https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/eroze-pudy-je-velky-problem.skody-jsou-nekdy-videt-az-z-ptaci-perspektivy
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Eroze půdy je velký problém. Škody jsou někdy vidět až z ptačí perspektivy

12.9.2024 06:00 | PRAHA (Ekolist.cz)
Erozní událost v Draženově na Domažlicku poškodila 48 hektarů orné půdy.
Erozní událost v Draženově na Domažlicku poškodila 48 hektarů orné půdy.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Eroze půdy je závažný problém, který ohrožuje nejen úrodnost našich polí, ale často způsobuje i škody na okolních nemovitostech. Ornice z polí ve formě bahna zanáší koryta vodních toků, rybníky, přehrady, suché poldry (nádrže bez vody sloužící k protipovodňové ochraně), intravilány obcí, sklepy, zahrady, návsi, silnice nebo dokonce dálnici D1 (viz také záznam v Monitoringu eroze). Rozsah poškození půdy lze někdy vidět jen z ptačí perspektivy.
 

Příklady erozních událostí z roku 2024

Zásadní roli v ochraně půdy před erozí hraje prevence – správné hospodaření. Pojďme rozebrat několik erozních událostí z letošního roku, kterým šlo předejít.

Pravidlo 30 ha. Funguje? Dodržuje ho někdo?

V roce 2021 bylo zavedeno pravidlo maximální souvislé plochy jedné plodiny, která může tvořit blok o nejvýše 30 hektarech.

„Naším záměrem je zlepšit stav zemědělské půdy, a tím i životního prostředí. Pokud zemědělci přestanou pěstovat monokultury na rozsáhlých, ničím nepřerušovaných polích, zlepšíme i schopnost krajiny zadržovat vodu...“ řekl k tomu již v roce 2018 tehdejší ministr zemědělství Miroslav Toman.

Jedním z příkladů závažné eroze jsou opakované erozní události v obci Draženov na Domažlicku, ke kterým došlo v letech 2008, 2013, 2017, 2021, 2023 a 2024. Tyto události byly zaznamenány, pravděpodobně však došlo k mnoha dalším. Při poslední erozi došlo k poškození 48 hektarů orné půdy. Erozní rýhy, které se zde vytvořily, dosahují délky přes půl kilometru. Na poli se nedostatečně střídají plodiny a eroze se v této oblasti opakuje zejména při pěstování kukuřice nebo řepky. Obě plodiny se zde pěstují často po sobě.

Letos jsou dva půdní bloky oseté kukuřicí (30 a 23 ha) oddělené 3,5 m širokým pásem úhoru, který ale neměl šanci erozi zabránit. Na obou polích hospodaří různé subjekty, které ale sídlí na stejné adrese a ve vedení mají stejné osoby. Skutečnost, že se oba zemědělci rozhodli pěstovat kukuřici ve stejný čas nejspíš není náhodná. Z pohledu legislativy je všechno v pořádku, protože žádné pole nemá větší výměru než 30 ha a jedná se o dva různé zemědělce.

Obcházení pravidla maximální souvislé plochy jedné plodiny je velmi časté, jak se můžete sami přesvědčit letmým nahlédnutím do Monitoringu eroze. Zemědělci osejí velké pole, ale formálně si ho rozdělí na menší díly, aby se každý díl vešel do stanoveného limitu. Nemusí vytvořit ani část pole s jinou kulturou (travnatý pás, úhor). Stačí pár řádku kukuřice uprostřed pole v evidenci ve Veřejném registru půdy (LPIS) přepsat na jiný subjekt a v terénu k prvnímu a poslednímu řádku zatlouct kůl. Kdyby přišla kontrola, ukáže zemědělec uprostřed pár svých řádků a kontrola shledá, že je všechno v pořádku, protože má pole např. 0,5 hektarové (pár řádků uprostřed), zatímco „soused” po obou stranách 2 x 30 ha. Pravidlo je splněno i přesto, že reálně je oseto kukuřicí jedno velké pole o výměře 60,5 ha.

Když jde o erozi, na velikosti nezáleží

Další příklad pochází z pole o výměře 8,5 hektaru. To je méně, než je stanovená maximální velikost pole na erozně ohroženém pozemku. Brambory jsou pěstovány pouze na 5 hektarech. Na zbylé výměře se nacházel jarní ječmen a kukuřice na siláž.

Brambory byly vysázeny správně po vrstevnici. Vodu nezadržely ani připravené hrůbky, které mohly odtok vody zpomalit a poskytnout více času na vsakování. Když voda nemá možnost se rychle vsáknout do půdy, začne odtékat po povrchu. Pokud s sebou bere i ornici, znamená to, že půda není v dobrém stavu. Nemá odolné, stabilní půdní hrudky (agregáty), které by ji držely pohromadě, a dochází k vodní erozi. Ornice se tak z pole odplavuje a s každým dalším deštěm se situace zhoršuje. Přitom právě tato horní vrstva půdy je schopná zadržet velké množství vody, což je klíčové pro zdraví a úrodnost půdy.

Také toto pole je dlouhodobě sužováno erozí – prokazatelně se opakovala v letech 2007, 2010, 2019, 2020, 2022 a 2024. Eroze nastane vždy, když jsou na poli brambory, kukuřice nebo řepka. Nezabrání ji ani to, že je pole velmi malé, hluboko pod limitem maximální velikosti.

Brambory na mírně erozně ohrožené půdě. Nepomohla ani orientace řádků po vrstevnicích. Voda si našla cestu a hrůbky přerazila.
Brambory na mírně erozně ohrožené půdě. Nepomohla ani orientace řádků po vrstevnicích. Voda si našla cestu a hrůbky přerazila.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Vítejte na Vysočině, zemi erozi zaslíbené

Na Vysočině bývá každoročně nejvíce erozních událostí. Společným jmenovatelem kromě pěstování kukuřice a brambor ve svahu, je holá půda po sklizni.. Někteří zemědělci si nechtějí přiznat, že určité pozemky nejsou vhodné pro pěstování plodin na orné půdě bez protierozních opatření. Pokud nechtějí akceptovat nutnost těchto opatření, je lepší, aby tyto pozemky raději zatravnili.

Ukázkovou erozí je následující příklad, kdy zemědělec po sklizni žita „připravil půdu“ na setí ozimů, v tomto případě řepky. Jenže přišla tradiční letní bouřka, která rozdrobenou ornici i s vysetými semínky řepky spláchla z pole pryč.

