Eroze půdy je velký problém. Škody jsou někdy vidět až z ptačí perspektivy
Příklady erozních událostí z roku 2024
Zásadní roli v ochraně půdy před erozí hraje prevence – správné hospodaření. Pojďme rozebrat několik erozních událostí z letošního roku, kterým šlo předejít.Pravidlo 30 ha. Funguje? Dodržuje ho někdo?
V roce 2021 bylo zavedeno pravidlo maximální souvislé plochy jedné plodiny, která může tvořit blok o nejvýše 30 hektarech.„Naším záměrem je zlepšit stav zemědělské půdy, a tím i životního prostředí. Pokud zemědělci přestanou pěstovat monokultury na rozsáhlých, ničím nepřerušovaných polích, zlepšíme i schopnost krajiny zadržovat vodu...“ řekl k tomu již v roce 2018 tehdejší ministr zemědělství Miroslav Toman.
Přečtěte si také |
Zuzana Benešová: Projekt Živá půda na pár kliknutí poradí, jak chránit půduJedním z příkladů závažné eroze jsou opakované erozní události v obci Draženov na Domažlicku, ke kterým došlo v letech 2008, 2013, 2017, 2021, 2023 a 2024. Tyto události byly zaznamenány, pravděpodobně však došlo k mnoha dalším. Při poslední erozi došlo k poškození 48 hektarů orné půdy. Erozní rýhy, které se zde vytvořily, dosahují délky přes půl kilometru. Na poli se nedostatečně střídají plodiny a eroze se v této oblasti opakuje zejména při pěstování kukuřice nebo řepky. Obě plodiny se zde pěstují často po sobě.
Letos jsou dva půdní bloky oseté kukuřicí (30 a 23 ha) oddělené 3,5 m širokým pásem úhoru, který ale neměl šanci erozi zabránit. Na obou polích hospodaří různé subjekty, které ale sídlí na stejné adrese a ve vedení mají stejné osoby. Skutečnost, že se oba zemědělci rozhodli pěstovat kukuřici ve stejný čas nejspíš není náhodná. Z pohledu legislativy je všechno v pořádku, protože žádné pole nemá větší výměru než 30 ha a jedná se o dva různé zemědělce.
Obcházení pravidla maximální souvislé plochy jedné plodiny je velmi časté, jak se můžete sami přesvědčit letmým nahlédnutím do Monitoringu eroze. Zemědělci osejí velké pole, ale formálně si ho rozdělí na menší díly, aby se každý díl vešel do stanoveného limitu. Nemusí vytvořit ani část pole s jinou kulturou (travnatý pás, úhor). Stačí pár řádku kukuřice uprostřed pole v evidenci ve Veřejném registru půdy (LPIS) přepsat na jiný subjekt a v terénu k prvnímu a poslednímu řádku zatlouct kůl. Kdyby přišla kontrola, ukáže zemědělec uprostřed pár svých řádků a kontrola shledá, že je všechno v pořádku, protože má pole např. 0,5 hektarové (pár řádků uprostřed), zatímco „soused” po obou stranách 2 x 30 ha. Pravidlo je splněno i přesto, že reálně je oseto kukuřicí jedno velké pole o výměře 60,5 ha.
Když jde o erozi, na velikosti nezáleží
Další příklad pochází z pole o výměře 8,5 hektaru. To je méně, než je stanovená maximální velikost pole na erozně ohroženém pozemku. Brambory jsou pěstovány pouze na 5 hektarech. Na zbylé výměře se nacházel jarní ječmen a kukuřice na siláž.Přečtěte si také |
Případů eroze půdy je letos už více než za celý loňský rokBrambory byly vysázeny správně po vrstevnici. Vodu nezadržely ani připravené hrůbky, které mohly odtok vody zpomalit a poskytnout více času na vsakování. Když voda nemá možnost se rychle vsáknout do půdy, začne odtékat po povrchu. Pokud s sebou bere i ornici, znamená to, že půda není v dobrém stavu. Nemá odolné, stabilní půdní hrudky (agregáty), které by ji držely pohromadě, a dochází k vodní erozi. Ornice se tak z pole odplavuje a s každým dalším deštěm se situace zhoršuje. Přitom právě tato horní vrstva půdy je schopná zadržet velké množství vody, což je klíčové pro zdraví a úrodnost půdy.
