Nemoc covid-19 se běžně vyskytuje také u psů a koček, kteří sdílejí domácnost s nakaženými lidmi, zjistila studie univerzity v nizozemském Utrechtu. Vědci otestovali 310 domácích zvířat z téměř 200 domácností. Šest koček a psů mělo pozitivní výsledky PCR testů, dalších 54 zvířat mělo v těle protilátky. O nové studii informovala zpravodajská stanice BBC.

Od poloviny června nejsou hájené dravé ryby, rybáři se na ně můžou vypravit po skoro půlroční pauze. Loví se přívlačí nebo na nastražené rybky, sdělil ČTK mluvčí Českého rybářského svazu Tomáš Kočica. Nejčastěji se podle něj budou snažit ulovit štiku, candáta, sumce nebo okouna - překvapit je ale může i ostražitý bolen, nebo při lovu na rybku tajemný úhoř.

Vsetínské výrobní družstvo Irisa, které je tradičním výrobcem skleněných vánočních ozdob, připravilo společně s rybáři benefiční projekt Ryba pro Bečvu. Cílem je podpořit oživení řeky Bečvy, která byla loni v září postižena ekologickou katastrofou. Lidé si mohou koupit duhovou nebo zelenou ozdobu v podobě ryby, výtěžek z prodeje jde rybářům. "První rybky pro akci Ryba pro Bečvu jsme začali vyrábět v závěru dubna a 14. května jsme spustili prodej na našem e-shopu," řekl ČTK obchodní zástupce Irisy Libor David.

Evropský parlament včera vyzval Evropskou komisi, aby do roku 2027 zakázala klecové chovy hospodářských zvířat v celé Evropské unii, a přijal usnesení o evropské občanské iniciativě Konec doby klecové. Informuje o tom Compassion in World Farming, která se na kampani Konec doby klecové v Česku podílí.

V malé obci Myslovice na Klatovsku se v sobotu a v neděli otevře veřejnosti ukázková přírodní zahrada U malíře s plochou 1000 metrů čtverečních, na níž už čtyři roky intenzivně pracuje místní obyvatelka Věra Dvořáková. Dlouhodobě odmítá chemické postřiky a hnojiva i rašelinu a její zahrada slouží také volně žijícím zvířatům. Nejvíc krásných přírodních zahrad je v Jihočeském kraji a na Vysočině, kam se myšlenka dostala z Rakouska, které s nimi v Evropě začalo. V Plzeňském kraji se zájem zvyšuje poslední dva roky, řekla ČTK Dvořáková, která si nechala zahradu certifikovat jako ukázkovou a dnes už sama zahrady schvaluje.

V botanické zahradě v Praze - Troji dnes začíná výstava motýlů. Letošní ročník je zaměřen na jedovaté druhy, do zahrady nedávno dorazilo 5500 motýlích kukel. Lidé mohou výstavu Motýli - Jedovatá krása navštívit od dnešních 13:30 do 18. července. Koná se ve skleníku Fata Morgana.

Loňská zima mezi karanténami udělala milovníky ptactva i z těch, kterým jindy nestáli opeřenci na pohled. Ptáci se totiž stali jedním z mála střípků živé přírody, které jsme z nepohodlí izolace mohli sledovat. Stačilo přisypání pár drobečků na krmítko za oknem, a už tu byly ukázky letecké akrobacie spojené s přehlídkou. Krása. Jenže se to v ekologicko-biologické rovině neobešlo bez následků.

Moravští ornitologové se v těchto dnech pustili do plošného mapování hnízdících labutí, na pomoc k tomu vyzvali i ostatní milovníky přírody. Mapování se mělo původně uskutečnit loni červnu, ale akce byla tehdy kvůli pandemii koronaviru odložena na letošní rok. Naposledy se plošné sčítání podle odborníků uskutečnilo na Moravě před čtvrt stoletím, informoval místopředseda Moravského ornitologického spolku Jiří Šafránek.

Pražská záchranná stanice pro volně žijící živočichy od ledna přijala 1290 zvířat. Téměř polovina z nich byla mláďata. Zájemci mohou nově stanici přispět na speciální mléko pro savčí mláďata. Městská organizace Lesy hlavního města, která záchrannou stanici provozuje, spustila kampaň s názvem Dobrý dar pro mléčný bar.

Letošní zimu v Česku nepřežilo necelých 15 procent produkčních včelstev, úhyn je nižší než v předešlých letech. Ubylo také včelařů, kteří v zimních měsících přišli o všechna včelstva. Přesto asi deset procent oslovených včelařů na konci zimy evidovalo více než padesátiprocentní ztráty. Vyplývá to z letošního monitoringu COLOSS, na němž se poosmé podílejí odborníci z katedry biochemie a katedry geoinformatiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Po zimě 2019/2020 tuzemští chovatelé hlásili úhyn pětiny včelstev, jejichž početní stavy dlouhodobě decimuje hlavně onemocnění varroáza, pro které někteří odborníci používají název varroóza.