Nejvíc erozních události dlouhodobě vzniká na Vysočině.
Nejvíc erozních události dlouhodobě vzniká na Vysočině.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Eroze si nevybírá – zasáhla obec Mokrou i Suchou

Co se stane, když se kukuřice vyseje bez protierozních opatření na větší ploše do jemně zpracované půdy, která má většinou pár centimetrů pod povrchem utuženou vrstvu půdy? Mohli se o tom letos přesvědčit v obci Mokrá u Soběslavi. Byl to zážitek, který nechcete znovu zažít. Po přívalové srážce místo zasakování do půdy začala voda z pole rychle odtékat po povrchu. To způsobilo erozi jako z učebnice. Bahno se valilo přes silniční příkop, zaneslo odvodňovací příkop, zaplavilo silnice, zahrady i sklepy a nakonec si udělalo výlet až do vodní nádrže. I zde měl přitom zemědělec hned několik různých možností, jak pěstovat kukuřici bezpečně. Mementem mu měla být především erozní událost z předloňského roku, která vznikla na opačné straně silnice, kde jsou stejné podmínky.

O moc lépe nedopadla ani obec Suchá, která je pravidelně sužována opakovanými erozemi.

Přívalové srážky, které vyvolaly erozi, zasáhly obec Mokrá u Soběslavi na přelomu května a června 2024 opakovaně.
Přívalové srážky, které vyvolaly erozi, zasáhly obec Mokrá u Soběslavi na přelomu května a června 2024 opakovaně.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Eroze ve Mšeně: bahenní lázně místo koupaliště

Zahájení letní sezóny na koupališti ve městě Mšeno muselo být letos o týden odloženo. V pátek 31. 5. 2024, den před plánovaným otevřením, ornice z pole nad koupalištěm, kde místní zemědělec zasel kukuřici po spádnici na holé půdě, odtekla při přívalovém dešti rovnou do bazénu. Voda v bazénu byla znehodnocena a bazén musel být vypuštěn a spolu s celým areálem odbahněn.

Odstraňování ornice způsobuje městu náklady navíc z veřejných zdrojů. Pole jim ale částečně patří, takže dobře nastavenou pachtovní smlouvou s protierozními opatřeními šlo erozi účinně předejít, místo vypouštění veřejných prostředků do kanálu. A to doslova.

Ornice z tohoto pole skončila na koupališti ve Mšeně jen pár dní před zahájením letní sezony.
Ornice z tohoto pole skončila na koupališti ve Mšeně jen pár dní před zahájením letní sezony.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Co s erozí a nepoučitelnými zemědělci?

Za poslední 4 měsíce se do Monitoringu eroze dostalo 475 erozních událostí, které vůbec nemusely nastat. Ročně přijdeme v důsledku eroze o 21 milionů tun ornice v hodnotě 4,2 miliardy korun. Ztrácíme tu nejúrodnější vrstvu půdy, která se tvoří stovky let. To, jak budou pole vypadat a jestli budou úrodná i za pár let, mohou ovlivnit nejen zemědělci, ale i vlastníci pozemků a občané, kteří půdu nevlastní.

Monitoring eroze provozuje Státní pozemkový úřad a Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy. Portál eviduje pouze nahlášené erozní události, nereflektuje tak zcela reálný stav. Pokud erozní událost nikdo nenahlásí, úřad se o ní nedozví a do Monitoringu eroze se nikdy nedostane.

Příklady erozí výše ukazují, že na velikosti nezáleží. Eroze může nastat na velkém poli stejně jako na malém. Zemědělci se nedělí na velké a malé, ale na dobře a špatně hospodařící.

Ukazuje se, že stávající pravidla a legislativa jsou neúčinné. Otázka je, co udělat s těmi zemědělci, kteří se nepoučí ani z opakovaných erozí. Zavést pravidlo "Dvakrát a dost!"? Tedy zákaz činnosti po 2 závažných prohřešcích?

Krotitelé eroze

Když si pozemky pravidelně sužovány opakovanými erozemi nedokáží poradit ani s běžnými dešťovými srážkami, svědčí to o tom, že půda není v dobré kondici. Pokud by byla půda v pořádku a měla dobrou strukturu, jeden vydatnější přívalový deštík by s ní nehnul. Tato pole změnu způsobu hospodaření nutně potřebují. Pomocí jednoduchých opatření lze výrazně zvýšit schopnost půdy vsakovat vodu a tím snížit riziko eroze již do jednoho roku po změně hospodaření.

Dokazují to zemědělci z Platformy pro regenerativní zemědělství a Spolku pro regenerativní zemědělství. Mnozí z nich měli v minulosti také problémy s erozí, začali to však aktivně měnit. Shodují se, že jakmile přestali s orbou a hlubokým kypřením, půda už v prvním roce začala vsakovat vodu mnohem rychleji. Někteří z nich byli velmi překvapení, když po první silnější srážce zůstala půda na svém místě také na erozně ohroženém poli s kukuřicí. Další zase s překvapením poznamenávají, že po poli lze pěšky projít i po srážce bez toho, aby se jim lepila půda na boty.

Přímé setí plodiny do porostu meziplodiny na poli. Na poli není nikdy holá půda. Eroze nemá šanci.
Přímé setí plodiny do porostu meziplodiny na poli. Na poli není nikdy holá půda. Eroze nemá šanci.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Rostislav Mátl / DVP Agro

V boji proti erozi nejvíc pomáhá bezorební setí a pěstování meziplodin mezi hlavními plodinami. Meziplodiny hrají klíčovou roli v ochraně půdy tím, že ji rychle pokrývají, čímž zabraňují přímému dopadu srážkové vody na holou půdu, která je náchylná k erozi. Voda dopadá na vegetaci, která ji efektivně transportuje do půdy a tím minimalizuje riziko povrchového odtoku.

Kořeny meziplodin navíc poskytují potravu půdním živočichům, kteří nejen pomáhají rostlinám přijímat živiny, ale také produkují lepkavé látky fungující jako „lepidlo“ a spojující jednotlivé částice půdy dohromady. Tím vzniká stabilní a odolná půdní struktura, která je odolnější vůči erozi. To je zvlášť důležité během podzimních dešťů, kdy konvenční zemědělci často kypří půdu a nechávají ji holou, čímž ji vystavují erozi.

Výsev meziplodinové směsi nepředstavuje dodatečnou práci ani vyšší náklady. Místo tradiční orby nebo kypření se zavádí efektivnější protierozní opatření – setí meziplodin. Zemědělci mohou navíc čerpat dotace na osiva meziplodin, což pomáhá pokrýt náklady.

Je však důležité provádět všechny pracovní operace za vhodných půdních vlhkostních podmínek, aby se předešlo zhutnění půdy, deformaci pór v půdních agregátech a snížení schopnosti půdy vsakovat a zadržovat vodu. Toto opatření je klíčové pro efektivní ochranu proti erozi.