Také toto pole je dlouhodobě sužováno erozí – prokazatelně se opakovala v letech 2007, 2010, 2019, 2020, 2022 a 2024. Eroze nastane vždy, když jsou na poli brambory, kukuřice nebo řepka. Nezabrání ji ani to, že je pole velmi malé, hluboko pod limitem maximální velikosti.
Vítejte na Vysočině, zemi erozi zaslíbené
Na Vysočině bývá každoročně nejvíce erozních událostí. Společným jmenovatelem kromě pěstování kukuřice a brambor ve svahu, je holá půda po sklizni.. Někteří zemědělci si nechtějí přiznat, že určité pozemky nejsou vhodné pro pěstování plodin na orné půdě bez protierozních opatření. Pokud nechtějí akceptovat nutnost těchto opatření, je lepší, aby tyto pozemky raději zatravnili.Ukázkovou erozí je následující příklad, kdy zemědělec po sklizni žita „připravil půdu“ na setí ozimů, v tomto případě řepky. Jenže přišla tradiční letní bouřka, která rozdrobenou ornici i s vysetými semínky řepky spláchla z pole pryč.
Eroze si nevybírá – zasáhla obec Mokrou i Suchou
Co se stane, když se kukuřice vyseje bez protierozních opatření na větší ploše do jemně zpracované půdy, která má většinou pár centimetrů pod povrchem utuženou vrstvu půdy? Mohli se o tom letos přesvědčit v obci Mokrá u Soběslavi. Byl to zážitek, který nechcete znovu zažít. Po přívalové srážce místo zasakování do půdy začala voda z pole rychle odtékat po povrchu. To způsobilo erozi jako z učebnice. Bahno se valilo přes silniční příkop, zaneslo odvodňovací příkop, zaplavilo silnice, zahrady i sklepy a nakonec si udělalo výlet až do vodní nádrže. I zde měl přitom zemědělec hned několik různých možností, jak pěstovat kukuřici bezpečně. Mementem mu měla být především erozní událost z předloňského roku, která vznikla na opačné straně silnice, kde jsou stejné podmínky.O moc lépe nedopadla ani obec Suchá, která je pravidelně sužována opakovanými erozemi.
Eroze ve Mšeně: bahenní lázně místo koupaliště
Zahájení letní sezóny na koupališti ve městě Mšeno muselo být letos o týden odloženo. V pátek 31. 5. 2024, den před plánovaným otevřením, ornice z pole nad koupalištěm, kde místní zemědělec zasel kukuřici po spádnici na holé půdě, odtekla při přívalovém dešti rovnou do bazénu. Voda v bazénu byla znehodnocena a bazén musel být vypuštěn a spolu s celým areálem odbahněn.Přečtěte si také |
Zuzana Benešová: Pole uprostřed lánu: jak se k němu dostat?Odstraňování ornice způsobuje městu náklady navíc z veřejných zdrojů. Pole jim ale částečně patří, takže dobře nastavenou pachtovní smlouvou s protierozními opatřeními šlo erozi účinně předejít, místo vypouštění veřejných prostředků do kanálu. A to doslova.
Co s erozí a nepoučitelnými zemědělci?
Za poslední 4 měsíce se do Monitoringu eroze dostalo 475 erozních událostí, které vůbec nemusely nastat. Ročně přijdeme v důsledku eroze o 21 milionů tun ornice v hodnotě 4,2 miliardy korun. Ztrácíme tu nejúrodnější vrstvu půdy, která se tvoří stovky let. To, jak budou pole vypadat a jestli budou úrodná i za pár let, mohou ovlivnit nejen zemědělci, ale i vlastníci pozemků a občané, kteří půdu nevlastní.Monitoring eroze provozuje Státní pozemkový úřad a Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy. Portál eviduje pouze nahlášené erozní události, nereflektuje tak zcela reálný stav. Pokud erozní událost nikdo nenahlásí, úřad se o ní nedozví a do Monitoringu eroze se nikdy nedostane.
Přečtěte si také |
Výzkumný ústav: Z přívalových srážek krajina zadrží jen několik procent vodyPříklady erozí výše ukazují, že na velikosti nezáleží. Eroze může nastat na velkém poli stejně jako na malém. Zemědělci se nedělí na velké a malé, ale na dobře a špatně hospodařící.
