Místo jednotného systému měřícího nutriční hodnoty tzv. Nutri-score by mohlo být v celé Evropě Planet-score. To by kromě výživových hodnot řešilo také udržitelnost, pohodu zvířat nebo uhlíkovou stopu z hlediska dopravy. Právě nové celoevropské značení by podle zástupců Potravinářské komory ČR mělo být jedním z hlavních témat českého předsednictví Evropské unii, které nastane v druhé polovině příštího roku.

Zahrádkáři se po mnoha letech dočkali svého zákona. Ode dneška vstupuje v účinnost nový zahrádkářský zákon, který Parlament schválil letos na jaře. Kromě jiného zakotvuje veřejnou prospěšnost zahrádkářské činnosti. definuje například zahrádkářské osady nebo podmínky pachtu pozemků. Upravuje možnost Státního pozemkového úřadu nebo obcí přenechat pozemky k zahrádkářské činnosti.

Pravděpodobně největší brambor světa o hmotnosti téměř osm kilogramů vypěstovali na své zahradě na Novém Zélandu manželé Colin and Donna Craigovi-Brownovi. Dosavadním rekordmanem zaznamenaným v Guinnessově knize rekordů je brambor vykopaný v roce 2011 v Británii, který vážil 4,99 kilogramu.

Spolek arboHELP v Hodoníně a okolí po červnovém tornádu do současné doby zkontroloval asi 5500 stromů, přes 1000 jich muselo jít k zemi. ČTK o tom informoval Jan Forejt ze společnosti Safe Trees, která se spolkem spolupracuje. Spolek pomáhá s kontrolami dřevin v oblasti, také s obnovou poškozených stromů a zeleně. S výsadbou pomáhají i další organizace. Odborníci už dříve odhadli škody na mimolesní zeleni po tornádu na desítky až stovky milionů korun.

Nadace Partnerství a organizace Člověk v tísni domácnostem na jihu Moravy na obnovu zahrad po tornádu rozdělí přes 2,5 milionu korun. Peníze z grantové výzvy získá 73 rodin a jednotlivců, uvedl mluvčí nadace David Kopecký. O další peníze budou moci lidé žádat od 6. prosince do února 2022.

Čerstvou zeleninu v Česku na zahrádkách pěstuje zhruba 240 000 domácností, což je více než pět procent z jejich celkového počtu. Pro vlastní spotřebu je v posledních letech určeno deset až 15 procent z celkového množství v tuzemsku vypěstované zeleniny, které například v roce 2019 obnášelo 283 541 tun. Pěstování zeleniny pro vlastní spotřebu se v Česku těší stále větší oblibě. Loni snahu lidí o samozásobení domácí zeleninou umocnila pandemie koronaviru. Na dotaz ČTK to řekl předseda Zelinářské unie Čech a Moravy Petr Hanka.

V trojské botanické zahradě bude k vidění největší česká dýně, vážící 175 kilogramů. Ta bude představená v rámci výstavy s názvem Tajuplný dýňový podzim, která se koná do konce října. Expozici dýní zahrada připravuje počtrnácté, sdělila mluvčí zahrady Michaela Bičíková.

Domácnosti v Jihomoravském kraji, které v červnu zasáhlo tornádo, mohou požádat o grant na obnovu poničené zahrady. Výzvu vyhlásila Nadace Partnerství, soukromí žadatelé mohou na své zahrady, předzahrádky nebo sady získat od 5000 do 50 000 korun, uvedl David Kopecký.

Příjem žádostí do další etapy ekologického dotačního programu Nová zelená úsporám začne 12. října. Nová etapa naváže na dosavadní program, do roku 2030 je v ní nejméně 39 miliard korun z národních i unijních peněz.

U brambor z letošní sklizně mohou zákazníci poprvé najít známku jakosti Q CZ. Ministerstvo zemědělství ji začne vydávat pěstitelům, kteří plní podmínky šetrnějšího pěstování brambor určených na jídlo a firmám, které tyto brambory podle nastavených pravidel zpracují. Do režimu jakosti se zapojilo 106 subjektů, řekl ČTK předseda Českého bramborářského svazu Josef Králíček. Dodal, že zvýšené náklady na pěstování a zejména zpracování těchto brambor bude kompenzovat stát.