Pole francouzského zemědělce připravené na setí kukuřice. Květen 2024. V předešlém létě po sklizni obilí vysel meziplodinovou směs (ředkev s bobem), do které pomocí přímého setí vyseje kukuřici. I po vysetí kukuřice zůstanou na poli zbytky rostlin, které budou půdu chránit před erozí.
Pole francouzského zemědělce připravené na setí kukuřice. Květen 2024. V předešlém létě po sklizni obilí vysel meziplodinovou směs (ředkev s bobem), do které pomocí přímého setí vyseje kukuřici. I po vysetí kukuřice zůstanou na poli zbytky rostlin, které budou půdu chránit před erozí.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Daniel Lunter / Živá půda

Čeští zemědělci mají k dispozici:

      ● vyspělé technologie, které umí předpovídat rizika vzniku eroze. Tyto informace mají k dispozici ve Veřejném registru půdy (LPIS), s kterým běžně pracují, když žádají o dotace.
      ● výsledky zemědělského výzkumu, které nabízí širokou paletu prověřených protierozních opatření
      moderní techniku, která umožňuje bezorební pěstování plodin
      ● inspirativní články a možnost poradenství v přechodu na regenerativní zemědělství na www.regezem.cz

Vlastníci půdy mají k dispozici:

Vlastníci i občané bez půdy mají k dispozici:


reklama

 
foto - a Daniel Lunter Martin Smetana
Martin Smetana a Daniel Lunter
Martin Smetana je zemědělec a působí jako poradce pro vlastníky půdy a zemědělce v projektu Nadace Partnerství Živá půda. Daniel Lunter pochází ze zemědělské rodiny a působí jako poradce pro regenerativní zemědělství v projektu Nadace Partnerství Živá půda.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (65)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Karel Zvářal

Karel Zvářal

12.9.2024 06:09
Dobrý článek, téma eroze se nikdy neomrzí. Česko je kopcovitá země, hlína mimo pole je běžným jevem. Důležité je ukazovat osevní postupy, které ztráty ornice minimalizují. A měl by to být mnohem přísněji kontrolovaný ukazatel, než je tomu doposud.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

12.9.2024 06:56
Regenerativní zemědělství má svoje významná omezení a zdaleka se nehodí pro všechny plodiny a půdy.To ale pánové neprezentují. A dále- všechny "nové" směry v zemědělství jsou zhusta podporovány výrobci techniky, kteří potřebují tyto stroje samozřejmě prodat. Pamatuji toho už dost, takže nic nového pod sluncem.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

12.9.2024 07:28 Reaguje na pavel peregrin
Regenerativní zemědělství má v první řadě výrazné přednosti oproti klasickému. Co říkáte na možnost kombinovat obé, tady neplatí, že musíte být celý život slávista nebo sparťan.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

12.9.2024 07:29 Reaguje na Karel Zvářal
Ale nemá.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

12.9.2024 07:34 Reaguje na pavel peregrin
Na toto téma má být řev neziskovek, a ne u podělané myslivecké novely! Ztrátu ornice bych dokonce kriminalizoval, to vedle okousaných stromečků je citelná ztráta a nevyčíslitelná škoda. Píšete - "soused přiorává" - takže vono to kombinovat jde, jenom chtít, že ano.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

12.9.2024 07:39 Reaguje na Karel Zvářal
Regenerativní zemědělství nejde kombinovat s klasickým. Buď jedno, nebo druhé.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

12.9.2024 07:54 Reaguje na pavel peregrin
Mám na mysli třeba pět let regenerativní, šestý rok hluboká orba a pak opět "návrat k přírodě".
Odpovědět
pp

pavel peregrin

12.9.2024 10:11 Reaguje na Karel Zvářal
No a právě tak to nesmí dle zásad regenerativního zemědělství být.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

12.9.2024 10:18 Reaguje na pavel peregrin
Stane-li se nějaká metodologie nepřekročitelným náboženstvím, je tam něco špatně. Mohou být různé důvody k orbě (hraboši, nemoci rostlin), jednou za čas bych v tom neviděl nic nesystémového, spíše naopak. Záleží samozřejmě na typu půdy, svažitosti terénu ap.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

12.9.2024 11:16 Reaguje na Karel Zvářal
Já rozumím. Ale hlasatelé těchto směrů to vidí jinak a to mi právě vadí.
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

13.9.2024 09:36 Reaguje na Karel Zvářal
No, takhle to právě nejde, protože tím zrušíte většinu všeho dobrého, co jste tím regenerativním obdobím získal. Blíže například Gabe Brown dostupný na youtubu. Velmi doporučuji
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

13.9.2024 13:59 Reaguje na Jindřich Duras
Snad si nemyslíte, že to jméno (GB) vidím poprvé?-) Zajisté víte, že bezorebné zemědělství má svá rizika/ stinné stránky. A orba zničí periodické škůdce. Tak jako po jedné cigaretě Vás neoznačím jako kuřáka a jednom pivu jako alkoholika, měla by být určitá tolerance (jako u měřených promile), kdy už zásahy/ orba působí nad míru únosnosti (počet půdních bakterií).

Jedním pooráním tu "živou půdu" nezabijete, jako např. výstřelem živého tvora. Jen se dočasně mírně sníží kvalita půdy, která však v dalších letech se vrátí k normálu. V určitých momentech (letech) je vhodné využít orby, avšak její zařazení by nemělo přesahovat (10-20%) zpracování půdy. A jestli se mýlím, dejte mi prosím odkaz, kde toto někdo vyvrací jako špatný/ destruktivní přístup.

Na kombinaci metod věřím jako na mísení genů, kdy voříšci překonávají svými schopnostmi a vlastnosti pracně šlechtěná plemena.
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

13.9.2024 15:18 Reaguje na Karel Zvářal
Je fajn, že GB + principy regenerativního zemědělství znáte. Já nejsem odborník na zemědělství, aby dokázal podrobně vyargumentovat kdy a proč ne či ano či kam až lze dostat jaký typ půdy (myslím k jakému až zlepšení struktury atd.) v konkrétních podmínkách. GB s jistotou tvrdí, že regenerativní postupy zcela bez orby fungují všude :). Riziko orby (dle GB) je v tom, že vrátí pole sukcesně do raného stádia, které je vhodné pro šíření většiny plevelů na něž se pak reaguje nějakým postřikem a jsme zase, kde jsme nechtěli.
ale jak říkám, nejsem zemědělec.
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

13.9.2024 15:18 Reaguje na Karel Zvářal
Je fajn, že GB + principy regenerativního zemědělství znáte. Já nejsem odborník na zemědělství, aby dokázal podrobně vyargumentovat kdy a proč ne či ano či kam až lze dostat jaký typ půdy (myslím k jakému až zlepšení struktury atd.) v konkrétních podmínkách. GB s jistotou tvrdí, že regenerativní postupy zcela bez orby fungují všude :). Riziko orby (dle GB) je v tom, že vrátí pole sukcesně do raného stádia, které je vhodné pro šíření většiny plevelů na něž se pak reaguje nějakým postřikem a jsme zase, kde jsme nechtěli.
ale jak říkám, nejsem zemědělec.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

13.9.2024 15:45 Reaguje na Jindřich Duras
Regenerativnímu zemědělství fandím, vnímám však názory oponentů (klasické z.). Pokud se někomu daří zdolávat epizody kalamitního výskytu škůdců bez chemie a hl. orby, jen mu zatleskám. Nemám v okolí nikoho takového "na očích", proto je to hypotetická úvaha, jak by půda (a další úroda) na takový postup zareagovala. Založením jsem kreativec a nebráním se žádným věcným návrhům. A snažím se půdnímu životu, i tomu nad ním pomáhat, jak to jen jde.