Ukazuje se, že stávající pravidla a legislativa jsou neúčinné. Otázka je, co udělat s těmi zemědělci, kteří se nepoučí ani z opakovaných erozí. Zavést pravidlo "Dvakrát a dost!"? Tedy zákaz činnosti po 2 závažných prohřešcích?
Krotitelé eroze
Když si pozemky pravidelně sužovány opakovanými erozemi nedokáží poradit ani s běžnými dešťovými srážkami, svědčí to o tom, že půda není v dobré kondici. Pokud by byla půda v pořádku a měla dobrou strukturu, jeden vydatnější přívalový deštík by s ní nehnul. Tato pole změnu způsobu hospodaření nutně potřebují. Pomocí jednoduchých opatření lze výrazně zvýšit schopnost půdy vsakovat vodu a tím snížit riziko eroze již do jednoho roku po změně hospodaření.Dokazují to zemědělci z Platformy pro regenerativní zemědělství a Spolku pro regenerativní zemědělství. Mnozí z nich měli v minulosti také problémy s erozí, začali to však aktivně měnit. Shodují se, že jakmile přestali s orbou a hlubokým kypřením, půda už v prvním roce začala vsakovat vodu mnohem rychleji. Někteří z nich byli velmi překvapení, když po první silnější srážce zůstala půda na svém místě také na erozně ohroženém poli s kukuřicí. Další zase s překvapením poznamenávají, že po poli lze pěšky projít i po srážce bez toho, aby se jim lepila půda na boty.
V boji proti erozi nejvíc pomáhá bezorební setí a pěstování meziplodin mezi hlavními plodinami. Meziplodiny hrají klíčovou roli v ochraně půdy tím, že ji rychle pokrývají, čímž zabraňují přímému dopadu srážkové vody na holou půdu, která je náchylná k erozi. Voda dopadá na vegetaci, která ji efektivně transportuje do půdy a tím minimalizuje riziko povrchového odtoku.
Kořeny meziplodin navíc poskytují potravu půdním živočichům, kteří nejen pomáhají rostlinám přijímat živiny, ale také produkují lepkavé látky fungující jako „lepidlo“ a spojující jednotlivé částice půdy dohromady. Tím vzniká stabilní a odolná půdní struktura, která je odolnější vůči erozi. To je zvlášť důležité během podzimních dešťů, kdy konvenční zemědělci často kypří půdu a nechávají ji holou, čímž ji vystavují erozi.
Přečtěte si také |
Martin Smetana: Jak sadit stromy na pole?Výsev meziplodinové směsi nepředstavuje dodatečnou práci ani vyšší náklady. Místo tradiční orby nebo kypření se zavádí efektivnější protierozní opatření – setí meziplodin. Zemědělci mohou navíc čerpat dotace na osiva meziplodin, což pomáhá pokrýt náklady.
Je však důležité provádět všechny pracovní operace za vhodných půdních vlhkostních podmínek, aby se předešlo zhutnění půdy, deformaci pór v půdních agregátech a snížení schopnosti půdy vsakovat a zadržovat vodu. Toto opatření je klíčové pro efektivní ochranu proti erozi.
Čeští zemědělci mají k dispozici:
-
● vyspělé technologie, které umí předpovídat rizika vzniku eroze. Tyto informace mají k dispozici ve Veřejném registru půdy (LPIS), s kterým běžně pracují, když žádají o dotace.
