Současné počasí způsobuje problémy nejen lidem. Drobné ptáky může stávající námraza ohrožovat i na životě. To proto, že kvůli všudypřítomné vrstvě ledu mají problém sehnat dostatek potravy.

Až polovina brambor, cibulí a mrkví vypěstovaných na českých polích se vyhodí. Nemají o ni zájem zpracovatelé ani obchodníci. Zemědělství a následná distribuce je druhým místem, kde se v ČR plýtvá s potravinami. Nejvíce se s nimi plýtvá v domácnostech.

Těhotné ženy žijící ve čtvrtích s dostatkem zeleně mají vyšší pravděpodobnost, že své dítě donosí a jejich novorozenec bude mít vyšší hmotnost než matky, které žijí v místě bez zeleně. Takové jsou závěry studie amerických výzkumníků.

V Praze na Pankráci před obchodním centrem Arkády minulý týden vyrostla malá městská jedlá zahrada. Ve spolupráci s centrem ji připravila společnost KOKOZA propagující kompostování a pěstování ve městech. Pro veřejnosti by měl být prostor určený k odpočinku a inspiraci otevřen až do září.

Zhruba rok stará vyhláška, která umožňovala majitelům zahrad volně kácet stromy na svém pozemku, by měla přestat platit. Ministerstvo životního prostředí navrhuje změny, které vrátí do legislativy nutnost žádat obec o povolení k pokácení vzrostlých stromů. To se však nebude týkat velkých ovocných stromů.

Jediná rada pro lidi se silnou alergií na travní pyl je, aby během pylové sezony zůstávali pokud možno doma. To je ale trochu otrava. Dánští vědci se proto pokusili alergikům ulehčit život a zmapovali, v kterou denní hodinu je pylu z trav nejvíce. Pylu se ale úplně vyhnout nedá. Hepčík.

Záchranné stanice se připravují na předpovídané bouřky a deště. Pohotovost mají pracovníci stanic všech českých i moravských krajů. Po loňském roce, který byl fatální pro mnoho čápů, rorýsů a vlaštovek se ve stanicích obávají toho, že si počasí znovu vybere svou daň. Příjmy promáčených a vysílených ptáků už začaly. Obrovským problémem je však obsazenost stanic mláďaty. Mnoho z nich bylo navíc do stanice umístěno zbytečně.

Uprostřed pole kousek od pražské Vinoře stojí pozoruhodný strom. Je to topol bílý, kterému se také říká linda. Obvod kmene je úctyhodných 668 cm, což z tohoto topolu dělá v Praze strom s nejmohutnějším kmenem. Hluboce brázditý kmen se ve výšce 2,5 metrů dělí na dvě obrovské větvě nesoucí korunu. V seznamu pražských památných stromů má pořadové číslo 108. Krásných a zajímavých stromů je v Praze ale mnohem víc. V právě probíhající soutěži Objevme významné stromy je jich vytipováno již přes dvě stovky. Jsou mezi nimi mnohdy zapomenuté stromy, které nesou důležitá poselství naší historie.

O července loňského roku je možné kácet v oplocených zahradách stromy, jak je majitelům libo. Umožňuje to vyhláška bývalého ministra Tomáše Chalupy (ODS), která měla odlehčit správním řízením na obecních úřadech. Podle ochránců přírody ale norma umožňuje téměř libovolné kácení. Za kritiky se postavil i ombudsman, který ministerstvu doporučil, aby vyhlášku změnilo.

O zahradničení se často mluví jako o českém specifiku, činnosti spjatou s dobou socialismu. Tak tomu ale vůbec není. Zahrádkářské osady byly a jsou nedílnou součástí mnoha evropských měst, včetně Prahy. Minulost i současnost zahrádkářství v Praze i Evropě představuje výstava Pražské zahrádkové osady na Staroměstské radnici v Praze.