Už delší dobu se nedají přehlédnout články o rychlém úbytku hmyzu. Zásadní roli v něm hraje např. ničení životního prostředí hmyzu a rozšíření pesticidů. Nepoužívání pesticidů je u nás asi běh na dlouhou trať, co ale můžeme ovlivnit vlastně hned je vytvořit pro hmyz dostatek prostoru aspoň u sebe doma.

Dramaticky snížit nebo rovnou eliminovat uhlíkové emise, abychom se vyhnuli katastrofickým scénářům klimatických změn. Jako plán to zní jednoduše, zvlášť, když známe jeden z nejpřednějších zdrojů znečištění: dopravu. Text uveřejněný na webu The Conversation upozorňuje na příkladu Spojených států amerických, proč to tak úplně jednoduché nejspíš nebude.

Chvilku se zdálo, jako by včelí med mohl být univerzálním sladkým lékem na úbytek hmyzí diverzity ve městech. Četné ekoprojekty, které se zaštiťovaly ochranou mizejících populací opylovačů, se snažily propagovat instalace včelích úlů na střechách domů, v lokálních městských biofarmách i ve veřejných parcích. Ale jak píše Independent, život skutečně ohrožených opylovačů tyhle akce vlastně jen zhoršovaly.

S jedním ze svých nejstarších obyvatel se musela v březnu rozloučit pražská Stromovka. Dub velkoplodý, jemuž podle odhadu bylo mezi 200 a 300 lety, se nevypořádal s následky požáru, jehož plameny jej zachvátily před třemi lety. Informují o tom Lesy hl. m. Prahy.

V průběhu minulých dní někdo ukradl čerstvě vysazenou třešňovou alej v okolí Libošovic. Podobný osud potkal i ovocné stromy v okolí Markvartic. Informuje o tom CHKO Český ráj.

Pro většinu měst a obcí v ČR nepředstavuje nová vyhláška, která jim ukládá od 1. dubna povinnost celoročně vyvážet bioodpad rostlinného původu, zásadní změnu. Jeho svoz a zpracování podporují léta a mají zajištěny kompostárny, sběrné dvory nebo speciální nádoby. Některé obce je navíc provozují celoročně už delší dobu, ačkoli dosud tak musely činit jen od dubna do října. Například přerovská radnice se ale zatím nerozhodla, jak se s novelou vyhlášky vypořádá, a o svozu bioodpadu z popelnic přes zimu bude teprve jednat.

V dotačním programu Dešťovka, kterým ministerstvo životního prostředí (MŽP) přispívá na lepší hospodaření s vodou, byly dosud přijaty 4000 žádostí za 185 milionů korun. Žádosti o systém na dešťovou vodu určenou pro splachování a současné zalévání zahrady tvoří 70 procent. Pro aktuální výzvu resort vyčlenil 340 milionů korun. Vyplývá to z dnešní tiskové zprávy MŽP.

Od letošního 1. dubna musejí obce zajistit místa pro třídění bioodpadů celoročně. Doposud měly tuto povinnost pouze v období od 1. dubna do 31. října. Požaduje to vyhláška Ministerstva životního prostředí. Podle ochránců přírody je vzkaz jasný: bioodpady nepatří do směsného odpadu.

České školy se mohou letos v květnu připojit k celosvětové kampani Měsíc školních zahrad, která chce upoutat širší pozornost ke školním zahradám, hřištím a dvorkům. Záměrem této iniciativy je, aby se prostředí venku stalo nedílnou součástí života pedagogů i jejich žáků. „Chceme povzbudit školy a učitele, aby s dětmi aktivně trávili čas venku a objevili pestré možnosti, které jim venkovní prostředí nabízí k výuce, odpočinku i setkávání,“ vzkazují Nadace Proměny Karla Komárka, vzdělávací centrum Tereza a střediska ekologické výchovy Chaloupky a Lipka, partneři Měsíce školních zahrad v České republice.

Před jarním pálením suché trávy varují hasiči v Libereckém kraji. Měli už kvůli tomu několik výjezdů. Například ve Stráži pod Ralskem se v neděli požár louky u zemědělského stavení rychle šířil směrem k obytným budovám. Zasahujícím hasičům se podařilo požár včas zlikvidovat a majetek uchránit. Informovala o tom mluvčí hasičů Pavlína Bílková.