Pražskou zoologickou zahradu bude moci od čtvrtka 4. června 2020 navštívit díky dalšímu rozvolnění opatření proti šíření koronaviru denně 14 500 lidí. Dosavadní limit byl 8500 lidí. Navýšení počtu návštěvníků zoologických a botanických zahrad či arboret vláda původně plánovala spolu s další vlnou uvolňování restrikcí od pondělí, po dohodě s epidemiology jej ale o čtyři dny uspíšila. Maximální kapacita se zvedne ze 150 na 250 lidí na hektar.

„Neděle 10. května a pondělí 11. května jsou pro nás černými dny. Chemické postřiky nám usmrtily včely na třech stanovištích. Všech 75 úlů je téměř bez včel. Tmavé koberce zmítajících se otrávených včel před úly jsou smutnou podívanou,“ napsal na svou facebookovou stránku pardubický včelař Evžen Báchor.

Tresty za týrání zvířat a za provozování takzvaných množíren budou přísnější. Za týrání bude hrozit místo pěti až šest let vězení. Přibude nový trestný čin chov zvířat v nevhodných podmínkách ohrožujících jejich život, za který budou moci soudy ukládat v krajním případě až desetileté vězení. Zavádí to novela trestního zákoníku, která dnes nabyla účinnosti. Soudy budou také moci samostatně ukládat zákaz chovu zvířat.

Zemitá vůně deště po delším období sucha je natolik specifická, že dostala své jméno. Říká se jí petrichor, z řeckého slova pro kámen (petra), a īchōr, tekutinu, která měla kolovat v žilách řeckých bohů.

Odchov motýlů v zázemí domova se jevil jako příjemný a poučný koníček, s potenciálem pro ochranu druhů. V případě monarchy stěhovavého je ale spíše pomýlenou strategií, která může poškodit jeho volně žijící populace. Proč? O tom píše The New York Times.

Nedostatek srážek, vysychající spodní vody i nízká odolnost vůči nemocem a škůdcům – tomu všemu musí aktuálně čelit evropské stromy. Čeští arboristé, kteří dlouhodobě patří mezi špičku v oboru, pomáhají nastavovat standardy péče o ohrožené dřeviny. Odborníci z Arboristické akademie vedou tým 11 zemí, který řeší, jak stromy správně prořezávat, jak řešit jejich stabilitu a jak si poradit s novou výsadbou. Cílem je především zachránit stávající zeleň. Informuje o tom Arboristická akademie.

Supermarket Košík.cz před dvěma měsíci dobrovolně vyřadil z prodeje vejce z klecových chovů. Stalo se tak na základě přání zákazníků a předcházela tomu jednání s dodavateli, díky kterým Košík.cz dokázal zajistit náhradu za "klecovky" z halového chovu, aniž by došlo ke zdražení. Po dvou měsících se podle obchodu ukazuje, že klecová vejce zákazníkům nechybí. Dokonce začali spontánně výrazně více kupovat vejce z těch nejekologičtějších chovů.

Islandská designérka Valdís Steinarsdóttir vyvinula materiál určený k balení masných výrobků, který je podobný plastu. Jedná se o materiál naprosto přírodní, zvláštní je hlavně ale něčím jiným. Obal je totiž vyrobený ze stejného zvířete, ze kterého masný produkt pochází.

Dramaticky snížit nebo rovnou eliminovat uhlíkové emise, abychom se vyhnuli katastrofickým scénářům klimatických změn. Jako plán to zní jednoduše, zvlášť, když známe jeden z nejpřednějších zdrojů znečištění: dopravu. Text uveřejněný na webu The Conversation upozorňuje na příkladu Spojených států amerických, proč to tak úplně jednoduché nejspíš nebude.

Chvilku se zdálo, jako by včelí med mohl být univerzálním sladkým lékem na úbytek hmyzí diverzity ve městech. Četné ekoprojekty, které se zaštiťovaly ochranou mizejících populací opylovačů, se snažily propagovat instalace včelích úlů na střechách domů, v lokálních městských biofarmách i ve veřejných parcích. Ale jak píše Independent, život skutečně ohrožených opylovačů tyhle akce vlastně jen zhoršovaly.