Hana Marvanová, předsedkyně US-DEU, nalíčila na ekologické aktivisty záludnou past. Na nočním jednání Republikového výboru této strany sice neprosadila svůj názor, že by se zbylé dvě strany Čtyřkoalice už neměly pokoušet vydávat se za čtyřkoalici, uspěla však s myšlenkou nabídnout volná místa na kandidátkách po zadlužené ODA nezávislým osobnostem z řad občanských iniciativ. V této souvislosti dnešní tisk zmiňuje mj. ředitele Hnutí DUHA Jana Beránka.

V letošním roce bude Českou republikou dokončen a předán k vyjednávání s Evropskou komisí Národní rozvojový plán (NDP). Je to základní dokument, který plánuje způsob, jak bude v naší zemi po vstupu do evropských struktur naloženo se strukturálními fondy (peníze, které EU poskytuje členským na rozvoj slabších regionů, nebo, chcete-li, na svou politiku ekonomické a sociální soudržnosti).

Vztah mezi dopravou a růstem měst je zjevný. Města vznikala na křižovatkách obchodních cest a jejich růst byl determinován technickými a ekonomickými možnostmi dopravy. Pokud chceme odpovědně předvídat a prognózovat rozvoj jak měst, tak dopravy, musíme mít představu, jak tento vztah bude vypadat v budoucnosti. Jaká budou naše města a struktura osídlení a jaké požadavky budou vyvolávat na vnitroměstskou i meziměstskou dopravu?

Ministr životního prostředí Miloš Kužvart je nešťastný ze stavu české televizní ekologické publicistiky. Jediný ekologický pořad ve veřejnoprávní televizi je podle něj jednostranný, nevyrovnaný, dokonce „opakovaně reprizuje již vyvrácené lži“. Proto neváhal a hned, jak byl zvolen nový generální ředitel, spolu s gratulací přispěchal i se stížností na onen ďábelský pořad. „Do veřejnoprávní televize nepatří a životnímu prostředí škodí,“ nechal se slyšet pan ministr.

"Místní poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálního odpadu. Statutární město Hradec Králové – Magistrát města – odbor ekonomický. V souladu s ustanovením §10b, zákona č. 565/1990 o místních poplatcích …" podepsána vedoucí oddělení daní a poplatků i vedoucí ekonomického odboru. Máme tu novou vyhlášku, něco podobného našel pod stromečkem každý z nás. Já, vy, my všichni. Dáreček. Dražší voda, elektřina, plyn, povinné ručení a plus odpady – daně z blahobytu.

V ekologických a environmentálních koncepcích se střetávají dva přístupy. Ten první má inženýrský charakter. Jeho stoupencům jde v zásadě o to, abychom si uvědomili lidskou roli v globálních ekologických vztazích a dokázali upravit své spotřebitelské chování tak, aby nevedlo k obtížně řešitelným problémům. Tento přístup nezkoumá nijak náš citový vztah ke stromům a ptákům, příroda je v něm pouze prostředím, do kterého jsme byli zasazeni, které se nám sice více či méně líbí, ale nejsme až tak zásadně proti jeho podmaňování, upravování a vykořisťování. Tváříme se, že je možná dobré vidět ušáka kličkujícího v poli ozářeném sluncem mezi zbytky sněhu, ale že je normální, když se většině lidí líbí více propracovaný výsledek počítačové grafiky.

Denně jsme pod palbou nejrozmanitějších zpráv, masírují nás média, televize, rádia, tisk... Informace vnímáme někdy na půl ucha a už nás zaujme na sto procent opravdu jen máloco. Výrobci distribuují konzumní zboží a lidé je pod tlakem reklam a módních trendů kupují.

Vrcholky Jeseníků přikryla první sněhová peřina, milovníci lyžařského sportu začali chystat skluznice svých prken pro novou sezónu. Řada z nich jistě přemýšlí, na kolika sjezdovkách pod nejvyšší moravskou horou Pradědem si vlastně letos "zařádí". Na definitivní rozuzlení této hádanky z pera ministra Kužvarta si budeme muset sice ještě pár dní počkat, už dnes však můžeme svým způsobem bilancovat.

Rád bych se ještě vrátil k události, která před téměř dvěma měsíci velmi ovlivnila dění na celém světě. Je mi velice líto lidí, kteří zahynuli při teroristickém útoku. Zároveň se domnívám, že si Amerika za tento teroristický útok do jisté míry může sama a mohla ho již dávno očekávat. Arogance a ignorace některých předních politiků a představitelů klíčových organizací (IMF, WB, WTO) dění v okolním světě, na který měli a stále mají rozhodující vliv, byla neúnosná.

Přemýšlel jsem o tom, jak a zda se může sled událostí od 11. září tohoto roku přímo projevit v oblasti ochrany přírody a životního prostředí. Někdo řekne - co má terorismus, fundamentalismus a jiné podobné záležitosti s takovámi tématy společného? No určitě má, ale podchytit vše, to je téma na celou knihu. Pokusím se naznačit jen něco.