Na území Šumavy žije několik desítek vyder říčních. Populace zvířete se v porovnání s minulým roky zvýšila a nyní je stabilní. Vyplývá to z monitoringu vydry říční, který zoologové zahájili v roce 2015.

Díky projektu s názvem Místo pro motýly se odborníkům daří pečovat o druhy motýlů v blízkém okolí Prokopského údolí v Praze. Počty vzácných jedinců se v oblasti zdvojnásobily. Přírodní rezervace Prokopské údolí se vyznačuje velmi vysokým druhovým bohatstvím hmyzu, a proto nové lokality snadno nalezli i různí motýli, informovala Česká zemědělská univerzita v Praze (ČZU), jejíž entomologové na projektu pracovali.

Před více než 30 lety byly v ČR navráceny lesní majetky, přičemž celá řada zejména drobných vlastníků v důsledku dlouhé periody vyvlastnění (kolem 40 let) ztratila návaznost na historické zkušenosti a cíle hospodaření svých předchůdců. Proces návratu k hospodaření v malolesích probíhá v různé míře úspěšnosti a v praxi lze zaznamenat jak vzorně opečovávané lesní porosty, tak majetky odkud se šířila celá řada škůdců k sousedním pozemkům.

24. květen je dnem, kdy slavíme Evropský den chráněných území (European Day of Parks)1. V České republice máme v současné době čtyři národní parky. Krkonošský národní park je nejstarší, Národní park Šumava je největší, Národní park Podyjí je nejmenší a Národní park České Švýcarsko je nejmladší. V dohledné době by tuto exkluzivní rodinu českých národních parků mohlo rozšířit Křivoklátsko. Vedle národních parků je v Česku ještě 26 chráněných krajinných oblastí. Role chráněných území v zachování přírodního, kulturního a historického dědictví je nezpochybnitelná a nezastupitelná.

Sledování rozmnožování candátů na největším českém přehradním jezeře Lipno přineslo překvapivé poznatky. Vědci z Biologického centra Akademie věd ČR (BC AV ČR) společně s jihočeskými rybáři z Českého rybářského svazu (ČRS), kteří pro candáty rozmístili v nádrži celkem 61 umělých hnízd, pozorovali zajímavý jev. Candáti se třeli opakovaně. Tato pozorování nabourávají tradiční představu o rozmnožování těchto dravců.

Vody není nikdy dost a to obzvlášť v posledních letech, kdy se čím dál častěji objevují suché periody a globální změna je více než realitou. Jedním z častých opatření pro zmírňování následků je budování a obnova tůní a mokřadů. Málo známým projektem je revitalizace pískovny v obci Jizbice, která se nachází na Nymbursku, kde těžba skončila už v 70. letech.

Jak se obyvatelé města staví ke zvířatům ve svém bezprostředním okolí? Nedávná studie Technické univerzity v Mnichově, Univerzity v Jeně a Technické univerzity ve Vídni ukazuje, jak rozdílné je přijetí různých volně žijících zvířat v městských oblastech. Důležitými faktory jsou místa, kde se zvířata vyskytují, a míra jejich oblíbenosti – zde vycházejí na jedničku veverky a berušky. Výsledky mohou mít důležité dopady pro městské plánování a ochranu přírody.

Střední díly pásových dopravníků z povrchových uhelných dolů by mohly do budoucna sloužit jako konstrukce pro fotovoltaické elektrárny. Ty se standardně do země zavrtávají. Na nestabilních podložích, jakými jsou třeba výsypky, odkaliště a další nepevné plochy, však obvyklé řešení použít nelze. Konstruktéři společnosti PRODECO spadající do Skupiny ČEZ proto vyvíjejí prototypy, které pohyby půdy zvládnou. Druhý život a nový smysl by navíc mohla dostat vysloužilá důlní technika. V rámci plnění vize Čistá Energie Zítřka postaví Skupina ČEZ do roku 2030 nové fotovoltaické elektrárny o výkonu tisíců MW.

Majestátní javor klen, který byl díky své fotogeničnosti velkou turistickou atrakcí, někdo úmyslně pokácel koncem loňského září. Minulý týden proběhlo soudní jednání s muži obviněnými z pokácení stromu. Během něho byla určena škoda, která pokácením stromu vznikla.

Orli změnili své migrační trasy vedoucí přes Ukrajinu tak, aby se vyhnuli oblastem bojů. Některá místa jejich výskytu byla pravděpodobně válkou zničena, uvedla stanice BBC s odvoláním na studii britských a estonských vědců.