https://myslivost.cz/Casopis-Myslivost/Myslivost/2016/Leden-2016/Vyhody-jarni-orby-pro-zver-i-ochranu-pudy

V článku jsou i fota, dokládající dobrou (normální) úrodu při použití nezvyklého termínu orby, což se u některých setkalo s nepochopením, zatímco jinde to "potichu" praktikují.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

12.9.2024 07:37 Reaguje na pavel peregrin
Mohu to posoudit, protože hned vedle nás jeden takto hospodaří. Není problém u kukuřice- ale je kukuřice zrovna tak žádoucí plodina? Není problém u soji a následně obiloviny- ale tím to končí a taková řepka, hrách, mák, cukrovka, len etc. již vykazují problémy dost velké, protože tyto plodiny prostě takový způsob přípravy půdy a setí nesnášejí. A pokud zůstanete u obilovin, kukuřice a soji, tak v podstatě točíte tři plodiny po sobě a vůbec nejste schopen dodržet nějaký rotační odstup. Můžete namítnout, že to v konvenci taky, jenže v té konvenci intenzivnější obdělávání půdy přinese zvýšený výnos, což regenerativní zemědělství ne. A i v konvenci lze se vyhnout výše uváděným negativním erozním jevům, ale musí se trochu myslet.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

12.9.2024 07:42 Reaguje na pavel peregrin
Já tomu prostě fandím, budu raději pro nižší výnos, ale méně (drahých) vstupů a více organiky, tj. vláhy a bioty v půdě. Dnešní průmyslové zemědělství zabilo téměř veškerý život v půdě i krajině, je nejvyšší čas stím něco dělat.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

12.9.2024 07:47 Reaguje na Karel Zvářal
To si ale budete muset stvořit vlastní svět, nic ve zlém- až tatkto bude nastaven celý svět, pak to bude mít smysl. Dokud ale bude zemědělství živit, a to podtrhuji, živit lidi ve smyslu potravin a práce, tak se budete muset smířit s tím, že bude převládat intenzita. Já to neobhahuji, ale realita je taková.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

12.9.2024 07:51 Reaguje na pavel peregrin
Chápu, že by to chtělo i sytémové změny (zvýhodnění dotací), nicméně platí to, co jsem uvedl výše. Tímto směrem kráčíme k branám pekelným, a pochybuji, že tento styl "hospodaření" někoho činí šťastným. Ano, argument "levné žrádlo" bude zabírat - ale jak dlouho ještě?
Odpovědět
Živá půda

Živá půda

12.9.2024 09:13 Reaguje na pavel peregrin
Čeští zemědělci dnes běžně pěstují kukuřici, pšenici, řepku, sóju nebo hrách regenerativně, tedy bezorebně pomocí přímého setí. Mák je na českých polích už vzácností, regenerativně ho pěstují např. na Farmě Markových u Únanova na Znojemsku https://www.regezem.cz/post/farma-markovych nebo v Krakovanech na Slovensku. Cukrovou řepu regenerativně můžete vidět na jih od Brna na polích DVP Agro.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

12.9.2024 10:14 Reaguje na Živá půda
V podstatě jste zopakoval plodiny, které jsem vyjmenoval. Řepka i hrách nejsou pro toto pěstování vhodné, zvláště na těžších půdách. Tyto plodiny potřebují pro svůj výnosový potenciál jiné založení porostu a že je to jinak, mě nikdo nepřesvědčí. Jeden rok může vyjít, ale v dlouhodobém horizontu nikoliv.
Odpovědět
Živá půda

Živá půda

12.9.2024 10:32 Reaguje na pavel peregrin
Všechny plodiny, které jsme vyjmenovali, lze pěstovat dlouhodobě bezorebně. Dokazují to nejen dva výše uvedení zemědělci, ale i spousta dalších. Bezorebné založení porostu jim tedy vyhovuje a to i dlouhodobě.
Odpovědět
MU

Michal Uhrovič

12.9.2024 10:43 Reaguje na Živá půda
v USA se to tak dělá už dlouho, jestli se nepletu
Odpovědět
Živá půda

Živá půda

12.9.2024 11:18 Reaguje na Michal Uhrovič
Ano, je to tak. Můžete se o tom dozvědět více v dokumentu Kiss the Ground (na Netflixu https://www.netflix.com/cz/title/81321999 jen do 21. září 2024) nebo ve filmu Common Ground, který budeme promítat v Brně 17. a 25. září 2024. Vstupenky zdarma zde https://www.regezem.cz/event-details/premiera-common-ground
Odpovědět
pp

pavel peregrin

12.9.2024 11:20 Reaguje na Živá půda
Zapomínáte dodat to podstatné- NA JAKÝCH PŮDÁCH. Garantuji vám, že na těžkých půdách byste splakali nad výdělkem. Vidím to u nás- řepka založená tímto způsobem na těžší půdě doslova živořila. Je to logické, kořenový systém se prostě nemůže s těmito podmínkami vyrovnat. Takže férové by bylo napsat- jak kde.
Odpovědět
MU

Michal Uhrovič

12.9.2024 07:35 Reaguje na pavel peregrin
boj proti erozi je na nic a u některých půd a plodin na to má zemědělec házet bobek a erozi podporovat?
Odpovědět
pp

pavel peregrin

12.9.2024 07:40 Reaguje na Michal Uhrovič
To nikdo neříká, ale zároveň odmítám poslouchat názory, že regenerativní zemědělství je spása a světlý zítřek.
Odpovědět
MU

Michal Uhrovič

12.9.2024 08:08 Reaguje na pavel peregrin
Ok, díky za vysvětlení.
Vaše komenty většinou vypadají, že všechno je špatně, tak se raději ptám, protože po pár diskuzích s Vámi, jsem zjistil, že jste opravdový zemědělec, co to tomu rozumí, narozdíl od spousta teoretiků ..
P.s.: období deštů začalo
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

12.9.2024 08:11 Reaguje na Michal Uhrovič
Pan Peregrin je tiskový mluvčí za konvenční zemědělství, nikdo mu jeho zkušenosti a zásluhy nebere. Jen je třeba brát v potaz všechny negativní jevy, které toto hospodaření přineslo a hledat šetrnější alternativy.
Odpovědět
MU

Michal Uhrovič

12.9.2024 08:22 Reaguje na Karel Zvářal
ano, já to chápu.
Pana beru jako odborníka, ale to neznamená , že s ním ze vším souhlasím. Má ale reálný pohled na věc, oproti některým panelákovým zemědělcům a ekologům ...
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