-
● výsledky zemědělského výzkumu, které nabízí širokou paletu prověřených protierozních opatření
-
● moderní techniku, která umožňuje bezorební pěstování plodin
-
● inspirativní články a možnost poradenství v přechodu na regenerativní zemědělství na www.regezem.cz
Vlastníci půdy mají k dispozici:
-
● vzor pachtovní smlouvy na www.pachtovnismlouva.cz, která jejich půdu před erozí ochrání
-
● poradnu Živé půdy, kam se mohou obrátit, pokud potřebují pomoc s nastavením péče o svou půdu
Vlastníci i občané bez půdy mají k dispozici:
-
● nástroj pro hlášení erozí, pokud se s ní setkají
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (65)
Karel Zvářal
12.9.2024 06:09pavel peregrin
12.9.2024 06:56Karel Zvářal
12.9.2024 07:28 Reaguje na pavel peregrinKarel Zvářal
12.9.2024 07:34 Reaguje na pavel peregrinpavel peregrin
12.9.2024 07:39 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
12.9.2024 07:54 Reaguje na pavel peregrinpavel peregrin
12.9.2024 10:11 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
12.9.2024 10:18 Reaguje na pavel peregrinpavel peregrin
12.9.2024 11:16 Reaguje na Karel ZvářalJindřich Duras
13.9.2024 09:36 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
13.9.2024 13:59 Reaguje na Jindřich DurasJedním pooráním tu "živou půdu" nezabijete, jako např. výstřelem živého tvora. Jen se dočasně mírně sníží kvalita půdy, která však v dalších letech se vrátí k normálu. V určitých momentech (letech) je vhodné využít orby, avšak její zařazení by nemělo přesahovat (10-20%) zpracování půdy. A jestli se mýlím, dejte mi prosím odkaz, kde toto někdo vyvrací jako špatný/ destruktivní přístup.
Na kombinaci metod věřím jako na mísení genů, kdy voříšci překonávají svými schopnostmi a vlastnosti pracně šlechtěná plemena.
Jindřich Duras
13.9.2024 15:18 Reaguje na Karel Zvářalale jak říkám, nejsem zemědělec.
Jindřich Duras
13.9.2024 15:18 Reaguje na Karel Zvářalale jak říkám, nejsem zemědělec.
Karel Zvářal
13.9.2024 15:45 Reaguje na Jindřich Durashttps://myslivost.cz/Casopis-Myslivost/Myslivost/2016/Leden-2016/Vyhody-jarni-orby-pro-zver-i-ochranu-pudy
V článku jsou i fota, dokládající dobrou (normální) úrodu při použití nezvyklého termínu orby, což se u některých setkalo s nepochopením, zatímco jinde to "potichu" praktikují.
pavel peregrin
12.9.2024 07:37 Reaguje na pavel peregrinKarel Zvářal
12.9.2024 07:42 Reaguje na pavel peregrinpavel peregrin
12.9.2024 07:47 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
12.9.2024 07:51 Reaguje na pavel peregrinŽivá půda
12.9.2024 09:13 Reaguje na pavel peregrinpavel peregrin
12.9.2024 10:14 Reaguje na Živá půdaŽivá půda
12.9.2024 10:32 Reaguje na pavel peregrinMichal Uhrovič
12.9.2024 10:43 Reaguje na Živá půdaŽivá půda
12.9.2024 11:18 Reaguje na Michal Uhrovičpavel peregrin
12.9.2024 11:20 Reaguje na Živá půdaMichal Uhrovič
12.9.2024 07:35 Reaguje na pavel peregrinpavel peregrin
12.9.2024 07:40 Reaguje na Michal UhrovičMichal Uhrovič
12.9.2024 08:08 Reaguje na pavel peregrinVaše komenty většinou vypadají, že všechno je špatně, tak se raději ptám, protože po pár diskuzích s Vámi, jsem zjistil, že jste opravdový zemědělec, co to tomu rozumí, narozdíl od spousta teoretiků ..
P.s.: období deštů začalo
Karel Zvářal
12.9.2024 08:11 Reaguje na Michal UhrovičMichal Uhrovič
12.9.2024 08:22 Reaguje na Karel ZvářalPana beru jako odborníka, ale to neznamená , že s ním ze vším souhlasím. Má ale reálný pohled na věc, oproti některým panelákovým zemědělcům a ekologům ...
Karel Zvářal
12.9.2024 08:27 Reaguje na Michal UhrovičMichal Uhrovič
12.9.2024 08:55 Reaguje na Karel ZvářalA pořád věřím, že lidi si tu krajinu nezničí
Karel Zvářal
12.9.2024 09:43 Reaguje na Michal Uhrovičpavel peregrin
12.9.2024 10:19 Reaguje na Karel ZvářalKarel Zvářal
12.9.2024 10:35 Reaguje na pavel peregrinŽivá půda
12.9.2024 10:49 Reaguje na pavel peregrinpavel peregrin
12.9.2024 11:29 Reaguje na Živá půdaŽivá půda
12.9.2024 12:09 Reaguje na pavel peregrinDalší zemědělci hospodaří regenerativně na těchto těžkých půdách: https://bpej.vumop.cz/32011 a https://bpej.vumop.cz/34911 Jeden zemědělec pěstuje zelí na těžké půdě na svahu. Předtím zavlažoval 30 mm, nyní ho pěstuje bezorebně a může zavlažovat až 90 mm. Voda se bez problémů vsákne do půdy.
