumu, soudnosti a slušnosti právě těch, "kteří na to mají."

Řada odborníků se shoduje, že pěstování energetické biomasy může být řešením současné ekonomické krize, respektive důsledků, které nepříznivě působí na české zemědělství. Aktuálně je ohroženo zajišťování našich závazků na úseku uplatnění OZE i energetické bezpečnosti v regionech. Nedostatek biomasy spočívá v tom, že nejsou v současné době vytvořeny odpovídající podmínky pro její produkci. Zásadním opatřením je příslušná míra podpory pěstování bylin a dřevin pro energetické využití, neboť se jedná o program, který se v počátečních fázích bez podpory neobejde. Je to dáno mimo jiné špatnou ekonomickou situací zemědělců vlivem rozkolísaných cen komodit i vstupů a z toho pramenící nejistota začít energetické plodiny bez počátečního dotačního stimulu pěstovat.