12.9.2024 08:27 Reaguje na Michal Uhrovič
I tito "realisti" jsou nespokojeni se stavem v sektoru, viz. Brusel, Praha ap. Prostě dnes se jede na "hraně možného", ale to nepůjde pořád. Využívat lidi a přírodu nejde donekonečna, ta změna, či postupné kroky, prostě přijít musí.
Odpovědět
MU

Michal Uhrovič

12.9.2024 08:55 Reaguje na Karel Zvářal
Změna je nutná, ale návrat do středověku taky nechci. Na poli jsme něco odmakal, ale oproti rodičům nebo prarodičům vlastně skoro nic.
A pořád věřím, že lidi si tu krajinu nezničí
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

12.9.2024 09:43 Reaguje na Michal Uhrovič
Ta krajina JE zničená, to je odvar toho, co tu bylo dříve. Návrat do středověku rozhodně nenavrhuji, vycházejte z kontextu toho, co jsem psal dříve. I dnešní článek uvádí úspěšné příklady. No ale pro většinu je zatím zvyk železnou košilí...
Odpovědět
pp

pavel peregrin

12.9.2024 10:19 Reaguje na Karel Zvářal
Není to všude. A pokud bychom se nad tím hlouběji zamysleli, tak zjistíte, že není třeba zavádět neprověřené zemědělské postupy, na první pohled třeba líbivé a i zkraje vycházející, ale z dlouhodobého hlediska a HLAVNĚ! neprověřené v našich půdních podmínkách. Klíč je především v nastavení dobré agrární politiky, aby se zemědělcům vyplatily pěstovat i jiné plodiny, které zajistí bohatě diverzitu osevních postupů.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

12.9.2024 10:35 Reaguje na pavel peregrin
Pojem líbivé nemám rád, regenerativní z. není kýč. Vítám tuto změnu a věřím tomu, že časem nabude na významu. Pokud zůstanou současné stavy živky, je dodání humusu do půdy, udržení vlhkosti a snížení eroze jedinou možnou cestou k udržitelnému zemědělství.
Odpovědět
Živá půda

Živá půda

12.9.2024 10:49 Reaguje na pavel peregrin
ZD Bohuňovice s.r.o. neoře již 28 let, využívají pásové zpracování půdy (strip-till) https://www.ziva-puda.cz/opatreni-pro-pudu/Pasove-zpracovani-pudy. Další zemědělci u nás hospodaří bezorebně a pěstují meziplodiny přes 10 let. Nikdo jim to nenařizoval, rozhodli se proto sami, i když nemuseli. Je to podle Vás dostatečně dlouhá doba, abychom mohli tyto postupy považovat za dostatečně prověřené?
Odpovědět
pp

pavel peregrin

12.9.2024 11:29 Reaguje na Živá půda
Znova říkám- pište o KONKRÉTNÍCH PODMÍNKÁCH HOSPODAŘENÍ. Mě neutáhnete ne vařené nudli, na to jsem už toho viděl dost. A co se orby týká, my také neořeme již 20 let, ale používám hlubší kypření Karatem spolu s podmítkou a protože nejsem padlý na hlavu, tak moje diverzita v osevním postupu je 11 plodin. Takže se bohatě prostřídají, primární organické hmoty je dostatek a nemusím se uchylovat k regenerativnímu způsobu.
Odpovědět
Živá půda

Živá půda

12.9.2024 12:09 Reaguje na pavel peregrin
Farma Markových hospodaří na této středně těžké půdě https://bpej.vumop.cz/21200, rozdíl mezi konvenčním a regenerativním zemědělstvím je vidět na fotkách zde: https://www.facebook.com/permalink.php?story_fbid=3061454630815609&id=100008533064747
Další zemědělci hospodaří regenerativně na těchto těžkých půdách: https://bpej.vumop.cz/32011 a https://bpej.vumop.cz/34911 Jeden zemědělec pěstuje zelí na těžké půdě na svahu. Předtím zavlažoval 30 mm, nyní ho pěstuje bezorebně a může zavlažovat až 90 mm. Voda se bez problémů vsákne do půdy.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

12.9.2024 12:14 Reaguje na Živá půda
Pánové, zelí je plodina, kterému těžké půdy přímo vyhovují.Takže opět zavádějící. A já říkám, že vidím vedle sebe regenerativce a pokud by se tímto měl živit, tak skončí. On si to totiž dotuje z jiné činnosti.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

12.9.2024 12:20 Reaguje na pavel peregrin
A dále- myslíte si snad, že pokud by to byla tak vynikající metoda, tak by tady dávno nebyla? Ne, tyto postupy nejsou nic nového, ale protože v čase přinášejí jiné problémy, tak se neuchytily. Myslím Českou republiku. Co si dělají jinde, mě nechává chladným. Protože např. takové Německo má diametrálnějiné půdní podmínky na rozdíl od nás.
Mě stačí podívat se např. na technologii firmy Horsch. Nebylo nad mělké zpracování půdy, tato technologie se vehementně prosazovala na začátku 90. let. A dnes? Běžte se podívat, jak Horsch hospodaří. Podrývají o sto šest a i pluh jsem tam viděl, protože s údivem zjistili, že u nás jsou půdy jiné.
Odpovědět
Živá půda

Živá půda

12.9.2024 13:42 Reaguje na pavel peregrin
Neodpověděl jste na otázku, kolik let je dostatečně dlouhá doba, abychom mohli regenerativní postupy považovat za dostatečně prověřené v českých podmínkách.
Naše diskuze se zúžila na zpracování půdy a orbu. O tom, ale článek není. Řešíme zbytečně se opakující eroze. Abychom pouze nekritizovali, nabídli jsme v článku i řešení. Chceme, aby zemědělci svým hospodařením nezpůsobovali eroze, tedy neničili ornou půdu a nezpůsobovali škody třetím osobám mimo ornou půdu (zaplavení dálnice nebo koupaliště bahnem). Je na nich, jakými opatřeními se k tomu dopracují.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

12.9.2024 14:13 Reaguje na Živá půda
Dostatečně prověřená doba je dle mého názoru padesát let.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

12.9.2024 14:14 Reaguje na pavel peregrin
A pokud zemědělec nemá místo hlavy tykev, tak i v konvenci nezpůsobuje nadměrnou erozi. Protože mírná eroze je vždy a všude.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

12.9.2024 20:11 Reaguje na Živá půda
S panem Markem a jeho rodinou jsem měla čest se seznámit na letošní Zemi živitelce, když jsem si tam od nich kupovala pochoutky z jejich máku: MAKOVÉ TROJHRÁNKY A MAKOVÉ SUŠENKY. Kdybych tušila, o jaké dobroty se jedná, koupila bych jich daleko větší množství.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

12.9.2024 10:25 Reaguje na Michal Uhrovič
Nikdo nemá patent na rozum, ale přece jen jsem za těch 38 let v prvovýrobě něco viděl a zažil. Proto jsem v těchto věcech opatrný skeptik. Zemědělci byli historicky více konzervativní a já nejsem vyjímkou. A proč? Protože pracujeme s přírodou, a to opravdově, nikoliv od kompu či teoreticky a proto každý rok zjišťujeme, že každá sezona je jiná a nic neplatí absolutně.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