pavel peregrin
12.9.2024 12:14 Reaguje na Živá půdapavel peregrin
12.9.2024 12:20 Reaguje na pavel peregrinMě stačí podívat se např. na technologii firmy Horsch. Nebylo nad mělké zpracování půdy, tato technologie se vehementně prosazovala na začátku 90. let. A dnes? Běžte se podívat, jak Horsch hospodaří. Podrývají o sto šest a i pluh jsem tam viděl, protože s údivem zjistili, že u nás jsou půdy jiné.
Živá půda
12.9.2024 13:42 Reaguje na pavel peregrinNaše diskuze se zúžila na zpracování půdy a orbu. O tom, ale článek není. Řešíme zbytečně se opakující eroze. Abychom pouze nekritizovali, nabídli jsme v článku i řešení. Chceme, aby zemědělci svým hospodařením nezpůsobovali eroze, tedy neničili ornou půdu a nezpůsobovali škody třetím osobám mimo ornou půdu (zaplavení dálnice nebo koupaliště bahnem). Je na nich, jakými opatřeními se k tomu dopracují.
pavel peregrin
12.9.2024 14:13 Reaguje na Živá půdapavel peregrin
12.9.2024 14:14 Reaguje na pavel peregrinMajka Kletečková
12.9.2024 20:11 Reaguje na Živá půdapavel peregrin
12.9.2024 10:25 Reaguje na Michal Uhrovičsmějící se bestie
12.9.2024 07:50Eroze půdy byla je a bude - proto předkové měli tolik rybníků a pravidelně je po určité době odbahňovali a bahno vyváželi zpět na pole - i o tom to je.
Petr
12.9.2024 09:13 Reaguje na smějící se bestieMichal Uhrovič
12.9.2024 09:32 Reaguje na PetrPetr
12.9.2024 09:44 Reaguje na Michal UhrovičPetr
12.9.2024 10:10 Reaguje na PetrMichal Uhrovič
12.9.2024 10:18 Reaguje na PetrS vámi se nedá moc diskutovat, víte všechno, všechno máme, ale nic nefunguje.
Asi všechno víte nejlíp jenom Vy.
Pěkný den
Marcela Jezberová
12.9.2024 10:27 Reaguje na PetrPetr
12.9.2024 10:39 Reaguje na Marcela JezberováJindřich Duras
13.9.2024 09:50 Reaguje na smějící se bestieNavíc to ustanovení o 30 ha je jasným výrazem bezmoci státu a tvrdohlavosti důležitých zemědělců. Správně by totiž velikost pozemku (lánu, půdního bloku) měla být určena podle konkrétních podmínek v dané lokalitě: okolní pozemky, chod srážek, sklonitost, struktura půdy atd. Takže je prostě určeno 30 ha a pozemky nemusí být oddělené. Tahle vyjednávací plichta ale neprospěje vůbec ničemu. Zemědělci útočí na eu a půda jde dál do kopru. Ten systém musí být postaven na přímé odpovědnosti hospodáře za škody způsobené erozí z jeho pole a za škody způsobené odnosem ornice na půdě. Ale proti tomu zásadně protestují...
Honza Honza
12.9.2024 09:37Kdyby byl volný trh bez dotací tak jednak zemědělství by se tolik nevyplácelo, větší část krajiny by se zalesnila, a každý vlastník půdy by se snažil půdu zhodnotit, protože bez dotací by byl nucen získávat peníze z úrody ne z hektaru dotacemi. A úloha státu je postihnout ty, kteří se chovají zcela barbarsky.
Břetislav Machaček
12.9.2024 10:11prověří různé způsoby hospodaření s půdou, včetně těch údajně spásných.
Vyčkám tak na výsledek těch různých spásných nápadů a na to, jak zabrání
erozi zcela nasycené půdy, po které potečou potoky vody. Ta voda si totiž
vždy nějaký díl půdy odnese i z louky ve svahu a z ideálního lesa podle
ekologistických vědátorů. Otázkou je, kde se ty částečky půdy zachytí.
