Moderní doba s sebou přináší mnoho technických vymožeností a jednou z nich je i noční osvětlování. Noční svícení je jistě dobrá věc, umožňuje nám prodloužit aktivní část dne, v noci vidíme na cestu, můžeme se kochat nasvětlenými památkami, ale i to má své stinné stránky.

Otázka znečišťování ovzduší jemným polétavým prachem, na kterou upozornil na stránkách Ekolistu pan Sommer (pozn. red.: Dusivé ovzduší aneb příběh kropicí tramvaje v Brně z 9.8.2007), je skutečně závažná. Chtěl bych však vyvrátit jeho nařčení, že město Brno a potažmo já, jako náměstek primátora, do jehož kompetence oblast životního prostředí spadá, nečiní nic ve prospěch zlepšení podmínek pro zdraví obyvatel města.

Přečetl jsem si na netu o vítězství majitelů vodních skútrů (požadavek na vodní plochy), následujícím po vyhrožování blokádou ministerstvu dopravy. Napadlo mě, že o svůj podíl si vlastně neříká už pouze příroda sama, nebo lidé, kteří přírodu mají opravdu rádi, váží si jí a respektují.

Již dříve a dnes opět jsem si přečetl v MF DNES článek o tom jak "Stromy u cest zabijí desítky lidí" (pozn. red.: Stromy u cest zabíjí desítky lidí, policie je chce kácet). Nechápu zřejmě myšlenkový proces pana redaktora a jeho vzdělání, ale nepochybně jeho logické myšlení je na nepříliš kvalitní úrovni.

Bylo to před rokem na počátku léta, kdy mě postihly srdeční potíže doprovázené dušností, což se považuje za velice varovný příznak onemocnění. Ukázalo se však, že příčinou dýchacích problémů nebylo nemocné srdce, ale prašné brněnské ovzduší. I letos v horkých dnech se mi projevily potíže dýchání a shledal jsem, že nejenom mně. Odkud se ale prach bere, jestliže město se o prázdninách vylidňuje, intenzita osobní i veřejné dopravy klesá a o vytápění se nedá téměř uvažovat? Přesto obyvatele sužují občas oblaka prachu. Je zřejmé, že samotný charakter městské zástavby s mnoha zpevněnými plochami bez zeleně, neschopnými prachové částice zachytit, podstatně napomáhá zvýšení kontaminace ovzduší.

Jakub Kašpar, tiskový mluvčí Ministerstva životního prostředí, ve svém komentáři ke společnému testu MF DNES a serveru Ekolist.cz píše, že biologická rozložitelnost nestačí. A obhajuje, proč je dobré kupovat výrobky, které nesou logo Ekologicky šetrný výrobek (celý text názoru). Já si zde dovolím připsat několik poznámek.

S nezvykle tupou tvrdohlavostí a bezohledností vůči ptactvu postupoval investor se souhlasem přerovského Stavebního úřadu při stavbě mostu Legií v Přerově. Ornitologové našli již dalšího, chráněného-ledňáčka říčního-, zabitého o průhlednou stěnu na tomto mostě. Přes odmítavé stanovisko přerovských ornitologů proti navržené průhledné stěně na okraji mostu, byla tato tzv. protihluková stěna postavena, i když mi není srozumitelný její účel právě nad řekou Bečvou, kde právě naopak, tvoří vražednou překážku pro ptactvo.

Při budování "průpichu" a s tím navazující rekonstrukcí mostu Legií, Stavební úřad Přerov vyslovil souhlas s postavením tzv. hlukové stěny (opět průhledné), a to i přes nedoporučení přerovských ornitologů, kteří to opodstatněně zdůvodnili jako život ohrožující překážku pro přelétající ptactvo.

NP Šumava vydala leták / mapičku „CYKLOTURISTIKA A JEJÍ MÍSTO V NÁRODNÍM PARKU ŠUMAVA,“ ve kterém obhajuje restriktivní přístup k terénní cyklistice pseudo-filosofií, pseudo-psychologií a generalizovanými tvrzeními o erozním vlivu horského kola.

MF DNES spolu se serverem Ekolist.cz připravily zajímavý test prostředků na mytí nádobí – jedním z jeho výsledků je i poznatek (pozitivní pro české vody i pro zákazníka), že všechny testované prostředky jsou snadno biologicky odbouratelné. Článek ovšem poněkud nešťastně vyznívá tak, jako by to znamenalo, že vlastně nemá smysl hledat ty, které mají skutečnou ekoznačku – například Ekologicky šetrný výrobek (EŠV), protože je to vlastně jedno, neb ekologické jsou všechny.