Přírodní zahradu Pasekářská idylka nedaleko Zlína si mohli lidé prohlédnout díky Víkendu otevřených zahrad, při němž se v zemi otevřelo asi 170 zahrad, parků, sadů a dalších prostranství. Soukromá zahrada u rodinného domu u Zlína se skládá ze zahrady s vyvýšenými záhony a ovocnými keři, nechybí ani sad, ve kterém jsou i méně tradiční odrůdy a včelí úly. Principem přírodní zahrady je do ní málo zasahovat, také nepožívat chemii, řekl ČTK majitel Martin Davidov.

Vlastní bylinkový čaj má město Slavičín na Zlínsku. Důležité je, že je vyroben z bylin, které rostou v okolí, řekl starosta Tomáš Chmela (nez.). Čaj nazvaný Slavičaj byl o víkendu pokřtěn v rámci Heřmánkového odpoledne.

Téměř 170 zahrad, parků a různých prostranství v Česku se otevřelo lidem v rámci Víkendu otevřených zahrad. Veřejnost si může prohlédnout také běžně nepřístupná místa. V zahradách, které jsou otevřené i jindy, je často připraven program nebo zpestření klasické prohlídky.

Letos poprvé se slaví Světový den zelených střech, který stanovili organizátoři z Evropské federace EFB na 6. června. V Česku se k němu připojil Svaz zakládání a údržby zeleně (SZÚZ. Zároveň probíhá 7. ročník soutěže Zelená střecha roku, ve které vybírá až do konce srpna svého favorita i veřejnost, a to na stránkách www.zelenastrecharoku.cz.

Městské části Praha 11 a Praha 12 začaly měnit některé trávníky na svém území na městské louky. Chtějí tak zamezit vysychání způsobeném klimatickými změnami. Na tzv. pobytových trávnících se snížil počet sečí.

„Neděle 10. května a pondělí 11. května jsou pro nás černými dny. Chemické postřiky nám usmrtily včely na třech stanovištích. Všech 75 úlů je téměř bez včel. Tmavé koberce zmítajících se otrávených včel před úly jsou smutnou podívanou,“ napsal na svou facebookovou stránku pardubický včelař Evžen Báchor.

Zemitá vůně deště po delším období sucha je natolik specifická, že dostala své jméno. Říká se jí petrichor, z řeckého slova pro kámen (petra), a īchōr, tekutinu, která měla kolovat v žilách řeckých bohů.

Vrátit do krajiny vodu, pomoci hmyzu, rostlinám, ptákům. Vypadá to jako spousta náročných úkolů, ale pro jejich splnění nejspíš stačí jediné. Začít obnovovat tůňky a mokřady. V Británii s tímto přístupem zatím slaví úspěch, byť spousta práce je ještě čeká. Píše o tom Conversation.

Konzumovat potraviny z lokálních zdrojů se opakovaně objevuje jako jeden z doporučovaných receptů na lepší budoucnost. Vyvarovat se dovozu zdaleka totiž znamená snížit emise a zrovna tak prospět soběstačnějším formám zemědělství. Má to háček. Vyjma obyvatel Evropy a severu Ameriky si „lokální dietu“ v podstatě nikdo jiný dopřát nemůže. Píše o tom Phys.org.

Nedostatek srážek, vysychající spodní vody i nízká odolnost vůči nemocem a škůdcům – tomu všemu musí aktuálně čelit evropské stromy. Čeští arboristé, kteří dlouhodobě patří mezi špičku v oboru, pomáhají nastavovat standardy péče o ohrožené dřeviny. Odborníci z Arboristické akademie vedou tým 11 zemí, který řeší, jak stromy správně prořezávat, jak řešit jejich stabilitu a jak si poradit s novou výsadbou. Cílem je především zachránit stávající zeleň. Informuje o tom Arboristická akademie.