V místech s rybníky, přehradami a poldry obou typů tam, ale na tocích bez
těchto staveb buď zabahní toky, zanesou je a udělají je plytké s rizikem
rozlivu do obydlených oblastí a nebo ta půda odteče s vodou až do moře.
Naši předci takové nádrže na její zachycení budovali včetně jezů a prahů
na všemožných potocích. Po povodni půdu odtěžili a vrátili znovu polím.
A co my? Propaguje se zpřírodnění toků i s erozí jejich břehů, zanášení
toku a odplavení půdy dolu po proudu. Naši předci by nám nakopali pozadí,
když by viděli jak zacházíme s jejich díly, které vykonali pro nás a my
je hloupě nevyužíváme a navíc i likvidujeme kvůli pochybným teoriím bez
praktického vyzkoušení. Já se těch dešťů osobně neobávám. Jednak mám už
téměř sklizeno v suchu a drenáže spolehlivě odvedou nadbytečnou vodu.
Kdo to nemá, může očekávat vývraty podmočených stromů při předpovídaném větru až 100 km/h, tvorbu lagun na polích s nefunkční meliorací a hnití
plodin jako brambory, řepa a sója. Kukuřice to přežije, ale sklizeň se
bude muset odložit o pár týdnů, kdy už díky vlhkosti vzduchu bude řádit
plíseň. Kdo je připraven, není překvapen ani podzimní povodní, která
není tak častá jako ta jarní a letní. Po povodni se půjdu mrknout,
jak dopadla eroze na Hraničních meandrech Odry, kde to nejsou kubíky
půdy, ale stovky kubíků ze stržených až pět metrů vysokých břehů za
jedinou povodeň odnesené v nenávratnu. Tak vypadá totiž eroze v přírodě
bez lidských zásahů do zpevnění břehů, jaké prováděl i můj děda v době
velké hospodářské krize. Břehy se zpevňovaly dubovými pilotami mezi
které se vplétaly vrbové větve. Za pouhý rok byl břeh zpevněn kořeny
vrb, ve kterých měly úkryt drobné rybky, raci atd. Ve vrbách měli pak
hnízda ptáci a jejich stín by dnes bránil v růstu křídlatce. I díky
bobrům už jsou vrby pokácené v toku, břehy vymílá voda a bez toho
jejich stínu na březích bují křídlatka a netýkavka žláznatá. Prostě
propagovaný bezzásah podle gusta ekologistů.
Živá půda
12.9.2024 11:17 Reaguje na Břetislav MachačekExtrémní srážky, které ale nejsou tak časté, při úplném nasycení půdního profilu samozřejmě mohou způsobit erozi a škody i tam, kde zemědělec hospodaří dobře, např. se může utrhnout celý svah s loukou nebo lesem. To je už „zásah vyšší moci", kterému nešlo rozumně předejít. Zásadní je ale to, kdy dojde k nasycení půdy. Většina zemědělských půd má tak nízkou kapacitu, že stačí běžná srážka a začne povrchový odtok. Dle VÚMOPu by mohli české půdy zachytit mnohem více vody. Viz jejich tiskovou zprávu a doporučení zde https://www.vumop.cz/zemedelska-krajina-mohla-zadrzet-o-40-procent-vice-vody
Většině erozních událostí jde předejít dobrou péči o půdu. Pak i při takto extrémních srážkách dokáže půda zadržet mnohem víc vody a škody jsou pak minimální, pokud vůbec jsou.
Karel Zvářal
12.9.2024 13:17 Reaguje na Živá půdaBřetislav Machaček
12.9.2024 15:32 Reaguje na Živá půdanež když ji necháme bez toho narušení. A není to pouze orba
a jiná kultivace, ale taky podpora půdního života dodáváním
organiky pro půdní hmyz a mikroorganismy. Udusaná půda
bez narušování těmito jevy postrádá vzduch a s vodou je
na tom taky špatně. Naopak pravidelné povrchové kypření
narušuje kapiláry, kterými půda vysychá a to vám poví
kdejaký zahrádkář, že buď kypří a nebo mulčuje, ale že
nenechá půdu bez těchto zásahů. Hospodařím více jak
padesát let na zahradě po předcích na půdě původně
jílovité vylepšené pískem a kvanty kompostu a hnoje.
