Ve finále celostátní ankety Strom roku 2018 pořádané Nadací Partnerství soutěží dvanáct stromů z jedenácti krajů. Prvenství v současné chvíli drží Moravičanská lípa na návsi s více než patnácti sty hlasy. S pouhou stovkou hlasů méně na ni těsně dotahuje Rtyňská lípa svobody. Třetí příčka zatím patří Lípě svobody u pomníků v Kdyni, která atakuje hranici tisíce hlasů. O vítězi může veřejnost rozhodovat do 25. září zasláním dárcovských SMS nebo podpisy na hlasovacích arších. Vítěz bude odhalen na slavnostním vyhlášení 11. října ve Hvězdárně a planetáriu Brno v rámci festivalu environmentálních snímků EKOFILM.

Celých 86 % Čechů si myslí, že v klecových chovech nejsou pro slepice vyhovující podmínky. Tři ze čtyř respondentů (73 %) dokonce požadují úplný zákaz chovu slepic v klecích. Takový zákaz již několik let platí například v Rakousku a už brzy v Německu. Česko by tak dohnalo své sousedy. Tato zjištění přináší výzkum veřejného mínění spolku OBRAZ - Obránci zvířat, který provedla agentura Median.

Za poslední čtyři roky v České republice zaznamenáváme období velkého sucha. Z krajiny se vytrácí voda a je nezbytné ji tam opět vrátit a zadržet. Podle odborníků je největší nedostatek povrchových vod. Některé regiony v České republice jsou ohrožené již nyní a situace se nebude lepšit - 3 % plochy území Česka spadají již nyní do rizikových oblastí a 18 % do potenciálně rizikových oblastí. Jak vrátit vodu do krajiny? Národní síť místních akčních skupin nabízí čtyři návrhy. Nejde o žádné překvapivé novinky, ale o postupy, které místní akční skupiny ověřily v praxi.

V horkém počasí, které v Česku pravděpodobně vydrží celý srpen, je důležitá v péči o zeleň pravidelná zálivka. Zalévání je nejvhodnější kolem páté hodiny ráno, kdy je půda nejchladnější. Voda by měla být odstátá, aby měla stejnou teplotu jako okolí a nezpůsobila rostlinám teplotní šok. Včera to sdělil Václav Nejman z Lesů hlavního města. Podle botaniků z trojské botanické zahrady jsou vhodným časem také večerní hodiny.

Funí, dupou a končí pod koly automobilů. Ježci. Ve Velké Británii jich v padesátých letech žilo přes 30 milionů. Dnes jen asi 1,5 milionu. Hlavními příčinami jsou změna hospodaření a fyzická neprůchodnost krajiny. Skupinka londýnských nadšenců se nyní čtyřnohým bodlináčům pokouší znovuotevřít Londýn a jeho četná předměstí tím, že hloubí ve zdech otvory pro ježčí dálnice. Píše o tom Physorg.

I letos si lidé v Brně a Tišnově na Brněnsku mohou Vánoce zpříjemnit jedlí bělokorou zasazenou v květináči. Ochránci přírody jich nabízejí 800. Stromky měří zhruba půl metru. Na jaře je zájemci budou moci vysadit v lesích mezi Vranovem a Svinošicemi na Brněnsku. Akci pořádáme letos podevatenácté, řekla koordinátorka prodeje Tereza Žižková z brněnského centra ekologické výchovy Rezekvítek.

Kroměřížská radnice nakoupila přes 2000 kompostérů na bioodpad. Stály zhruba 6,3 milionu korun, přičemž 85 procent nákladů město získalo prostřednictvím dotací z evropských fondů. Kompostéry jsou určeny pro obyvatele rodinných domů ve vybraných ulicích a místních částech, kde lidem nejsou k dispozici hnědé popelnice na bioodpad, řekl místostarosta Marek Šindler (ČSSD).

Začíná hlasování o Alej roku. Čtenáři mohou vybírat z 62 kandidátů stromořadí ze všech krajů. Hlasování skončí 4. prosince a vítězná Alej roku 2017 pak bude vyhlášena začátkem ledna.

Sládě, Stýmka, Moravská jadernička, Panenské, Rubín. Gráfštýnské, Grahamovo jubilejní nebo Arcikníže Ferdinand. To jsou příklady jablek, která můžete o víkendu vidět na výstavě v muzeu v Novém Městě na Moravě. O akci informuje pořádající ekocentrum Chaloupky Krátká

I jeden jediný strom v ulici dokáže proměnit klima a kvalitu života na daném místě. A stejně tak odstranění posledního stromu v ulici se může projevit zvýšeným tlakem vzduchu na budovy a zvýšením nákladů na vytápění a chlazení. Na základě série počítačových modelů to tvrdí výzkumníci z Univerzity Britské Kolumbie.