Teplotní rekordy padaly v létě roku 2021 ledaskde, ale žádný z nich nepřekonal záznam z Lyttonu. Tam totiž na konci června naměřili bezprecedentních 49,6 °C. Což bylo pro danou sezónu víc, než kolik naměřili na tradičních „horkých místech“, jako třeba ve Španělsku či Turecku.

O nálezu uhynulé psovité šelmy v katastru obce Šonov byla Agentura ochrany přírody a krajiny informována 2. května. Zvíře, které leželo v lese 10 metrů od málo používané lesní cesty, nalezli motorkáři a podali o něm zprávu uživateli honitby. Proběhlo ohledání na místě za přítomnosti kriminální policie, které potvrdilo, že se jedná o samici vlka obecného. Informuje o tom Agentura ochrany přírody a krajiny.

Princip dešťového záhonu je založen na modelaci terénu, kdy se střídají rovné úseky s prohloubenými, které umožňují zachytit srážkové vody, a to i z přívalových dešťů. Dešťové záhony se řadí mezi jedno z mnoha opatření modro-zelené infrastruktury města, která se využívají při řešení klimatické změny.

Když se začátkem loňského roku chystalo spuštění monitorovací stanice na Bečvě, lákala chystaná stavbička sem tam nějakého zvědavce. Jak to po roce líčí Přemysl Soldán z Výzkumného ústavu vodohospodářského, pár lidí se přišlo přeptat, co to je za věc a co umí a jak funguje.

Co se nám tak vybaví, když se řekne Mongolsko? Jurty a stepi. Mongolsko má ale také lesy a lesníky. Byť jde o lesy těžce zkoušené. Mongolští lesníci proto využili možnosti přijet do České republiky a získat zkušenosti od našich lesníků. Ostatně, spolupráce mongolských a českých lesníků je dlouhodobá.

V úterý 6. června došlo k protržení vodní nádrže Kachovka. Ukrajinská skupina pro ochranu přírody zpracovala analýzu environmentální dopadů. Zde je její stručný výtah.

Rybníky a vodní nádrže plné bahna představují v současnosti velkou výzvu pro rybníkáře a vodohospodáře. Problémem není jen, jak rybník či nádrž vyčistit, ale zároveň kam tuny vytěženého materiálu uložit. Inovativní řešení hledali vědci z Biologického centra Akademie věd ČR (BC AV ČR) společně s průmyslovými partnery.

V roce 2017 bylo na Šumavě potvrzeno první novodobé rozmnožování vlků. První vlčí teritorium vzniklo v oblasti centrální Šumavy – tzv. Srnská smečka. Po šesti letech sledujeme, jak stárnutí některých jedinců tuto vlčí rodinu zásadně proměňuje.

Podívejte, bouchla sopka XYZ v Horní dolní, tolik emisí CO2! Vidíte, nemá smysl už vůbec nic stran ekologie dělat!

Dorůstají až ke třem metrákům živé váhy, jsou nad očekávání vychytralá, disponují nepřekonatelným apetitem, rychle se množí. Kolik jich je? To vlastně nikdo pořádně netuší, ale mají nejspíš namířeno do Spojených států amerických. Zhruba tak lze popsat ekologický problém s kanadskými superprasaty.