To je ŽIVÁ PŮDA, ač ji orám, kypřím a někdy i mulčuji.
Ta kvanta žížal, jako je v ní nemá ani panenská louka,
či půda na břehu řeky, která nikdy nepoznala pluh
a ruce zemědělce. Mne tím teoretizováním o setí do
udusané půdy nikdo nezblbne, protože půda a půda je
sakra rozdíl. Pokud jílovitou půdu pouhý rok neoráte,
tak slehne tak, že po ní potečou potoky vody bez toho
zasakování. Opakem je půda písčitá, kde i po lijáku
je za hodinu na povrchu sucho. Takže beru něco někde
dělat jinak, ale univerzální způsob hospodaření to
nikdy nebude už třeba kvůli plevelům, které bez chemie
lze omezit alespoň hlubokou orbou. Jak jsem se dozvěděl,
tak prý nevadí půdu postříkat a na povrch bez kultivace
něco zasít. A to má být ta propagovaná ŽIVÁ PŮDA? Není
to pouze reklama na odbyt postřiků a speciální techniky?
Jinak zelené hnojení a podsévání strniště pícninami není
nic nového. Jde jen o to, zda bude o ty pícniny zájem
a o kolik se zvednou náklady na jejich osiva a pokosení
před zaoráním, pokud to zase nezařídí chemie. Ono to je
hlavně o ekonomii a na dobročinnost musí někdo vydělat.
Pokud na ŽIVOU PŮDU musí vydělat půda neživá, tak je to
nastaveno špatně. Ono stačí všeho s mírou a nikoliv jít
pouze od extrému k extrému.
Břetislav Machaček
12.9.2024 10:27nedomyšlených silničních staveb. Pokud je voda z cest svedena rygoly do
jednoho místa bez jejího odvedení dočasným potokem, tak poteče přes pole
a odnese tu půdu. Cesta je hrází pro rozptýlený odtok, který by se jinak
konal třeba na 100 místech a nebyl zkoncentrován na místo jedno. Dnes je
běžné, že jsou vesnice u dálnic zaplavovány vodou z dálnic, které nemají vlastní odtok mimo obydlená místa. Prostě se ušetřilo na vodní stavbě
potřebné pro odvedení vody z okolí dálnice a napojilo se to na stávající
tok přes obec. Zcela se tak změnily odtokové poměry celé oblasti a ta
eroze polí dostala zelenou. U nás před revolucí postavili výpadovku
přes pole na kopečcích a z poloviny svedli vodu od silnice do laguny.
Při malém dešti se laguna naplní, voda postupně zasákne a nic se neděje.
Při extrémních srážkách tato přebere a voda teče do vesnice, ale pouze
zpevněným korytem bez erozní činnosti na okolních pozemcích. Je vidět,
že tam někdo uvažoval a stále jsou ještě možnosti i tu lagunu zvětšit.
Dnes to ale už asi nikdo neudělá a jinde se nedělá už vůbec nic.
Honza Honza
12.9.2024 11:02 Reaguje na Břetislav MachačekJeďte se podívat do Středomoří, k moři, jak tam krajina vypadá, co jejich (dávní) předci dokázali : krajina bez lesů, samé holé skály, nejsou studny, pole se musí zalévat uměle, jinak vám nic nevyroste. Chcete to? Asi to nikdo nechce! Spějeme ke krajině s pomeranči, pro záchranu přírody musíme něco dělat!
Břetislav Machaček
12.9.2024 15:01 Reaguje na Honza Honzaale doslova zrůdná. Asi jste nikdy neviděl stát laguny
po povodních na polích se zahnívající úrodou, kde někdo zlikvidoval drenáže. Já vím, vše roste v regálech a ať
voda klidně týdny zasakuje na poli a louce, kde vyhnije
i ta tráva, jen ať je po vašem. Pročpak jsou koryta řek
zahloubená i ve městech a proč je nenechávají zanesená
a plytká i tam, ať ta voda týdny zasakuje mezi domy a
hnije v ulicích? Copak ve městě to je fuj a vesnice,
pole a louky musí strpět záplavy ze zanesených řek?
