Ryby z rodu štítníků mají modifikované ploutve podobající se nohám, které jim patrně pomáhají v pohybu po mořském dně. Některé z nich ale končetiny používají i k ochutnávání svého okolí, aby si našly cestu ke kořisti. Vyplývá to z práce vědeckého týmu, o které napsal list The Guardian.

Zpřístupněné jeskyně České republiky se z větší části vzpamatovaly z přívalů vody a větru v uplynulém období. Jedinou výjimkou jsou Jeskyně Na Pomezí u Jeseníku, kde příval bahna a vody podzemí zaplavil natolik, že odstraňování škod a opravy elektroinstalací potrvá ještě několik týdnů. Správcům jeskyně pomáhají dobrovolníci z řad speleologů a milovníků přírody.

Příhodný průběh povětrnostních podmínek posledních let v příznivém souběhu s dalšími faktory významně ztlumil trvající gradaci lýkožroutů. Lesníci třetí rok po sobě evidovali pokles kalamitních těžeb po předchozích osmi letech permanentního nárůstu. Kůrovcovou kalamitou je již však postiženo prakticky celé území Česka. Proto vzhledem ke stále obrovským počtům kůrovců v lesích a k nevyzpytatelnosti vývoje počasích v příštích letech nelze ještě hovořit o opětovném získání úplné kontroly nad populacemi kůrovců.

Dronte mauricijský, latinsky zvaný Raphus cucullatus a poněkud familiárněji též pták dodo, má v historii ochrany ohrožených živočichů hodně zvláštní, chtělo by se říct až výsadní postavení. Čím si jej vysloužil?

V polovině září 2024 došlo ve velmi rozsáhlém regionu střední Evropy, zahrnujícím Polsko, Česko, Rakousko, Rumunsko, Maďarsko, Německo a Slovensko, k velmi silným srážkám, které během čtyř dnů překonaly místní i národní srážkové rekordy. Které vedly ke vzniku záplav, jimiž byly bezprostředně zasaženy téměř dva miliony lidí. Informuje o tom World Weather Attribution..

Pachové ohradníky či pachové nosiče jsou speciální prostředky používané k odpuzování divoké zvěře, jako jsou například jeleni, srnky a divoká prasata. Tyto nosiče jsou napuštěny různými látkami, které simulují nepříjemné pachy pro zvěř. Používají se k ochraně zahrad, sadů, vinic, lesních porostů a zejména dopravní infrastruktury. Většina v současné době používaných je ale problémem pro životní prostředí. Při jejich rozkladu totiž vznikají mikroplasty. Tým českých výzkumníků nyní pracuje na ekologické alternativě. Výsledky mají mít známé do roku 2026. Ty dosavadní, po dvouletém zkoumání jsou ale velmi nadějné.

Pravidelné sčítání hořečků nahořklých probíhá vždy na konci léta. Letos rostlinám pomohlo příznivé počasí i péče o místa, kde hořečky rostou. Ta je součástí záchranného programu, který koordinuje Agentura ochrany přírody a krajiny ČR.

Snímek je ze středečního bagrování na Pelhřimovsku – cca v hloubce 50 cm už začíná suchá zemina.

Účet za boj, který svět vede s invazními druhy, se pohybuje okolo třiceti miliard dolarů ročně. Depresivní není jen ona částka, ale i fakt, že výsledky jsou často téměř nezřetelné. Snížit náklady a učinit celý ten problém alespoň trochu stravitelnější by v případě několika nepůvodních a zavlečených živočišných druhů mohlo, kdybychom je začali jíst.

Před rokem, 16. září 2023, seismometry po celém světě zaznamenaly neobvyklý signál. Lišil se od typických zemětřesení. Šlo o monotónní kmitání s jedinečnou dominantní frekvencí. Jak odhalil mezinárodní tým vědců, vedený výzkumníky z Karlsruhe Institute of Technology (KIT), jeho zdrojem byl jediný fjord na východě Grónska. O svých poznatcích nyní vědci informovali v časopise Science.