Povodeň je živel, který ničí majetek lidí a někdy bere i životy. Asi všichni, kdo jsme měli štěstí a přečkali ji bez úhony, jsme s účastí mysleli na tragické oběti a mnozí pomáhali zachraňovat a poté obnovovat. Ekolog však myslí i v širších rámcích - myslí obecně na přírodu a krajinu.

Pražská zoo vypila svůj kalich hořkosti až do dna. Ani několikadenní záchranná anabáze lachtana Gastona nám neumožnila prožít malý happy end. Jsme vysílení, zlomení a prožitá traumata si poneseme celý život.

Stále častější povodně a jiné přírodní kalamitní stavy budou určitě opět námětem různých úvah. Činnost vodohospodářů a krizových štábů také. Nyní jde jen o několik opravdu předběžných poznámek. O těchto věcech i o globálních souvislostech by se mělo otevřeně debatovat.

Málo pravděpodobný katastrofální scénář se naplnil a naprostá většina odborníků varuje, že oteplování Země bude takové následky přinášet častěji. Zatím však naše sdělovací prostředky, na rozdíl od německých sdělovacích prostředků, nehledají příčiny klimatických změn a zbytečného zhoršování následků povodní, ale zabývají se pouze samotnými povodněmi.

Loni vznikl v Holandsku projekt Deltapark, jehož základem je pěstování zemědělských produktů v sedmipodlažní budově s kontrolovaným klimatem. Tím může Holandsko řešit svůj velký problém nedostatku půdy. U nás byla na ministerstvu životního prostředí zpracována studie o lesním pásu kolem Prahy, který by měl blahodárně působit na pražské životní prostředí. Autoři se odvolávají i na obdobné lesní pásy kolem velkých měst v cizině.

Dosavadní ministr životního prostředí Miloš Kužvart (ČSSD) v pondělním rozhovoru pro EkoList říká, že by jeho resort měl zůstat v rukou sociální demokracie. Proč? Protože údajně ochrana životního prostředí je věcí obrany veřejných zájmů a to je prý výsada politické levice. Pokud tomu dobře rozumím, pravicová (nebo snad lépe řečeno pravostředová) Koalice by to podle Kužvarta tak dobře dělat nedokázala už ze své podstaty.

V odpovědích Miloše Kužvarta (Ekologická daňová reforma je prioritou i pro Miloše Kužvarta) lze sledovat poučení z potíží, které si způsobil neuváženými výroky oslavujícími volební "vítězství" komunistů či nepravdivě obviňujícími Koalici ze zaostávání za ČSSD v ochraně životního prostředí. Nic tak ostrého v rozhovoru nenajdeme. Přesto řada výroků stojí za reakci.

K vašemu článku (Jak na špínu bez fosfátu) v květnovém čísle podotýkám, že správně, ale ne dost důrazně uvádíte negativní dopady bezfosfátových pracích a čisticích prostředků.

Bylo pondělí 22. dubna a celý svět oslavoval ekologický svátek - Den Země. Koupil jsem si časopis TÝDEN a v něm mě zaujala reportáž Patrika Kaizra nazvaná “Dobře zaplacené dobro”. Článek obvinil ekologické sdružení z toho, že prý za peníze nadnárodní firmy provozující skládky vedlo kampaň proti malešické spalovně. Při čtení jsem si ale uvědomil, že autor nezveřejnil ani jména osob ani čísla účtů, přes které měly peníze údajně plynout. Dokonce píše vágně o “jedné vídeňské bance”, takže není možné cokoli z údajného odhalení ověřit. Podle tvrzení pana Kaizra mělo údajně přes několik kont putovat celkem asi 260 tisíc korun. Vše prý odhalil analytický odbor ministerstva financí, který sbírá informace o neobvyklých obchodech a o tzv. praní špinavých peněz.

Z patnácti konkrétních opatření na zlepšení životního prostředí, které politickým stranám zaslaly ekologické organizace, se jich nejvíc splnit zavázala Koalice (9) a Strana zelených (7). Pro ostatní strany byl tento test propadákem.