Proč vadí rozliv ve městě a nevadí na poli a louce?
Co vás živí jiného, než produkce z těch polí a luk?
Jste schopen pochopit, že i zemědělci a vesničané
mají nárok na život bez rozlivu plytkých toků? Ty
zrůdné teorie o plytkých tocích s rozléváním do krajiny
obydlené a obhospodařované jsou výplodem chorých mozků
a nepřejících lidí, kteří těm postiženým toto přejí.
S touto teorií asi možná omezíme vysychání zvodní řek,
ale záložní zásobu vody pro extrémní sucha nezískáme.
Na ně musíme mít velké nádrže, jakými jsou přehrady.
Navíc zahnívající laguny po rozlivu kontaminují spodní
vody a jsou pastmi pro vodní organismy a ryby. Po každé
povodni zachraňuji z takových lagun říční ryby, které
z plytkého toku skončily na polích a loukách. Nebo je
mám nechat "uklidit" predátory, či rovnou shnít? Už tak
jich ubývá i bez rybolovu a to je chcete vystavit takovému
riziku, že zůstanou někde v laguně na poli? Máte vy vůbec
přírodu a živé tvory, včetně lidí vůbec rád?
Honza Honza
12.9.2024 21:46 Reaguje na Břetislav MachačekNemám rád vysušenou i když krásnou Středomořskou krajinu, skály, pár trsů suchých trav, žádné stromy- díky tomu krásný výhled na moře. Taková krajina i když krásná, tak umírá, mění se v poušť.
Břetislav Machaček
13.9.2024 09:26 Reaguje na Honza HonzaDéšť a vítr nezmohou tolik, co mráz a sněhové
laviny. Navíc jde i o odolnost samotných hornin
a Středomoří má ty odolnější vyvřeliny a vápence
na rozdíl od našich převážně pískovců. Ty naruší
nejen mráz, ale taky zničující požár jako v NP ČŠ.
Ten je konkrétně dílem bezzásahu zakončeného rukou
pomatence. To jsou ty vaše padlé stromy a stojící souše, které urychlily erozi skal a zanášení toků
a tůní. V té půdě shořely i ty kořeny, které ji
držely na svazích a popel odvál vítr až k nám na
Ostravsko, což je taky eroze, ale ohněm. Podle
vás je pravou přírodou prales i se svými výkyvy
od opěvovaného "zalesnění" břízou, po zničující
oheň souší v bezzásahovém lese. Pro vás je přírodou zanesený potok, či řeka ohrožující
lidské a zvířecí životy a ničící úrodu. Bodejž
by ne, když na to koukáte z okna paneláku a ty
potraviny kupujete v hypermarketu. Vám zmar a
cizí neštěstí nikdy vadit nebude. Mi ale ano
a mám raději byť pouze hospodářský les bez
nadbytku hořlavé odumřelé dřevní hmoty a vodučistou plnou života a nikoliv zahnívající
bažiny s bublajícím methanem(mimochodem je to
skleníkový plyn horší, než CO2, kterého bude
s navyšováním mokřadů narůstat). Neodporuje
si tak i v tomto ekologismus, když prdění krav
hnojících pole vadí, ale zahnívání v tůních
a mokřadech nikoliv? Já zde pouze poukazuji na
rozpory mnoha nesmyslů ekologistů, kteří to
samé. co jinde zakazují, zase jinde propagují.
Vždy ale natahují ruce pro dotace na své zcela
nesmyslné a ekonomicky nevýhodné projekty. Jsou
to ruce vyžírků, kteří to umí okecat a zdůvodnit,
aby dosáhli svého. Kamarádovi zakázali odbahnit
starý rybník, který prohlásili za cennou tůň
plnou hnijícího bahna, listí a vodních rostlin.
Methanu je v něm tolik, že v něm už vyhynuli i karasi a žáby do něho už nekladou vajíčka. Za
to je to ráj komárů a zahnívající vody páchnoucí
jako žumpa.
Honza Honza
13.9.2024 11:35 Reaguje na Břetislav MachačekJak toho dosáhnout? Jistě být blíže přírodě, ne se od ní vzdalovat.
Ale lidská činnost je potřebná jak píšete, bez ní to také nepůjde. Rybník se sám neodbahní.
A o byrokraciii také píšete správně, je to nepřítel všeho.