12.9.2024 07:50
No, mají být lány maximálně 30ha, že a kdyby to dodrželi, nemohli mít poškozeno 48ha pole. V místech kde si voda udělala cestu, by u ní byla mez.
Eroze půdy byla je a bude - proto předkové měli tolik rybníků a pravidelně je po určité době odbahňovali a bahno vyváželi zpět na pole - i o tom to je.
Odpovědět
Pe

Petr

12.9.2024 09:13 Reaguje na smějící se bestie
Naši předkové měli tolik rybníků, protože žili v jiné krajině, která měla jiný vodní režim. Bylo jednodušší i výnosnější ze zamokřených míst udělat rybníky, než se tam marně snažit něco pěstovat, nebo to nechat ladem. My jsme krajinu kompletně předělali, vodu vyhnali, nadělali megapole, ta uválcovali, a teď se hrozně divíme. Ale stejně pořád tvrdíme, že to jinak nejde.
Odpovědět
MU

Michal Uhrovič

12.9.2024 09:32 Reaguje na Petr
Běžte říct lidem ve městech, ať se vrátí na vesnici a žijí jako jejich prarodiče. I na vesnici se žijech jinak než před 30 lety, 50 lety, ...
Odpovědět
Pe

Petr

12.9.2024 09:44 Reaguje na Michal Uhrovič
Kde jsem něco takového psal? Nepsal. Proč tedy používáte tak absurdní závěry? Jsme snad trochu dál, než doba našich prarodičů. Máme znalosti, máme technologie, máme výzkum a vývoj. Myslím že lze dospět k šetrným technologiím, které nebudou poškozovat ani krajinu a přírodu, ani spotřebitele. Stačí jen chtít. Zatím chceme jen co nejvíc vydělávat. A to je ta překážka ve vývoji k lepšímu.
Odpovědět
Pe

Petr

12.9.2024 10:10 Reaguje na Petr
Zemědělství už dávno není o potřebě nasytit lidi, ale jen o zisku. Je to průmyslová výroba jako jakákliv jiná, i s příslušnými neduhy, jako nadvýroba, znečišťování, tvorba odpadu a podobně.
Odpovědět
MU

Michal Uhrovič

12.9.2024 10:18 Reaguje na Petr
aha. ok, tak začněte. Já se někdy na váš zemědělský podnik přijedu rád podívat.
S vámi se nedá moc diskutovat, víte všechno, všechno máme, ale nic nefunguje.
Asi všechno víte nejlíp jenom Vy.
Pěkný den
Odpovědět
MJ

Marcela Jezberová

12.9.2024 10:27 Reaguje na Petr
"My" jsme krajinu komplet předělali - tak si do "my" započtěte i předky až do 12. století, kdy začalo osidlování pohraničních hvozdů. Kvůli možnosti pěstovat zemědělské plodiny měnili lidé vzhled krajiny už od začátků osídlení. Strouhy, rybníky, vysušování, mýcení lesů, zavodňování a samozřejmě těžba surovin, výstavba cestní sítě, hledání drahých kovů - celou historii lidé krajinu neustále mění. Osídlují nová místa, stará sídla zanikají a znovu se na ně lidé vracejí. Nic jako dokonalá, původní krajina vlastně neexistuje.
Odpovědět
Pe

Petr

12.9.2024 10:39 Reaguje na Marcela Jezberová
Ano, souhlasím, tak to po staletí postupovalo. No a my se zase musíme umět vypořádat se současnými potřebami i podmínkami, které jsou úplně jiné. Myslím že nejde ani nechat krajinu jak je z minulosti, ani pokračovat setrvačností v našich postupech a říkat, že se to tak dělat musí a jinak to nejde.
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

13.9.2024 09:50 Reaguje na smějící se bestie
No, lány 30 ha mají být, to ano, ale podařilo se tam velkozemědělcům propašovat, že ty lány nemusí být nijak fyzicky od sebe odděleny (mezí, průlehem, cestou). Takže voda to snadno vezme z jednoho pole na druhé, protože jí nic nestojí v cestě. A o tom to je (mimo jiné).
Navíc to ustanovení o 30 ha je jasným výrazem bezmoci státu a tvrdohlavosti důležitých zemědělců. Správně by totiž velikost pozemku (lánu, půdního bloku) měla být určena podle konkrétních podmínek v dané lokalitě: okolní pozemky, chod srážek, sklonitost, struktura půdy atd. Takže je prostě určeno 30 ha a pozemky nemusí být oddělené. Tahle vyjednávací plichta ale neprospěje vůbec ničemu. Zemědělci útočí na eu a půda jde dál do kopru. Ten systém musí být postaven na přímé odpovědnosti hospodáře za škody způsobené erozí z jeho pole a za škody způsobené odnosem ornice na půdě. Ale proti tomu zásadně protestují...
Odpovědět
HH

Honza Honza

12.9.2024 09:37
Vždyť je to jasné, stále se to opakuje- zalesnění, zadržování vody, meze, remízky, rozčleňování polí. Jenže aby se zemědělci vyplatilo rozčleňovat pole musí být k tomu příslušné dotace, podpora.
Kdyby byl volný trh bez dotací tak jednak zemědělství by se tolik nevyplácelo, větší část krajiny by se zalesnila, a každý vlastník půdy by se snažil půdu zhodnotit, protože bez dotací by byl nucen získávat peníze z úrody ne z hektaru dotacemi. A úloha státu je postihnout ty, kteří se chovají zcela barbarsky.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

