Co uniká studentům životního prostředí? Podceňují některé klíčové hrozby pro biodiverzitu

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Zdroj | Depositphotos

Studenti dostali dotazník uvádějící osm příčin globální ztráty biologické rozmanitosti a měli uvést míru vlivu těchto faktorů na pokles světové biodiverzity. Mezi osmi faktory bylo pět skutečných příčin ztráty biologické rozmanitosti: změna klimatu, nadměrné využívání přírodních zdrojů (například rybolovem), ztráta stanovišť (například odlesňování), vytlačování invazivními druhy a znečištění (emise do ovzduší i plastový odpad, havárie apod.). V dotazníku byly navíc uvedeny tři faktory, které mají na biologickou rozmanitost jen malý nebo žádný vliv jako elektrosmog, hluk z výroby a dopravy a internet.

Výzkumníci následně analyzovali existenci osmi různých typů odpovědí na vnímání příčin ztráty biodiverzity. V jednom z těchto typů reakcí byla podceňována změna klimatu, v jiných bylo podhodnocováno znečištění nebo invazivní druhy. Některé odpovědi byly specifické pro určité země a nabízí se možná vysvětlení těchto mezer ve znalostech budoucích odborníků na životní prostředí.

Například podcenění vlivu změny klimatu se vyskytuje mnohem častěji v zemích s velmi vysokými emisemi CO2 jako je Rusko, Čína nebo Saúdská Arábie. „Ačkoli naše data nedokážou vysvětlit, proč tomu tak je, domníváme se, že dotyční studenti v těchto zemích jsou o tom méně informovaní. Na univerzitě se neučí, že změna klimatu zhoršuje i ztrátu biologické rozmanitosti,“ říká Matthias Kleespies z katedry didaktiky biologických věd na Goethově univerzitě ve Frankfurtu. Navíc to souvisí s příspěvkem jejich vlastní země ke změně klimatu. Možná lidé nejsou ochotní přiznat, jak rozsáhlý tento příspěvek je, uvažují vědci.

Naopak znečištění bylo častěji podceňovaný faktor v bohatých zemích se zdravějšími ekosystémy – Austrálii, Švédsku a Německu. Kleespies předpokládá, že znečištění není v těchto zemích obecně vnímáno jako problém, a proto také není považováno za jednu z hlavních příčin globální ztráty biologické rozmanitosti.

Výrazné podceňování vlivu invazivních druhů je rozšířenější v zemích jako Nigérie a Keňa, kde jsou nepůvodní druhy méně běžné. Na rozdíl od Austrálie či Španělska, kde představují invazivní druhy závažný problém.

Poprvé se tak podle Kleespiese ukázaly obrovské mezery ve vnímání ohrožujících faktorů pro biodiverzitu mezi generací budoucích odborníků v sektoru životního prostředí. Tyto mezery by se podle něj měly zacelit. V budoucnu budou tito lidé pravděpodobně zaujímat vlivné pozice v politice životního prostředí a podnikání – a budou hrát klíčovou roli při rozhodování, zda a jak proti celosvětovému poklesu biologické rozmanitosti účinně bojovat.

Přečtěte si také |

Matěj Hollan: Jistý pokrok tu je. Před 100 lety by za záplavy mohli Židi, dnes jsou škodnou ekologové

Národní perspektiva je v jednotlivých zemích důležitá, protože je třeba vzít v úvahu místní podmínky, ale stejně tak je třeba brát v úvahu i globální hledisko. Problémy biologické rozmanitosti v současnosti výrazně narůstají a je potřeba dobře stanovit priority. Podceňování určitých hrozeb nebo nerozlišování mezi hlavními a menšími příčinami problému může vést k neefektivnímu přidělování zdrojů a neúčinným strategiím ochrany přírody.

„Ztráta biologické rozmanitosti se týká nás všech; je to globální problém. To je důvod, proč studenti studijních programů souvisejících s životním prostředím musí myslet globálně, bez ohledu na zemi původu,“ dodává Kleespies.