Díky dvouletému projektu pražské České zemědělské univerzity (ČZU) bylo možné se zbavit desítky invazivních druhů v českých národních parcích. Dříve chyběly finance a pracovní síla. Do projektu se mimo odborníků zapojila i veřejnost, například skautské oddíly nebo různé zájmové skupiny. Invazivní druhy vytlačují původní rostliny a jejich likvidace omezuje jejich další šíření a dává šanci prosadit se původním ohroženým druhům. Jejich odstranění pomáhá chránit přírodní rozmanitost. Projekt financovaly takzvané norské fondy z programu Rago.

Pokud nenastanou komplikace, měla by letos na Českomoravské vysočině vyletět mláďata orlů mořských z rekordních 25 hnízd. Podařilo se dokonce zahnízdit i orlu mořskému, který byl letos v lednu přiotráven nervovým jedem karbofuranem nedaleko obce Benátky u Žďírce nad Doubravou. Při ochraně hnízd je zásadní spolupráce s lesními hospodáři.

Plasty jasných barev jako je červená, modrá a zelená se rozkládají a tvoří mikroplasty rychleji než ty s méně nápadnými barvami. Důvodem je jejich větší náchylnost k poškození UV zářením, které mění strukturu plastu, činí ho křehčím a náchylnějším k rozpadnutí. Studie vědců z University of Leicester publikovaná v časopise Environmental Pollution ukazuje, jak důležitou roli v životnosti plastů hrají barviva.

Vědci objevili bizarního tvora, kterému přezdívají ježuropysk a předpokládají, že se v pravěkých dobách proháněl po Austrálii. Informoval o tom dnes zpravodajský server BBC News. Zkamenělé kusy čelistní kosti tohoto zvířete byly nalezeny na opálových polích v severní části Nového Jižního Walesu spolu s důkazy o existenci několika dalších dávných a dnes již vyhynulých druhů řádu ptakořitních.

Právě v těchto dnech se v chráněné krajinné oblasti Brdy začínají líhnout listonozi letní. Tito vzácní lupenonožci na pohled připomínají trilobity z prvohorních moří. Vyvíjejí se z vajíček, která jsou velmi dobře přizpůsobena nepříznivým podmínkám, jako je sucho a mráz. Probudit se k životu dokážou i po několika letech vyschnutí. Z naší krajiny už téměř vymizeli.

Desítky řek a potoků na Aljašce mění barvu na rezavě oranžovou. Podle nové studie jde patrně o následky tání permafrostu, které ohrožuje místní přírodu a živočichy, napsal zpravodajský server The Guardian.

Psí feny rozeznávají svá štěňata podle jejich kňučení a na zvuky svých mláďat reagují zvlášť citlivě. Informoval o tom tým francouzských vědců v časopise Proceedings americké akademie věd, uvedla agentura DPA.

Na pomezí Kladenska a Rakovnicka vznikla "chytrá krajina", která poskytuje data pro mírnění dopadů klimatických změn. Systémy fungující přímo v krajině v okolí farmy České zemědělské univerzity (ČZU) ukazují, jak je možné bránit například vysychání krajiny nebo erozi. Poznatky z komplexního výzkumu by měly být použitelné i pro zemědělce. Zásadní jsou také zjištění ohledně budoucího vývoje změn klimatu, řekl vedoucí projektu nazvaného Pilotní farma Amálie - aplikace konceptu Chytré krajiny Petr Máca z Fakulty životního prostředí ČZU.

Letos proběhne první ročník tzv. Motýlí půlhodinky. Je to akce zaměřená na celostátní sčítání denních motýlů, do kterého se mohou zapojit i naprostí začátečníci, ať už jednotlivci, děti ze škol nebo rodiny s dětmi, pro které může jít o výbornou rodinnou zábavu. Sčítání proběhne v jarní a letní etapě. Výsledky budou sloužit k lepší ochraně motýlů, kteří z naší přírody mizí dramatickou rychlostí. Zkušenější pozorovatelé se navíc mohou zapojit i do složitějších způsobů sčítání. Každý z nás se pak může podílet na přímé ochraně motýlů na svých zahradách nebo venku v přírodě soukromě i během dobrovolnických akcí s ochranáři.

Brazilský vědec šlápl více než 40 000 krát na jedovatého hada křovináře žararaku. Chtěl vyzkoumat důvody, proč někteří hadi koušou a jiní ne. Křovinář žararaka má v Brazílii na svědomí až 20 000 otrav po uštknutí ročně. Výsledky studie, zveřejněné ve vědeckém časopise Scientific Reports, mohou zachránit lidské životy, informovala agentura DPA.