12.9.2024 10:11
Po období sucha přichází podle předpovědí doba extrémních srážek. Ty tak
prověří různé způsoby hospodaření s půdou, včetně těch údajně spásných.
Vyčkám tak na výsledek těch různých spásných nápadů a na to, jak zabrání
erozi zcela nasycené půdy, po které potečou potoky vody. Ta voda si totiž
vždy nějaký díl půdy odnese i z louky ve svahu a z ideálního lesa podle
ekologistických vědátorů. Otázkou je, kde se ty částečky půdy zachytí.
V místech s rybníky, přehradami a poldry obou typů tam, ale na tocích bez
těchto staveb buď zabahní toky, zanesou je a udělají je plytké s rizikem
rozlivu do obydlených oblastí a nebo ta půda odteče s vodou až do moře.
Naši předci takové nádrže na její zachycení budovali včetně jezů a prahů
na všemožných potocích. Po povodni půdu odtěžili a vrátili znovu polím.
A co my? Propaguje se zpřírodnění toků i s erozí jejich břehů, zanášení
toku a odplavení půdy dolu po proudu. Naši předci by nám nakopali pozadí,
když by viděli jak zacházíme s jejich díly, které vykonali pro nás a my
je hloupě nevyužíváme a navíc i likvidujeme kvůli pochybným teoriím bez
praktického vyzkoušení. Já se těch dešťů osobně neobávám. Jednak mám už
téměř sklizeno v suchu a drenáže spolehlivě odvedou nadbytečnou vodu.
Kdo to nemá, může očekávat vývraty podmočených stromů při předpovídaném větru až 100 km/h, tvorbu lagun na polích s nefunkční meliorací a hnití
plodin jako brambory, řepa a sója. Kukuřice to přežije, ale sklizeň se
bude muset odložit o pár týdnů, kdy už díky vlhkosti vzduchu bude řádit
plíseň. Kdo je připraven, není překvapen ani podzimní povodní, která
není tak častá jako ta jarní a letní. Po povodni se půjdu mrknout,
jak dopadla eroze na Hraničních meandrech Odry, kde to nejsou kubíky
půdy, ale stovky kubíků ze stržených až pět metrů vysokých břehů za
jedinou povodeň odnesené v nenávratnu. Tak vypadá totiž eroze v přírodě
bez lidských zásahů do zpevnění břehů, jaké prováděl i můj děda v době
velké hospodářské krize. Břehy se zpevňovaly dubovými pilotami mezi
které se vplétaly vrbové větve. Za pouhý rok byl břeh zpevněn kořeny
vrb, ve kterých měly úkryt drobné rybky, raci atd. Ve vrbách měli pak
hnízda ptáci a jejich stín by dnes bránil v růstu křídlatce. I díky
bobrům už jsou vrby pokácené v toku, břehy vymílá voda a bez toho
jejich stínu na březích bují křídlatka a netýkavka žláznatá. Prostě
propagovaný bezzásah podle gusta ekologistů.
Odpovědět
Živá půda

Živá půda

12.9.2024 11:17 Reaguje na Břetislav Machaček
Nemusíme na nic čekat. Už víme, jak po dešti vypadá pole regenerativního a konvenčního zemědělce. Rozdíl ve schopnosti zasakovat vodu je vidět na první pohled. Čím více vody se vsákne, tím menší riziko vzniku eroze. Viz https://www.facebook.com/permalink.php?story_fbid=3061454630815609&id=100008533064747
Extrémní srážky, které ale nejsou tak časté, při úplném nasycení půdního profilu samozřejmě mohou způsobit erozi a škody i tam, kde zemědělec hospodaří dobře, např. se může utrhnout celý svah s loukou nebo lesem. To je už „zásah vyšší moci", kterému nešlo rozumně předejít. Zásadní je ale to, kdy dojde k nasycení půdy. Většina zemědělských půd má tak nízkou kapacitu, že stačí běžná srážka a začne povrchový odtok. Dle VÚMOPu by mohli české půdy zachytit mnohem více vody. Viz jejich tiskovou zprávu a doporučení zde https://www.vumop.cz/zemedelska-krajina-mohla-zadrzet-o-40-procent-vice-vody
Většině erozních událostí jde předejít dobrou péči o půdu. Pak i při takto extrémních srážkách dokáže půda zadržet mnohem víc vody a škody jsou pak minimální, pokud vůbec jsou.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

12.9.2024 13:17 Reaguje na Živá půda
Tento systém není ani tak o ekonomice, ale spíše o přesvědčení a světonázoru. Změna v pohledu je u většiny běh na dlouhou trať, ta setvačnost v konvekci se jen tak zlomit nenechá. Prostě chce to opakovaně ukazovat úspěšné příklady regenerativního z. a zdůrazńovat přínosy pro půdu, vodozádržnost a zlepšení mikroklimatu oproti rozpálené, neozeleněné půdě. Těch benefitů je tolik a přínos pro ekologii krajiny tak jasný, že jsem pro zvýhodnění v dotacích pro zemědělce, který tento systém provozuje.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

12.9.2024 15:32 Reaguje na Živá půda
Jakýmkoliv narušením profilu půdy dochází k lepšímu zásaku,
než když ji necháme bez toho narušení. A není to pouze orba
a jiná kultivace, ale taky podpora půdního života dodáváním
organiky pro půdní hmyz a mikroorganismy. Udusaná půda
bez narušování těmito jevy postrádá vzduch a s vodou je
na tom taky špatně. Naopak pravidelné povrchové kypření
narušuje kapiláry, kterými půda vysychá a to vám poví
kdejaký zahrádkář, že buď kypří a nebo mulčuje, ale že
nenechá půdu bez těchto zásahů. Hospodařím více jak
padesát let na zahradě po předcích na půdě původně
jílovité vylepšené pískem a kvanty kompostu a hnoje.
To je ŽIVÁ PŮDA, ač ji orám, kypřím a někdy i mulčuji.
Ta kvanta žížal, jako je v ní nemá ani panenská louka,
či půda na břehu řeky, která nikdy nepoznala pluh
a ruce zemědělce. Mne tím teoretizováním o setí do
udusané půdy nikdo nezblbne, protože půda a půda je
sakra rozdíl. Pokud jílovitou půdu pouhý rok neoráte,
tak slehne tak, že po ní potečou potoky vody bez toho
zasakování. Opakem je půda písčitá, kde i po lijáku
je za hodinu na povrchu sucho. Takže beru něco někde
dělat jinak, ale univerzální způsob hospodaření to
nikdy nebude už třeba kvůli plevelům, které bez chemie
lze omezit alespoň hlubokou orbou. Jak jsem se dozvěděl,
tak prý nevadí půdu postříkat a na povrch bez kultivace
něco zasít. A to má být ta propagovaná ŽIVÁ PŮDA? Není
to pouze reklama na odbyt postřiků a speciální techniky?
Jinak zelené hnojení a podsévání strniště pícninami není
nic nového. Jde jen o to, zda bude o ty pícniny zájem
a o kolik se zvednou náklady na jejich osiva a pokosení
před zaoráním, pokud to zase nezařídí chemie. Ono to je
hlavně o ekonomii a na dobročinnost musí někdo vydělat.
Pokud na ŽIVOU PŮDU musí vydělat půda neživá, tak je to
nastaveno špatně. Ono stačí všeho s mírou a nikoliv jít
pouze od extrému k extrému.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

12.9.2024 10:27
Jinak příklady eroze na snímcích kolem cest nejsou vinou zemědělců, ale
nedomyšlených silničních staveb. Pokud je voda z cest svedena rygoly do
jednoho místa bez jejího odvedení dočasným potokem, tak poteče přes pole
a odnese tu půdu. Cesta je hrází pro rozptýlený odtok, který by se jinak
konal třeba na 100 místech a nebyl zkoncentrován na místo jedno. Dnes je
běžné, že jsou vesnice u dálnic zaplavovány vodou z dálnic, které nemají vlastní odtok mimo obydlená místa. Prostě se ušetřilo na vodní stavbě
potřebné pro odvedení vody z okolí dálnice a napojilo se to na stávající
tok přes obec. Zcela se tak změnily odtokové poměry celé oblasti a ta
eroze polí dostala zelenou. U nás před revolucí postavili výpadovku
přes pole na kopečcích a z poloviny svedli vodu od silnice do laguny.
Při malém dešti se laguna naplní, voda postupně zasákne a nic se neděje.
Při extrémních srážkách tato přebere a voda teče do vesnice, ale pouze
zpevněným korytem bez erozní činnosti na okolních pozemcích. Je vidět,
že tam někdo uvažoval a stále jsou ještě možnosti i tu lagunu zvětšit.
Dnes to ale už asi nikdo neudělá a jinde se nedělá už vůbec nic.
Odpovědět
HH

