https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/jak-obnovit-les-na-kalamitnich-holinach-vlastnikum-pomahaji-s-resenim-vedci
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jak obnovit les na kalamitních holinách? Vlastníkům pomáhají s řešením vědci

1.7.2024 05:18 | PRAHA (Ekolist.cz)
Ukázka kalamitních holin, kde byl projekt realizován na LDO Přibyslav.
Ukázka kalamitních holin, kde byl projekt realizován na LDO Přibyslav.
Zdroj | VÚLHM
V posledních dvou letech sice dochází k postupnému odeznívání kůrovcové kalamity, ale s jejími následky se budou vlastníci lesa potýkat ještě několik následujících desetiletí. Otázkou není jen obnova lesa vzniklých velkoplošných holin, ale také další péče o nově založené porosty tak, aby nové lesy byly druhově pestré a věkem i strukturou různorodé. Vypěstovat takový les je však náročným úkolem pro víc jak jednu generaci lesníků.
 
Pracovníci Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti v. v. i. (VÚLHM), kteří se dlouhodobě zabývají problematikou obnovy a výchovy lesních porostů, se snaží být vlastníkům lesa v tomto nelehkém úkolu nápomocni a předávat jim nové poznatky výzkumu. Nejúčinnější formou je pak ukázka praktických příkladů možných postupů založení nové generace lesa na holině.

A právě vytvoření takových příkladů dobré praxe umožnil projekt „Realizace inovativních postupů obnovy lesa na kalamitních holinách s ohledem na podporu biodiverzity a zvyšování funkčnosti lesních ekosystémů“, který v letech 2022–2024 řešil VÚLHM ve spolupráci s Lesním družstvem obcí (LDO) Přibyslav za podpory Norských fondů a Státního fondu životního prostředí ČR.

„V řešeném projektu jsme se zaměřili na uplatnění alternativních postupů obnovy lesa na velkoplošných holinách po kůrovcové kalamitě, které zajistí vznik nových pestrých porostů. Takové porosty jsou stabilnější a lépe odolávají klimatickým změnám a napadení škůdci,“ říká koordinátorka projektu Monika Vejpustková.

Na majetku partnera projektu LDO Přibyslav vznikly tři příklady dobré praxe pro vlastníky lesů zasažených velkoplošným rozpadem lesa.

Ukázka kalamitních holin, kde byl projekt realizován na LDO Přibyslav.
Ukázka kalamitních holin, kde byl projekt realizován na LDO Přibyslav.
Zdroj | VÚLHM

První příklad ukazuje postup obnovy lesa ve více fázích, kdy jsou na holinu nejprve vysázeny, nebo se mohou i přirozeně rozšířit rychle rostoucí tzv. pionýrské dřeviny (bříza, osika) a s odstupem 10 – 15 let jsou pod kryt tohoto přípravného porostu postupně vysazovány cílové dřeviny (buk, jedle).

Druhým příkladem dobré praxe je pěstební postup s využitím kombinace umělého zalesnění a přirozené obnovy, což umožňuje založit nový porost jako pestrou směs dřevin. Při obnově jsou cíleně využívány nižší počty sazenic, které vytvářejí kostru porostu, jenž bude postupně doplňována o další druhy dřevin z přirozeného zmlazení.

Třetí příklad demonstruje založení nových mladých porostů na malých ploškách (tzv. kotlíků) uvnitř dospělých smrkových porostů. Tímto postupem lze předcházet vzniku rozsáhlých holin v budoucnosti, pokud by došlo k rozpadu smrkového porostu ať již v důsledku napadení podkorním hmyzem nebo větrné kalamity.

Uplatnění těchto postupů vede k vyšší věkové, druhové i prostorové různorodosti porostů. V pestrém lese se daří většímu počtu různých druhů bylin a najdeme zde i více druhů živočichů, především hmyzu.

V rámci projektu bylo na LDO obnoveno celkem 39,4 ha ploch a využito při tom bylo 13 druhů dřevin. Projekt tak výrazně rozšířil druhové spektrum dřevin a to i o druhy, které zatím v této oblasti nebyly při obnově využívány vůbec, například dub letní, lípa malolistá, bříza bělokorá, topol osika, třešeň ptačí či jilm horský.

Ponechání mrtvého dřeva v porostu pro zvýšení biodiverzity.
Ponechání mrtvého dřeva v porostu pro zvýšení biodiverzity.
Zdroj | VÚLHM

Při obnově lesa bylo také dbáno na ponechání určitého množství mrtvého dřeva, které je domovem specifických druhů hub a hmyzu. V okolí každé holiny byly navíc vytipovány staré stromy, které poskytují útočiště pro mnohé druhy ptáků, drobných savců, hmyzu i hub. Takové stromy se nazývají habitatové stromy a lesníci je ponechají v lese na dožití.

Pestrá skladba dřevin, ponechané mrtvé dřevo i staré stromy patří mezi účinná opatření zvyšující biologickou rozmanitost lesních ekosystémů a přispívají k zachování a ochraně přírodní hodnoty lesa.

„Holiny byly obnoveny, projekt skončil, ale před pracovníky LDO stejně jako před ostatními vlastníky lesů zasažených kůrovcovou kalamitou stojí další a troufám si tvrdit náročnější úkol, a to péče o založené porosty,“ říká Jan Leugner, vedoucí Výzkumné stanice Opočno.

Otázka následné péče o druhově pestré porosty, kde se kombinují dřeviny s různou rychlostí růstu (rychle rostoucí pionýrské dřeviny versus pomalu rostoucí světlomilné i stínomilné dřeviny) je v této době velmi aktuálním tématem. Mnoho vlastníků a správců lesa to pokládá za palčivý problém vzhledem k chybějícím zkušenostem s takovými typy porostů a také vzhledem k nedostatku pracovníků, kteří by výchovné zásahy v mladých porostech prováděli.

„Proto chceme v následujících letech s LDO Přibyslav dále spolupracovat a formou konzultací usměrňovat péči o nově založené porosty. Tato spolupráce přinese nové poznatky o výchově různorodých porostů s pestrou dřevinou skladbou, které budou uplatnitelné v lesnické praxi“, dodává Jan Leugner.

Podrobné informace o projektu.


reklama

 
foto - Řezáč Jan
Jan Řezáč
Autor je pracovníkem Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (1)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

RP

Radim Polášek

1.7.2024 11:41
Letos by mělo stačit díky současnému počasí k zalesnění prosté osázení stromky loni na podzim a později v zimě. Plus základní ochrana nasázených stromečků před zarůstáním plevelem a křovím.
Pokud nebude zbytek léta a podzim extrémně suchý, stromky přes současné léto a další zimu posílí kořenový systém a pokud nebude další léto úplně suché, ještě dále ty kořeny rozvinou. A od třetího roku by už měly být vysázené stromky schopny přežít prakticky jakékoliv sucho a dále růst. Jen se základní údržbou paseky, odstranění stromky příliš přerůstajících křovisek.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist