Podle 73 % lidí v Česku patří budoucnost v obnovitelným zdrojům energie (OZE). Impulz pro jejich větší uplatňování má přijít od vlády, politici mají také podpořit domácnosti, které chtějí jít cestou vlastních energetických zdrojů. Takové jsou výsledky nového průzkumu agentury Ipsos, který zpracovala pro organizaci Greenpeace. Ekologická organizace v těchto dnech chystá nový projekt, který má zmapovat překážky na cestě k větší energetické soběstačnosti v obcích.

Ve Zlínském kraji bude 1245 nových kotlů. Úspěšným žadatelům o takzvané kotlíkové dotace kraj rozdělí 148,1 milionu korun, řekla ČTK mluvčí krajského úřadu Renata Janečková. Celorepublikový projekt si klade za cíl vyměnit staré kotle na tuhá paliva za ekologičtější způsoby vytápění. První kolo rozdělování dotací provázel v kraji i v celé zemi velký zájem lidí.

Rodiny žijící v takzvané dobrovolné skromnosti označila socioložka Hana Librová před 24 roky za pestré a zelené. A pojmenovala tak i svou publikaci. Znovu se jim věnovala v roce 2002, kdy vznikla kniha Vlažní a váhaví. A naposledy se jim spolu se svými kolegy Katedry environmentálních studií Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity věnovala loni. První výstup z poslední fáze výzkumu představuje výstava ve foyer Sálu Břetislava Bakaly s názvem Pestří: skromné domácnosti pod tlakem doby. Výstava je otevřena do 11. května. Dvanáct fotografických panelů mapuje osudy lidí, kteří se dobrovolně zřekli některých výdobytků moderní společnosti.

Zhruba třetina lidí, kteří v Plzeňském kraji podali žádost v první vlně kotlíkových dotací, chce příspěvek na tepelná čerpadla, nejmenší zájem mají žadatelé o kotle výhradně na biomasu. Krajští radní už ve dvou vlnách schválili 1104 z 1531 podaných žádostí. Poslední balík žádostí posoudí na květnovém jednání rady. Zřejmě od poloviny září by mohlo hejtmanství vyhlásit druhé kolo podávání žádostí, řekl vedoucí odboru životního prostředí krajského úřadu Martin Plíhal.

Lidé, kteří si chtějí díky dotacím EU vyměnit staré kotle na tuhá paliva za ekologičtější zařízení, mají velký zájem o dražší tepelná čerpadla. Jejich konečný podíl by měl být kolem 20 procent, řekl náměstek ministra životního prostředí Jan Kříž. Cílem ministerstva je vyměnit v ČR do roku 2020 až 100.000 nevyhovujících kotlů, tedy čtvrtinu. Na dotace půjde do všech krajů devět miliard korun. O první výzvy krajů byl velký zájem a peníze ovlivní už letošní topnou sezonu. Za rok se rozdělí další tři miliardy korun a o rok později stejná suma.

Zájemci o kotlíkové dotace v Libereckém kraji mají stále šanci. Kraj zatím rozdělil 83 milionů korun na 735 žádostí, celkem má na výměnu kotlů k dispozici 135 milionů korun. Pro nesplnění podmínek kraj vyřadil 25 žádostí a dalších zhruba 300 žadatelů musí své žádosti doplnit nebo opravit. Zájemci mohou žádosti o dotaci na výměnu kotle dál podávat, úředníci už je ale upozorňují, že se na ně nemusí dostat, řekl krajský radní pro rozvoj a evropské projekty Vít Příkaský (ČSSD).

Bohumín na Karvinsku začal lidem poskytovat bezúročné půjčky, které by jim měly usnadnit výměnu neekologického kotle za nový, šetrnější k životnímu prostředí. Právě na výměnu kotlů mohou lidé nyní získat dotace, ne všichni zájemci jsou ale schopni výměnu financovat z vlastních zdrojů a až následně čekat na proplacení nákladů spojených s výměnou. Město proto žadatelům o dotaci nabízí půjčku až 60 000 korun, řekla ČTK mluvčí radnice Lucie Kolková.

První vlna dotací na výměnu starých kotlů za nové ekologické je z 90 procent u konce. Předběžné výsledky ukazují, že největší zájem mají lidé o kombinované kotle na uhlí a biomasu, nejmenší zájem naopak o kotle jen na uhlí. Po velkém zájmu veřejnosti skončil příjem žádostí v osmi krajích, další čtyři mají dotace sice také vyčerpané, ale dále přijímají žádosti do takzvaného zásobníku. Zbývá jen Středočeský kraj a Praha, řekla Dominika Pospíšilová z tiskového oddělení ministerstva životního prostředí (MŽP).

Díky první vlně takzvaných kotlíkových dotací by mohlo být v Česku instalováno až 3500 nových plynových kotlů. Informoval o tom Český plynárenský svaz (ČPS). Uvedl, že podle údajů o počtu podaných žádostí ze sedmi krajů bylo zatím podáno téměř 2200 žádostí o dotaci na kondenzační plynové kotle. Plynem v Česku v současnosti topí nejvíce domácností, odhadem 1,4 milionu.

České peletárny vyrobily v loňském roce rekordní množství dřevních pelet. Výroba se nakonec zastavila na hodnotě 300 tisíc tun. Dvě třetiny produkce zamířily podle informací Klastru Česká peleta do zahraničí.