Honza Honza

12.9.2024 11:02 Reaguje na Břetislav Machaček
Pane Macháčku, prosím vás: tyto pochybné teorie, že se voda má rozlévat po loukách, že mají být mělké potoky, jsou jediná naše záchrana.
Jeďte se podívat do Středomoří, k moři, jak tam krajina vypadá, co jejich (dávní) předci dokázali : krajina bez lesů, samé holé skály, nejsou studny, pole se musí zalévat uměle, jinak vám nic nevyroste. Chcete to? Asi to nikdo nechce! Spějeme ke krajině s pomeranči, pro záchranu přírody musíme něco dělat!
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

12.9.2024 15:01 Reaguje na Honza Honza
Pokud se má voda rozlévat po poli s řepou a bramborami a nebo do obilného pole, tak je to teorie nejen pochybná,
ale doslova zrůdná. Asi jste nikdy neviděl stát laguny
po povodních na polích se zahnívající úrodou, kde někdo zlikvidoval drenáže. Já vím, vše roste v regálech a ať
voda klidně týdny zasakuje na poli a louce, kde vyhnije
i ta tráva, jen ať je po vašem. Pročpak jsou koryta řek
zahloubená i ve městech a proč je nenechávají zanesená
a plytká i tam, ať ta voda týdny zasakuje mezi domy a
hnije v ulicích? Copak ve městě to je fuj a vesnice,
pole a louky musí strpět záplavy ze zanesených řek?
Proč vadí rozliv ve městě a nevadí na poli a louce?
Co vás živí jiného, než produkce z těch polí a luk?
Jste schopen pochopit, že i zemědělci a vesničané
mají nárok na život bez rozlivu plytkých toků? Ty
zrůdné teorie o plytkých tocích s rozléváním do krajiny
obydlené a obhospodařované jsou výplodem chorých mozků
a nepřejících lidí, kteří těm postiženým toto přejí.
S touto teorií asi možná omezíme vysychání zvodní řek,
ale záložní zásobu vody pro extrémní sucha nezískáme.
Na ně musíme mít velké nádrže, jakými jsou přehrady.
Navíc zahnívající laguny po rozlivu kontaminují spodní
vody a jsou pastmi pro vodní organismy a ryby. Po každé
povodni zachraňuji z takových lagun říční ryby, které
z plytkého toku skončily na polích a loukách. Nebo je
mám nechat "uklidit" predátory, či rovnou shnít? Už tak
jich ubývá i bez rybolovu a to je chcete vystavit takovému
riziku, že zůstanou někde v laguně na poli? Máte vy vůbec
přírodu a živé tvory, včetně lidí vůbec rád?
Odpovědět
HH

Honza Honza

12.9.2024 21:46 Reaguje na Břetislav Machaček
Ano, mám rád zahnívající laguny, mrtvá ramena plná padlých stromů, močály, rašeliniště, pralesy plné padlých stromů, různověké, pestré. To je podle mě pravá příroda.
Nemám rád vysušenou i když krásnou Středomořskou krajinu, skály, pár trsů suchých trav, žádné stromy- díky tomu krásný výhled na moře. Taková krajina i když krásná, tak umírá, mění se v poušť.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

13.9.2024 09:26 Reaguje na Honza Honza
Ani ta středomořská krajina neumírá, je pouze jiná, než ta naše. Prudké skalnaté hory často ani žádnou půdu na povrchu neměly a nikdy mít nebudou i kdyby jste jim vnutil stromy a keře. Rozklad hornin je jiný tam, kde mrzne a tam, kde nikoliv.
Déšť a vítr nezmohou tolik, co mráz a sněhové
laviny. Navíc jde i o odolnost samotných hornin
a Středomoří má ty odolnější vyvřeliny a vápence
na rozdíl od našich převážně pískovců. Ty naruší
nejen mráz, ale taky zničující požár jako v NP ČŠ.
Ten je konkrétně dílem bezzásahu zakončeného rukou
pomatence. To jsou ty vaše padlé stromy a stojící souše, které urychlily erozi skal a zanášení toků
a tůní. V té půdě shořely i ty kořeny, které ji
držely na svazích a popel odvál vítr až k nám na
Ostravsko, což je taky eroze, ale ohněm. Podle
vás je pravou přírodou prales i se svými výkyvy
od opěvovaného "zalesnění" břízou, po zničující
oheň souší v bezzásahovém lese. Pro vás je přírodou zanesený potok, či řeka ohrožující
lidské a zvířecí životy a ničící úrodu. Bodejž
by ne, když na to koukáte z okna paneláku a ty
potraviny kupujete v hypermarketu. Vám zmar a
cizí neštěstí nikdy vadit nebude. Mi ale ano
a mám raději byť pouze hospodářský les bez
nadbytku hořlavé odumřelé dřevní hmoty a vodučistou plnou života a nikoliv zahnívající
bažiny s bublajícím methanem(mimochodem je to
skleníkový plyn horší, než CO2, kterého bude
s navyšováním mokřadů narůstat). Neodporuje
si tak i v tomto ekologismus, když prdění krav
hnojících pole vadí, ale zahnívání v tůních
a mokřadech nikoliv? Já zde pouze poukazuji na
rozpory mnoha nesmyslů ekologistů, kteří to
samé. co jinde zakazují, zase jinde propagují.
Vždy ale natahují ruce pro dotace na své zcela
nesmyslné a ekonomicky nevýhodné projekty. Jsou
to ruce vyžírků, kteří to umí okecat a zdůvodnit,
aby dosáhli svého. Kamarádovi zakázali odbahnit
starý rybník, který prohlásili za cennou tůň
plnou hnijícího bahna, listí a vodních rostlin.
Methanu je v něm tolik, že v něm už vyhynuli i karasi a žáby do něho už nekladou vajíčka. Za
to je to ráj komárů a zahnívající vody páchnoucí
jako žumpa.
Odpovědět
HH

Honza Honza

13.9.2024 11:35 Reaguje na Břetislav Machaček
Ale umírá, pane, umírá. Právě jde jen a pouze o to, aby krajina neumírala, aby se neměnila v poušť, aby nám nevyschla, nevyschly studny, byl by s námi konec.
Jak toho dosáhnout? Jistě být blíže přírodě, ne se od ní vzdalovat.
Ale lidská činnost je potřebná jak píšete, bez ní to také nepůjde. Rybník se sám neodbahní.
A o byrokraciii také píšete správně, je to nepřítel všeho.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist