Sněmovnu čeká bitva o zákaz klecových chovů slepic, který chce část vládních i opozičních poslanců v čele s Piráty v zákoně o ochraně zvířat. Proti zákazu se postavil ministr zemědělství Miroslav Toman (za ČSSD), podle něhož by to znevýhodnilo české drůbežáře ve prospěch dovozců z cizích zemí. Zákaz by tak podle jeho odpůrců měl smysl v případě, pokud by k němu přistoupila celá EU. Poslanci o zákazu rozhodnou zřejmě za dva týdny.

„Neděle 10. května a pondělí 11. května jsou pro nás černými dny. Chemické postřiky nám usmrtily včely na třech stanovištích. Všech 75 úlů je téměř bez včel. Tmavé koberce zmítajících se otrávených včel před úly jsou smutnou podívanou,“ napsal na svou facebookovou stránku pardubický včelař Evžen Báchor.

Tresty za týrání zvířat a za provozování takzvaných množíren budou přísnější. Za týrání bude hrozit místo pěti až šest let vězení. Přibude nový trestný čin chov zvířat v nevhodných podmínkách ohrožujících jejich život, za který budou moci soudy ukládat v krajním případě až desetileté vězení. Zavádí to novela trestního zákoníku, která dnes nabyla účinnosti. Soudy budou také moci samostatně ukládat zákaz chovu zvířat.

Hrozba klimatické změny, uhlíková stopa domácností a běžných činností, k tomu ještě kritická úloha rozhodnutí jednotlivce a směs doporučení, které mohou tohle všechno ovlivnit. Aktuální srovnávací studie Univerzity v Leedsu nic z této tradiční sestavy nevynechává, a přesto je do jisté míry průlomová. Proč? O tom píše například Independent.

Problém tzv. rychlé módy (fast fashion) bývá někdy představován jako záležitost spotřební mentality, akcelerující vznik odpadů. Pravda to samozřejmě je, ale jen do určité míry. Tričko vážící pár deka, které po několika nošeních skončí na skládce nebo ve spalovně, má totiž mnohem větší váhu. To, když dojde na jeho celkový dopad na životní prostředí. Podrobnosti uvádí studie uveřejněná v magazínu Nature.

Den Země slaví padesáté výročí. Letos se přizpůsobil současné epidemiologické situaci a vyzývá k digitálnímu úklidu. I ve virtuálním světě totiž existuje znečištění, které ovlivňuje reálné prostředí. Úložiště dat totiž vedou k obrovské spotřebě energie. Odstraněním digitálního odpadu uvolníte úložiště ve svých zařízeních, což je zrychlí a ušetří čas i spotřebovanou energii na jejich provoz.

Konzumovat potraviny z lokálních zdrojů se opakovaně objevuje jako jeden z doporučovaných receptů na lepší budoucnost. Vyvarovat se dovozu zdaleka totiž znamená snížit emise a zrovna tak prospět soběstačnějším formám zemědělství. Má to háček. Vyjma obyvatel Evropy a severu Ameriky si „lokální dietu“ v podstatě nikdo jiný dopřát nemůže. Píše o tom Phys.org.

Odchov motýlů v zázemí domova se jevil jako příjemný a poučný koníček, s potenciálem pro ochranu druhů. V případě monarchy stěhovavého je ale spíše pomýlenou strategií, která může poškodit jeho volně žijící populace. Proč? O tom píše The New York Times.

Je v tom kus očekávání a zklamání. Karanténa udělala z milionů lidí, kočujících auty z práce a zpět, usedlé obyvatele domácností. Očekávatelné snížení spotřeby energií a produkce emisí, které by se blížilo nízkoemisnímu životnímu stylu, se ale zatím nekoná. Proč? Píše o tom TreeHugger.

Prosté nošení oděvů uvolňuje do okolí výrazně vyšší množství mikrovláken, než jeho praní. Takový je závěr studie technologů z univerzity v Plymouthu, kteří se zaměřili na environmentální dopady textilního průmyslu. Píše o tom Independent.