Byly doby, kdy železnice a majitelé lesů úzce spolupracovali na tom, aby se v okolí dráhy nemohlo nic stát. Se zánikem parních lokomotiv ale tato spolupráce zanikla – a ze zákonů vypadla i povinnost udržovat podél tratí protipožární pásy. Dnes jsou v bezprostředním okolí vzrostlé stromy, které mohou ohrozit bezpečnost dopravy. Tématu se 6. června věnoval seminář Bezpečná krajina z pohledu složek IZS ČR, správců liniových staveb a dopravy v kontextu negativních dopadů klimatické změny, který se konal v Poslanecké sněmovně.

Území Krkonošského národního parku se v tuto dobu na mnoha místech doslova modrá. Může za to lupina mnoholistá (Lupinus polyphyllus), známá též jako vlčí bob mnoholistý. V České republice je zařazena na seznam invazních druhů rostlin, jež mají rozsáhlé dopady na ekosystémy. Laici se tedy těší její krásou a odborníci mají těžkou hlavu, jak zdlouhavý boj nad ní vyhrát.

Hasiči se potýkají se špatnou průjezdností krajinou. Zmínila to Iva Brejzová z Generálního ředitelství Hasičského záchranné sboru. Tématu se 6. června věnoval seminář Bezpečná krajina z pohledu složek IZS ČR, správců liniových staveb a dopravy v kontextu negativních dopadů klimatické změny, který se konal v Poslanecké sněmovně.

Stromy podél cest. Na jedné straně nebezpečné pevné překážky pro cestující v autě. Na druhé straně významný krajinný prvek, který přináší i lidem na cestách řadu pozitiv. Zamezit střetům se stojícími i spadlými stromy mohou pomoci i kvalitní dostupná data přímo z terénu. Tématu se 6. června věnoval seminář Bezpečná krajina z pohledu složek IZS ČR, správců liniových staveb a dopravy v kontextu negativních dopadů klimatické změny, který se konal v Poslanecké sněmovně.

Ředitelství silnic a dálnic by si dokázalo představit, že by svahy kolem dálnic a rychlostních silnic byly osázeny keři. Ty totiž svah zpevňují, brání erozi, lapají prach, snižují hluk a jsou útočištěm pro zvířata. To poslední je ale zároveň problém pro bezpečnost dopravy i zvířata. O tématu se za ŘSD zmínila Eva Hrušková na nedávném semináři o bezpečné krajině.

Naše krajina už není tak bezpečná, jak jsme byli zvyklí dříve. Častější požáry, sesuvy půdy, ohrožení liniových staveb. „Je to velké téma jak pro akademiky, tak pro uživatele krajiny, lesní hospodáře a zemědělce,“ míní děkan Fakulty lesnické a dřevařské ČZU Róbert Marušák. Tématu se 6. června věnoval seminář Bezpečná krajina z pohledu složek IZS ČR, správců liniových staveb a dopravy v kontextu negativních dopadů klimatické změny, který se konal v Poslanecké sněmovně a které Róbert Marušák udělil záštitu.

Vědci v Jihoafrické republice byli ohromení, když zjistili, že stále obydlená termitiště v aridní oblasti země jsou stará více než 30 000 let. To znamená, že jde o nejstarší známá aktivní termitiště, informovala agentura AP.

Biotechnické čištění vod může pomoct chránit rostliny a živočichy v mokřadech. Mezi taková opatření patří třeba kořenová čistírna, kdy znečištěná voda protéká pomalu kořenovým filtrem. V něm jsou bakterie, které vodu čistí a kolem vysázené rostliny odebírají fosfory a další látky, jež napomáhají invazivnímu růstu například rákosu.

Máte pocit, že jste doslova magnet na komáry? Přitahujete je víc než vaši přátelé a příbuzní? A ptáte se, čím to je, a jak byste tomu mohli zabránit? Na tyto otázky se pokusil najít odpovědi zpravodajský server The New York Times.

Dominantním postupem obnovy lesa na kalamitních holinách je stále umělá výsadba cílových dřevin, případně v kombinaci s přirozenou obnovou. Cílové dřeviny, vysazované přímo na kalamitní holiny, vykazují často značnou mortalitu a pomalý růst především vlivem nepříznivých podmínek prostředí. Mohou však lesníci postupovat nějak jinak? Vědci nabízejí alternativu obnovy přes přípravný les.